Test Honda CR-V Hybrid (2019): hybridní evoluce

“Blue skies for our children” neboli “modré nebe pro naše děti”, tak zní ekologický závazek Hondy do příštích let a jedním z vozů, který by měl tento závazek pomoci naplnit, je hybridní Honda CR-V, kterou jsme měli v redakci zapůjčenou od Hondy – Auto Jarov s.r.o.

CR-V má historicky titul nejoblíbenějšího SUV na světě a počty prodaných vozidel tomu vždy odpovídaly. O to překvapivější byla informace Hondy o tom, že s poslední variantou modelu CR-V (2019) se již na starý kontinent nedostane s dieselovým pohonem. A to byl pro konzervativní Evropany trochu šok. Benzínový dvoulitrový motor byl dobře znám z původních verzí modelu svoji spolehlivostí, ale také si rád přihnul, takže informace o tom, že Honda se bude nabízet jen v “benzínu”, mohla spořivé povahy trochu znervóznět. Honda však do modelové řady zařadila zcela nový hybridní pohon. My jsme měli zhruba týden na to, abychom si první hybridní SUV od Hondy pořádně proklepli.

První kilometry

Vyrážím z Hondy Auto Jarov a první kilometry tak vedou přes centrum města. Tady by se měla Honda cítit jako ryba ve vodě, což se zdá být u rozměrného SUV jako protimluv, ale opak je pravdou. Z Hondy je díky užším A-sloupkům a velkému čelnímu sklu skvělý výhled. Díky mohutným podběhům kol je přední kapota sice nezvykle široká a zpočátku mi dělalo trochu problémy odhadnout skutečnou šířku, ale opticky je to velmi působivé. Co se děje kolem vozu, vám napoví situace v obřích zrcátkách, a tak jsou první obavy ty tam. Proplétám se hustým provozem a užívám si prostorné a vzdušné kabiny, ze které dýchá poctivé zpracování. Naše verze má volitelné stříbrné obložení, což v kombinaci s tmavým interiérem a měkkou přístrojovou deskou s jemným stehováním vypadá velmi elegantně. Nové CR-V mezigeneračně vyrostlo ve všech směrech a tam, kde jste si nemohli na prostor stěžovat již u předchozí verze, tak zde se už můžete vyloženě rozcapovat. Na zadních dělených sedačkách 60:40 je situace ještě lepší a uskromnit se tak nemusí ani vyšší postavy.

Kokpit je poplatný době a tedy plně digitální. Je rozdělený do 3 segmentů, kde v levé části vidíte stav baterie, středový – největší sedmipalcový poskytuje informace o výkonu, rekuperaci, rychlosti a volitelně dalších funkcí vozidla, zatímco ten vpravo slouží jako ukazatel stavu paliva. Středový tunel postrádá tradiční volič převodovky a najdete tam tedy jen sadu tlačítek. Lze si o něj pohodlně opřít koleno i díky měkčenému “polštářku” na jeho boku. Středový displej je dotykový a naštěstí si zachovává tradiční ovladače pro ovládání hlasitosti a duální klimatizaci. Vše ostatní už ovládáte dotykem a zde přichází čas na první drobnou kritiku. Ovládání by si zasloužilo trochu svižnější odezvu a ocenil bych i větší natočení k řidiči.

Hybridní pohon a jízdní dojmy

Teď k tomu, co nás zajímalo asi nejvíc. Hybridní systém Hondy využívá technologii inteligentního pohonu s více režimy (I-MMD) a skládá se ze dvou elektromotorů, zážehového motoru s Atkinsonovým cyklem, lithium-iontového akumulátoru a převodovky se stálým převodovým poměrem. Můžete si ji objednat jak s pohonem přední nebo i obou náprav. My testujeme první z uvedených verzí s kombinovaným výkonem 105 kW (benzínový agregát) a 135 kW (elektromotor). Při jízdě se tak kombinují a to zcela bez vašeho zásahu 3 jízdní režimy. První, čistě elektrický používá CR-V převážně při popojíždění po městě, ale není to pravidlem. Dojezd v bezemisním režimu je však limitován dvěma kilometry a tak se velmi často dostává ke slovu i benzínový agregát. Ten však dodává energii do generátoru, který ji obratem dodává hnacímu elektromotoru. Při jízdě to patrně asi ani nezaznamenáte, jen pokud se člověk vyloženě soustředí. Honda tvrdí, že při jízdě po městě bude čistě elektrický režim pracovat zhruba polovinu doby a není důvod tomu nevěřit. Díky této kombinaci je tak jízda po městě mimořádně komfortní. Hračičkové si můžou dobržďovat na semafory pomocí pádel pod volantem, kterými nastavíte intenzitu rekuperace. Je to velmi návykové a brzdové obložení vám jen poděkuje. Zde je to absolutně bez výhrad a pokud jste nuceni se často proplýtat džunglí městského provozu, tak vězte, že se vám to Honda snaží ulehčit jak jen to jde.

Trochu odlišná situace nastává při výletech mimo centrum. Při sešlápnutí plynového pedálu, kdy softwarový mozek vyhodnotí, že je potřeba dodat větší výkon, blokovací mechanismus spojky vytvoří přímé propojení mezi zážehovým motorem a koly a velké SUV se hrne vpřed až nevídaně svižně. Má to však malý háček. Honda i v tomto režimu vyžaduje od konvenčního pohonu co největší efektivitu a tak motor pošle razantně do otáček a ty přenáší do kabiny na můj vkus až příliš silný zvukový doprovod. Obzvlášť kontrastně to vnímáte, když po delším popojíždění po městě o motoru téměř nevíte a po vyjetí na rychlostní spojku máte pocit, že motor vyskočí z kapoty. Jakmile dosáhnete požadované rychlosti, tak se motor zklidní, aby se zase ve zcela nečekaný okamžik přihlásil ke slovu a i při jízdě konstantní rychlostí vytočil motor do vysokých otáček. Do celkově klidné povahy auta mi to nezapadá, a je to snad jediná bolístka, na kterou si budete muset zvyknout. Na druhou stranu vás i při kombinaci svižnější jízdy po dálnici a kombinaci městského provozu nenutí Honda příliš často zajíždět k čerpací stanici. Kombinovanou spotřebu jsme za celou dobu v testu neviděli vyšší než 6,1 litru na 100 km, což na 1.6 tuny vážící SUV je fantastická hodnota. Kdo tu ještě potřebuje diesel?

Vzhled, kufr a výbava

Vzhled je samozřejmě individuální záležitost, osobně však CR-V 4. generace považuji za jedno z nejhezčích SUV, které můžete na silnici potkat. Tam kde první a druhá generace budila spíše rozpaky, se povedlo ve třetí verzi již auto udělat vyloženě líbivé a více se přibližovalo evropským požadavkům na vzhled. Poslední, tedy 4. generace je už vyloženě modelkou na kolech. Zachovává si charakteristickou siluetu a přitom vyniká sportovně laděným designem. Křivky jsou ostřejší, přední maska s vyjádřením tvaru křídla je výrazně mohutnější než u předchozího modelu a vzadu typická hondí světla zasahují výrazněji do bočního profilu karoserie a opisují tak tvar písmene L. Kufr uspokojí i nejnáročnější chalupářské povahy, je dobře přístupný a s možností jednoduchého pákového mechanismu “uklidí” zadní sedačky do horizontální polohy a vznikne tak rovná plocha s objemem přes 1000 litrů. V nové CR-V si na prostor prostě nemůžete stěžovat. Snad jen osoby vyšší než 185 cm si musí dávat trochu pozor při zvednutých pátých dveřích, kde nad hlavou už místo schází.

Jak už je u Japonských vozů trochu tradicí, vybíráte si z předem definovaných úrovní výbavy (na fotkách je verze Elegance). Nutno však říct, že i druhá nejnižší verze nabízí k životu vše potřebné včetně důležitých asistenčních a bezpečnostních pomocníků. Chyběla mi jen detekce mrtvého úhlu, kterou dostanete až ve verzi Lifiestyle, ale jinak na vás v pokročilých bezpečnostních systémech Honda nešetří. Hybrid si do života bere ještě jeden drobný handicap. Nepořídíte ho v 7-místném provedení a nesmí také táhnout vlek těžší než 750 kg. To jsou však velmi malé ústupky za možnost mít ve voze mimořádně úsporný a tichý hybridní pohon, který svoji práci odvádí velmi dobře.

Závěr

Hondě se to opět povedlo. Pokud jste majitelem staršího modelu a zvažujete omlazení, nové CR-V vás nemůže zklamat. Pokud hodně času trávíte ježděním po městě – berte hybrid. Nejde jen o spotřebu, ale tichý a po většinu času i bezemisní provoz Hondě sluší a dopřeje vám při jízdě nevídaný komfort bez nutnosti neustálého řazení, vypínání otravného start-stop a k tomu to návykové ticho, to je balzám na nervy. Jen jedno upozornění. Při odjezdu raději zkontrolujte, jestli vám pod autem nerelaxuje váš chlupatý člen rodiny, Honda se většinou rozjíždí v EV režimu a tichounká melodie, kterou auto přehrává pro chodce na kočky moc neplatí. Já tu naši malém přejel…

Za zapůjčení vozu děkujeme Hondě – Auto Jarov s.r.o.

Co se nám líbí? Co se nám nelíbí?
komfortní jízdní projev pomalejší odezva středového displeje
vnitřní prostor do dveří se nevejde 1,5l pet lahev
bohatá výbava i v základní verzi  zvukový projev benzínového motoru při vyšším zatížení
dobrá pověst značky, vyšší zůstatková hodnota

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."
test

Test Honda CR-V Hybrid (2019): hybridní evoluce

“Blue skies for our children” neboli “modré nebe pro naše děti”, tak zní ekologický závazek Hondy do příštích let a jedním z vozů, který by měl tento závazek pomoci naplnit, je hybridní Honda CR-V, kterou jsme měli v redakci zapůjčenou od Hondy – Auto Jarov s.r.o.

CR-V má historicky titul nejoblíbenějšího SUV na světě a počty prodaných vozidel tomu vždy odpovídaly. O to překvapivější byla informace Hondy o tom, že s poslední variantou modelu CR-V (2019) se již na starý kontinent nedostane s dieselovým pohonem. A to byl pro konzervativní Evropany trochu šok. Benzínový dvoulitrový motor byl dobře znám z původních verzí modelu svoji spolehlivostí, ale také si rád přihnul, takže informace o tom, že Honda se bude nabízet jen v “benzínu”, mohla spořivé povahy trochu znervóznět. Honda však do modelové řady zařadila zcela nový hybridní pohon. My jsme měli zhruba týden na to, abychom si první hybridní SUV od Hondy pořádně proklepli.

První kilometry

Vyrážím z Hondy Auto Jarov a první kilometry tak vedou přes centrum města. Tady by se měla Honda cítit jako ryba ve vodě, což se zdá být u rozměrného SUV jako protimluv, ale opak je pravdou. Z Hondy je díky užším A-sloupkům a velkému čelnímu sklu skvělý výhled. Díky mohutným podběhům kol je přední kapota sice nezvykle široká a zpočátku mi dělalo trochu problémy odhadnout skutečnou šířku, ale opticky je to velmi působivé. Co se děje kolem vozu, vám napoví situace v obřích zrcátkách, a tak jsou první obavy ty tam. Proplétám se hustým provozem a užívám si prostorné a vzdušné kabiny, ze které dýchá poctivé zpracování. Naše verze má volitelné stříbrné obložení, což v kombinaci s tmavým interiérem a měkkou přístrojovou deskou s jemným stehováním vypadá velmi elegantně. Nové CR-V mezigeneračně vyrostlo ve všech směrech a tam, kde jste si nemohli na prostor stěžovat již u předchozí verze, tak zde se už můžete vyloženě rozcapovat. Na zadních dělených sedačkách 60:40 je situace ještě lepší a uskromnit se tak nemusí ani vyšší postavy.

Kokpit je poplatný době a tedy plně digitální. Je rozdělený do 3 segmentů, kde v levé části vidíte stav baterie, středový – největší sedmipalcový poskytuje informace o výkonu, rekuperaci, rychlosti a volitelně dalších funkcí vozidla, zatímco ten vpravo slouží jako ukazatel stavu paliva. Středový tunel postrádá tradiční volič převodovky a najdete tam tedy jen sadu tlačítek. Lze si o něj pohodlně opřít koleno i díky měkčenému “polštářku” na jeho boku. Středový displej je dotykový a naštěstí si zachovává tradiční ovladače pro ovládání hlasitosti a duální klimatizaci. Vše ostatní už ovládáte dotykem a zde přichází čas na první drobnou kritiku. Ovládání by si zasloužilo trochu svižnější odezvu a ocenil bych i větší natočení k řidiči.

Hybridní pohon a jízdní dojmy

Teď k tomu, co nás zajímalo asi nejvíc. Hybridní systém Hondy využívá technologii inteligentního pohonu s více režimy (I-MMD) a skládá se ze dvou elektromotorů, zážehového motoru s Atkinsonovým cyklem, lithium-iontového akumulátoru a převodovky se stálým převodovým poměrem. Můžete si ji objednat jak s pohonem přední nebo i obou náprav. My testujeme první z uvedených verzí s kombinovaným výkonem 105 kW (benzínový agregát) a 135 kW (elektromotor). Při jízdě se tak kombinují a to zcela bez vašeho zásahu 3 jízdní režimy. První, čistě elektrický používá CR-V převážně při popojíždění po městě, ale není to pravidlem. Dojezd v bezemisním režimu je však limitován dvěma kilometry a tak se velmi často dostává ke slovu i benzínový agregát. Ten však dodává energii do generátoru, který ji obratem dodává hnacímu elektromotoru. Při jízdě to patrně asi ani nezaznamenáte, jen pokud se člověk vyloženě soustředí. Honda tvrdí, že při jízdě po městě bude čistě elektrický režim pracovat zhruba polovinu doby a není důvod tomu nevěřit. Díky této kombinaci je tak jízda po městě mimořádně komfortní. Hračičkové si můžou dobržďovat na semafory pomocí pádel pod volantem, kterými nastavíte intenzitu rekuperace. Je to velmi návykové a brzdové obložení vám jen poděkuje. Zde je to absolutně bez výhrad a pokud jste nuceni se často proplýtat džunglí městského provozu, tak vězte, že se vám to Honda snaží ulehčit jak jen to jde.

Trochu odlišná situace nastává při výletech mimo centrum. Při sešlápnutí plynového pedálu, kdy softwarový mozek vyhodnotí, že je potřeba dodat větší výkon, blokovací mechanismus spojky vytvoří přímé propojení mezi zážehovým motorem a koly a velké SUV se hrne vpřed až nevídaně svižně. Má to však malý háček. Honda i v tomto režimu vyžaduje od konvenčního pohonu co největší efektivitu a tak motor pošle razantně do otáček a ty přenáší do kabiny na můj vkus až příliš silný zvukový doprovod. Obzvlášť kontrastně to vnímáte, když po delším popojíždění po městě o motoru téměř nevíte a po vyjetí na rychlostní spojku máte pocit, že motor vyskočí z kapoty. Jakmile dosáhnete požadované rychlosti, tak se motor zklidní, aby se zase ve zcela nečekaný okamžik přihlásil ke slovu a i při jízdě konstantní rychlostí vytočil motor do vysokých otáček. Do celkově klidné povahy auta mi to nezapadá, a je to snad jediná bolístka, na kterou si budete muset zvyknout. Na druhou stranu vás i při kombinaci svižnější jízdy po dálnici a kombinaci městského provozu nenutí Honda příliš často zajíždět k čerpací stanici. Kombinovanou spotřebu jsme za celou dobu v testu neviděli vyšší než 6,1 litru na 100 km, což na 1.6 tuny vážící SUV je fantastická hodnota. Kdo tu ještě potřebuje diesel?

Vzhled, kufr a výbava

Vzhled je samozřejmě individuální záležitost, osobně však CR-V 4. generace považuji za jedno z nejhezčích SUV, které můžete na silnici potkat. Tam kde první a druhá generace budila spíše rozpaky, se povedlo ve třetí verzi již auto udělat vyloženě líbivé a více se přibližovalo evropským požadavkům na vzhled. Poslední, tedy 4. generace je už vyloženě modelkou na kolech. Zachovává si charakteristickou siluetu a přitom vyniká sportovně laděným designem. Křivky jsou ostřejší, přední maska s vyjádřením tvaru křídla je výrazně mohutnější než u předchozího modelu a vzadu typická hondí světla zasahují výrazněji do bočního profilu karoserie a opisují tak tvar písmene L. Kufr uspokojí i nejnáročnější chalupářské povahy, je dobře přístupný a s možností jednoduchého pákového mechanismu “uklidí” zadní sedačky do horizontální polohy a vznikne tak rovná plocha s objemem přes 1000 litrů. V nové CR-V si na prostor prostě nemůžete stěžovat. Snad jen osoby vyšší než 185 cm si musí dávat trochu pozor při zvednutých pátých dveřích, kde nad hlavou už místo schází.

Jak už je u Japonských vozů trochu tradicí, vybíráte si z předem definovaných úrovní výbavy (na fotkách je verze Elegance). Nutno však říct, že i druhá nejnižší verze nabízí k životu vše potřebné včetně důležitých asistenčních a bezpečnostních pomocníků. Chyběla mi jen detekce mrtvého úhlu, kterou dostanete až ve verzi Lifiestyle, ale jinak na vás v pokročilých bezpečnostních systémech Honda nešetří. Hybrid si do života bere ještě jeden drobný handicap. Nepořídíte ho v 7-místném provedení a nesmí také táhnout vlek těžší než 750 kg. To jsou však velmi malé ústupky za možnost mít ve voze mimořádně úsporný a tichý hybridní pohon, který svoji práci odvádí velmi dobře.

Závěr

Hondě se to opět povedlo. Pokud jste majitelem staršího modelu a zvažujete omlazení, nové CR-V vás nemůže zklamat. Pokud hodně času trávíte ježděním po městě – berte hybrid. Nejde jen o spotřebu, ale tichý a po většinu času i bezemisní provoz Hondě sluší a dopřeje vám při jízdě nevídaný komfort bez nutnosti neustálého řazení, vypínání otravného start-stop a k tomu to návykové ticho, to je balzám na nervy. Jen jedno upozornění. Při odjezdu raději zkontrolujte, jestli vám pod autem nerelaxuje váš chlupatý člen rodiny, Honda se většinou rozjíždí v EV režimu a tichounká melodie, kterou auto přehrává pro chodce na kočky moc neplatí. Já tu naši malém přejel…

Za zapůjčení vozu děkujeme Hondě – Auto Jarov s.r.o.

Co se nám líbí? Co se nám nelíbí?
komfortní jízdní projev pomalejší odezva středového displeje
vnitřní prostor do dveří se nevejde 1,5l pet lahev
bohatá výbava i v základní verzi  zvukový projev benzínového motoru při vyšším zatížení
dobrá pověst značky, vyšší zůstatková hodnota

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."