Jak funguje větrná elektrárna? Obří větrníky jsou geniálně jednoduché
- Jak funguje větrná elektrárna?
- Větrná energetika využívá při výrobě elektřiny sílu vzdušného proudění
- Stejně jako fotovoltaika se řadí mezi obnovitelné zdroje energie
Větrná elektrárna | foto: Unsplash
Když se řekne obnovitelné zdroje energie, tak si většina lidí na první dobrou vybaví fotovoltaiku, následují vodní elektrárny, možná spalování biomasy, a až někde vzadu se krčí větrné elektrárny. Je to škoda, protože využití síly větru je jedním z jednodušších způsobů, jak vyrobit elektřinu.
Jak funguje větrná elektrárna
Mnozí z vás si z dětství pamatují na větrník, na který stačilo fouknout, aby se roztočil. Nebo se dával za okno, aby ho roztáčel vítr. Na stejně geniálně jednoduchém principu fungují i větrné elektrárny. I tak je to však trochu věda. Fyzikální zákony platí pro každého. Jak tedy přesně funguje větrná elektrárna?
Předně jsou větrné elektrárny velice vysoké. Je to proto, že čím dál je vítr od zemského povrchu, tím je silnější. Na tubusu, jehož výška se obvykle pohybuje mezi 40 až 110 metry je umístěna gondola o velikosti autobusu. Samotné lopatky rotoru pak mohou být dlouhé i desítky metrů. Jednotlivé listy musí být aerodynamicky tvarované podobně jako křídla letadla. Je to proto, aby při obtékání vzduch kolem listu vznikal na jedné straně vyšší tlak. Listy pak roztáčí aerodynamická síla, která se snaží o vyrovnání tlaku na obou stranách listu.
Při pohledu ze země se může zdát, že se listy rotoru otáčí velice pomalu. Obvykle se pohybují rychlostí 5 – 50 otáček za minutu. I to však stačí pro výrobu elektřiny díky převodovce, která dokáže i tento nepatrný pohyb pro potřeby generátoru zpřevodovkovat na více než 1500 otáček za minutu. Teoreticky by mohla větrná turbína dosáhnout účinnosti až 59 %. To je však v praxi stále nedosažitelný cíl. U těch nejlepších se dostáváme maximálně na 45 %.
Větrná turbína Vestas | foto: Vestas
Čtěte také: Nejlepší elektromobil poměr cena/výkon. Není to žádné levné čínské auto
Češi jim příliš nefandí
Na rozdíl od solárních elektráren nemají ty větrné v Česku na růžích ustláno. Plány na jejich výstavbu mnohdy narážejí na tuhý nejen samotných lidí, ale i vedení místních samospráv. Kromě obav z hluku vydávaného otáčejícími se lopatkami je nejčastějším argumentem, že ničí ráz krajiny. Ačkoli paradoxně rozsáhlé solární parky zabírají nesrovnatelně větší plochy, větrné elektrárny doplácí na svou výšku, díky níž jsou vidět zdaleka.
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
Jak funguje větrná elektrárna? Obří větrníky jsou geniálně jednoduché
- Jak funguje větrná elektrárna?
- Větrná energetika využívá při výrobě elektřiny sílu vzdušného proudění
- Stejně jako fotovoltaika se řadí mezi obnovitelné zdroje energie
Větrná elektrárna | foto: Unsplash
Když se řekne obnovitelné zdroje energie, tak si většina lidí na první dobrou vybaví fotovoltaiku, následují vodní elektrárny, možná spalování biomasy, a až někde vzadu se krčí větrné elektrárny. Je to škoda, protože využití síly větru je jedním z jednodušších způsobů, jak vyrobit elektřinu.
Jak funguje větrná elektrárna
Mnozí z vás si z dětství pamatují na větrník, na který stačilo fouknout, aby se roztočil. Nebo se dával za okno, aby ho roztáčel vítr. Na stejně geniálně jednoduchém principu fungují i větrné elektrárny. I tak je to však trochu věda. Fyzikální zákony platí pro každého. Jak tedy přesně funguje větrná elektrárna?
Předně jsou větrné elektrárny velice vysoké. Je to proto, že čím dál je vítr od zemského povrchu, tím je silnější. Na tubusu, jehož výška se obvykle pohybuje mezi 40 až 110 metry je umístěna gondola o velikosti autobusu. Samotné lopatky rotoru pak mohou být dlouhé i desítky metrů. Jednotlivé listy musí být aerodynamicky tvarované podobně jako křídla letadla. Je to proto, aby při obtékání vzduch kolem listu vznikal na jedné straně vyšší tlak. Listy pak roztáčí aerodynamická síla, která se snaží o vyrovnání tlaku na obou stranách listu.
Při pohledu ze země se může zdát, že se listy rotoru otáčí velice pomalu. Obvykle se pohybují rychlostí 5 – 50 otáček za minutu. I to však stačí pro výrobu elektřiny díky převodovce, která dokáže i tento nepatrný pohyb pro potřeby generátoru zpřevodovkovat na více než 1500 otáček za minutu. Teoreticky by mohla větrná turbína dosáhnout účinnosti až 59 %. To je však v praxi stále nedosažitelný cíl. U těch nejlepších se dostáváme maximálně na 45 %.
Větrná turbína Vestas | foto: Vestas
Čtěte také: Nejlepší elektromobil poměr cena/výkon. Není to žádné levné čínské auto
Češi jim příliš nefandí
Na rozdíl od solárních elektráren nemají ty větrné v Česku na růžích ustláno. Plány na jejich výstavbu mnohdy narážejí na tuhý nejen samotných lidí, ale i vedení místních samospráv. Kromě obav z hluku vydávaného otáčejícími se lopatkami je nejčastějším argumentem, že ničí ráz krajiny. Ačkoli paradoxně rozsáhlé solární parky zabírají nesrovnatelně větší plochy, větrné elektrárny doplácí na svou výšku, díky níž jsou vidět zdaleka.
