Za rozvojem elektromobility stojí i takové věci, jako je nedostatek klíčového materiálu a touha nebýt pozadu. To je přesně příklad Indie, ve které se teď podle serveru Autoblog rozhodla největší vládní ropná a plynárenská společnost podpořit vývoj zcela nového typu baterie, který má být alternativou k současným Li-Ion bateriím, a potažmo i benzínu, který už prostě v dnešním světě tolik nevoní.
V Indii není lithium, což je zásadní materiál pro současné Li-Ion baterie do elektromobilů. A jelikož elektromobilita má být cestou k lepší budoucnosti v dopravě, tak se snaží hledat nějaké náhrady. Místní startup Phinergy Ltd. má konkrétně za úkol vyvinout přelomové hliníkové baterie (označované jako “aluminum-oxygen battery” – pozn. redakce), které v mnoha směrech slibují revoluci na poli elektromobilů.
Samozřejmě musíme nejdříve zdravě pochybovat o tom, zda se vynálezu někdy dočkáme v reálném provozu, protože nápadů na přelomové baterie už tady bylo a téměř vždy zůstane jen u laboratorního pokusu, který se dál prostě nedostane. Nicméně hliníková baterie může být přesně to, co by se ropnému průmyslu náramně hodilo do krámu, vysvětlíme proč. A koneckonců každá technologie by si měla najít své místo a budoucnost určitě nebude jen o jednom jediném typu baterie.
Čtěte také: Vynález Li-Ion baterie je konečně oceněn Nobelovou cenou. Padl i jeden rekord
Hliníkové baterie mají skvělé specifikace, především větší energetické hustoty, takže dokážete uložit větší kapacity do menších baterek, čili elektromobily pak mohou mít delší dojezdu. A to například pětkrát delší, než mají dnes. Tím se dostáváme na dojezdy někde mezi 1 000 až 2 000 km, což je opravdu brutální. Navíc se vyznačují tím, že mají i vyšší bezpečnost a nižší náklady na výrobu. Už i funkční prototypy tady máme.
Jenže zásadní problém u hliníkových akumulátorů představuje nabíjení, které buďto není možné nebo lze nabíjet jen v pár cyklech. Takže potom je potřeba baterky vyhodit nebo lépe recyklovat, ale to bude jednak nákladné a druhak to bude logisticky složitější. Že by příležitost k novému byznysu pro ropné společnosti, které zbrojí proti elektromobilitě? Bez nějakých swapovacích stanic, které by se postaraly o snadnou a rychlou výměnu, plus následně ještě recyklaci, to prostě nepůjde. Tedy ne za současných technologických konstelací. Tak uvidíme, co s tím udělají v Indii a zda na něco převratného přijdou.
Za rozvojem elektromobility stojí i takové věci, jako je nedostatek klíčového materiálu a touha nebýt pozadu. To je přesně příklad Indie, ve které se teď podle serveru Autoblog rozhodla největší vládní ropná a plynárenská společnost podpořit vývoj zcela nového typu baterie, který má být alternativou k současným Li-Ion bateriím, a potažmo i benzínu, který už prostě v dnešním světě tolik nevoní.
V Indii není lithium, což je zásadní materiál pro současné Li-Ion baterie do elektromobilů. A jelikož elektromobilita má být cestou k lepší budoucnosti v dopravě, tak se snaží hledat nějaké náhrady. Místní startup Phinergy Ltd. má konkrétně za úkol vyvinout přelomové hliníkové baterie (označované jako “aluminum-oxygen battery” – pozn. redakce), které v mnoha směrech slibují revoluci na poli elektromobilů.
Samozřejmě musíme nejdříve zdravě pochybovat o tom, zda se vynálezu někdy dočkáme v reálném provozu, protože nápadů na přelomové baterie už tady bylo a téměř vždy zůstane jen u laboratorního pokusu, který se dál prostě nedostane. Nicméně hliníková baterie může být přesně to, co by se ropnému průmyslu náramně hodilo do krámu, vysvětlíme proč. A koneckonců každá technologie by si měla najít své místo a budoucnost určitě nebude jen o jednom jediném typu baterie.
Čtěte také: Vynález Li-Ion baterie je konečně oceněn Nobelovou cenou. Padl i jeden rekord
Hliníkové baterie mají skvělé specifikace, především větší energetické hustoty, takže dokážete uložit větší kapacity do menších baterek, čili elektromobily pak mohou mít delší dojezdu. A to například pětkrát delší, než mají dnes. Tím se dostáváme na dojezdy někde mezi 1 000 až 2 000 km, což je opravdu brutální. Navíc se vyznačují tím, že mají i vyšší bezpečnost a nižší náklady na výrobu. Už i funkční prototypy tady máme.
Jenže zásadní problém u hliníkových akumulátorů představuje nabíjení, které buďto není možné nebo lze nabíjet jen v pár cyklech. Takže potom je potřeba baterky vyhodit nebo lépe recyklovat, ale to bude jednak nákladné a druhak to bude logisticky složitější. Že by příležitost k novému byznysu pro ropné společnosti, které zbrojí proti elektromobilitě? Bez nějakých swapovacích stanic, které by se postaraly o snadnou a rychlou výměnu, plus následně ještě recyklaci, to prostě nepůjde. Tedy ne za současných technologických konstelací. Tak uvidíme, co s tím udělají v Indii a zda na něco převratného přijdou.
Čtěte také: Jsou hliníkové baterie budoucností? Vědci je dále vylepšují