Na čerpačkách Orlen Benzina vyrostou ultrarychlé nabíječky s výkonem 150 kW

• Na čerpačkách Orlen Benzina vyrostou rychlonabíjecí stanice pro elektromobily
• V plánu je vybudovat nabíječky s výkonem až 150 kW
• Jde o spolupráci s automobilkou Škoda Auto

Největší provozovatel čerpacích stanic v Česku jde s dobou. Orlen Benzina buduje infrastrukturu pro elektromobily, když aktuálně nabízí celkem 225 dobíjecích bodů na celkem 55 benzínkách. Nyní oznamuje, že má v plánu vystavět rychlonabíječky s výkonem až 150 kW.

Orlen Unipetrol podepsal memorandum se Škoda Auto

Skupina Orlen Unipetrol, která provozuje síť Orlen Benzina, podepsala memorandum o spolupráci s mladoboleslavskou automobilkou Škoda Auto. Ta se má podílet na výstavbě rychlonabíjecích stanic o výkonu až 150 kW na čerpačkách Orlen Benzina v České republice.

„Již nyní máme největší nabídku elektrodobíjecích bodů a ještě tento rok začneme s výstavbou vysokorychlostních dobíjecích stojanů s výkonem 150 kW. Umístíme je do koridorů tzv. transevropské dopravní sítě, abychom podpořili tranzitní elektrickou mobilitu,“ říká Tomasz Wiatrak, generální ředitel skupiny Orlen Unipetrol.

---

Čtěte také: Počet nabíječek pro elektromobily výrazně vzrostl. Kdy jich v Česku bude více, než benzinek?

---

Výstavba rychlonabíjecích stanic začne již letos

První rychlonabíjecí stanice s výkonem až 150 kW na čerpacích stanicích Orlen Benzina by měly být v provozu již letos. Výstavba začne v průběhu roku, a to v celkem osmi lokalitách, které se nachází v hlavních koridorech tzv. transevropské dopravní sítě, tedy na místech s největším potenciálem pro tranzit elektromobilů.

V současné době probíhá mapování těchto významných lokalit. V rámci spolupráce se Škoda Auto je naplánováno propojení veřejných nabíjecích stanic do jednotného systému tak, aby byly přístupné v sítích poskytovatelů dobíjecích řešení.

Skupina Orlen Unipetrol postupně realizuje cíle svého strategického rozvoje směrem k emisní neutralitě, které chce dosáhnout nejpozději do roku 2050. Klade důraz na rozvoj petrochemického segmentu, dekarbonizaci, digitalizaci, recyklaci a využívání alternativní zdrojů energie včetně biopaliv a vodíku. Do roku 2030 tímto směrem investuje 35 miliard korun.