COP29: „Lidstvo je na cestě do záhuby,“ padlo na klimatické konferenci
V Ázerbájdžánu byla zahájena klimatická konference COP29 | foto: Aircenter.az
Klimatická konference COP29, která se konala v listopadu 2024 v Baku, přinesla smíšené výsledky a zanechala mezinárodní společenství s mnoha výzvami i nadějemi. Setkání mělo za cíl sjednotit světové lídry, odborníky a zástupce občanské společnosti v hledání konkrétních řešení k financování klimatických opatření a dosažení cílů stanovených Pařížskou dohodou. Přestože některá jednání vedla k pozitivním výsledkům, objevila se i kontroverzní témata a oblasti, kde pokrok zůstal omezený.
Úvodní prohlášení: „Jsme na cestě do záhuby“
Jedním z nejdiskutovanějších okamžiků konference bylo ostré úvodní prohlášení, ve kterém zaznělo varování, že lidstvo je „na cestě do záhuby“. Toto prohlášení mělo silně rezonovat se všemi zúčastněnými a upozornit na naléhavost klimatických opatření, která jsou stále odkládána. Odborníci na změny klimatu se shodli, že zůstáváme daleko za potřebnými cíli a že současné kroky nejsou dostatečné na to, aby zabránily katastrofickým důsledkům změn klimatu.
Finanční závazky pro rozvojové země
Financování klimatických opatření v rozvojových zemích patřilo k hlavním tématům COP29. Světové mocnosti si uvědomují, že efektivní klimatická opatření vyžadují obrovské investice, které se neobejdou bez podpory ze strany bohatších zemí. Předešlý závazek poskytovat 100 miliard dolarů ročně byl považován za symbolický, a proto COP29 usilovala o dohodu na „Novém kolektivním kvantifikovaném cíli“ (NCQG), který má lépe odpovídat aktuálním potřebám. Zástupci se shodli, že bude nutné zapojit soukromý sektor a zvažovat nové finanční nástroje, například zdanění zisků z fosilních paliv.
Tým předsednictví konference COP29 | foto: Space4climate
Kontroverzní volba Ázerbájdžánu jako hostitele
Konference se konala v Ázerbájdžánu, zemi silně závislé na fosilních palivech, a to vyvolalo diskuse o střetu zájmů. Ázerbájdžán plánuje zvýšit těžbu plynu, což je v přímém rozporu s cíli konference o postupném snižování závislosti na fosilních palivech. Kritici upozorňovali, že ekonomika země i politické zájmy mohou zpomalit progresivní klimatická opatření. Navíc se objevily obavy ohledně omezené svobody tisku a občanské společnosti v této hostitelské zemi.
Podpora pro nejzranitelnější oblasti
COP29 se rovněž zaměřila na pomoc oblastem nejvíce postiženým změnou klimatu. Zásadním bodem jednání bylo vytvoření a posílení fondu „Loss and Damage“, který má pomoci rozvojovým zemím řešit náklady způsobené změnou klimatu. Tato iniciativa, která se poprvé objevila na předchozí konferenci COP28, získala nyní konkrétnější podobu a slibuje reálnou finanční podporu, přestože rozsah financí zatím neodpovídá skutečným potřebám.
Ázerbájdžán, hostitel COP29, oznámil podporu zelených investic | foto: Pexels
Uhlíkové kredity na COP29
Na konferenci COP29 byla významným tématem také otázka ohledně uhlíkových kreditů, především jejich kvality a efektivnosti v rámci mezinárodního obchodování. Uhlíkové kredity, které slouží jako nástroj pro kompenzaci emisí CO2, byly součástí diskuse o zajištění robustních a spolehlivých trhů s emisními povolenkami. V rámci Pařížské dohody (Article 6) se projednávala otázka standardizace a metodologií pro obchodování s těmito kredity, přičemž se zdůraznila potřeba vysoce kvalitních kreditů, které skutečně vedou k reálnému snížení emisí.
Důležitým bodem bylo i stanovení pravidel pro preventivní opatření proti dvojímu počítání emisních snížení mezi zeměmi a pro ochranu práv místních komunit, zejména v rozvojových zemích, které se podílejí na projektech emisních redukcí. Diskutovalo se také o zavedení nástrojů pro kontrolu, zda projekty splňují environmentální a sociální standardy, což je klíčové pro udržitelnost uhlíkových trhů a zajištění, že nebudou zneužívány pro politické či ekonomické zisky.
Výhled do budoucna
COP29 je součástí série tří klíčových konferencí (COP28-COP30), které mají položit základy pro budoucí klimatickou politiku. Zatímco COP28 položila základy „plánu 1,5 °C“ s cílem udržet globální oteplování pod touto hranicí, COP29 se zaměřila na zabezpečení potřebných finančních zdrojů. COP30, která se bude konat v roce 2025 v Brazílii, by měla přinést konkrétní opatření a implementaci národních klimatických plánů.
Video
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
COP29: „Lidstvo je na cestě do záhuby,“ padlo na klimatické konferenci
V Ázerbájdžánu byla zahájena klimatická konference COP29 | foto: Aircenter.az
Klimatická konference COP29, která se konala v listopadu 2024 v Baku, přinesla smíšené výsledky a zanechala mezinárodní společenství s mnoha výzvami i nadějemi. Setkání mělo za cíl sjednotit světové lídry, odborníky a zástupce občanské společnosti v hledání konkrétních řešení k financování klimatických opatření a dosažení cílů stanovených Pařížskou dohodou. Přestože některá jednání vedla k pozitivním výsledkům, objevila se i kontroverzní témata a oblasti, kde pokrok zůstal omezený.
Úvodní prohlášení: „Jsme na cestě do záhuby“
Jedním z nejdiskutovanějších okamžiků konference bylo ostré úvodní prohlášení, ve kterém zaznělo varování, že lidstvo je „na cestě do záhuby“. Toto prohlášení mělo silně rezonovat se všemi zúčastněnými a upozornit na naléhavost klimatických opatření, která jsou stále odkládána. Odborníci na změny klimatu se shodli, že zůstáváme daleko za potřebnými cíli a že současné kroky nejsou dostatečné na to, aby zabránily katastrofickým důsledkům změn klimatu.
Finanční závazky pro rozvojové země
Financování klimatických opatření v rozvojových zemích patřilo k hlavním tématům COP29. Světové mocnosti si uvědomují, že efektivní klimatická opatření vyžadují obrovské investice, které se neobejdou bez podpory ze strany bohatších zemí. Předešlý závazek poskytovat 100 miliard dolarů ročně byl považován za symbolický, a proto COP29 usilovala o dohodu na „Novém kolektivním kvantifikovaném cíli“ (NCQG), který má lépe odpovídat aktuálním potřebám. Zástupci se shodli, že bude nutné zapojit soukromý sektor a zvažovat nové finanční nástroje, například zdanění zisků z fosilních paliv.
Tým předsednictví konference COP29 | foto: Space4climate
Kontroverzní volba Ázerbájdžánu jako hostitele
Konference se konala v Ázerbájdžánu, zemi silně závislé na fosilních palivech, a to vyvolalo diskuse o střetu zájmů. Ázerbájdžán plánuje zvýšit těžbu plynu, což je v přímém rozporu s cíli konference o postupném snižování závislosti na fosilních palivech. Kritici upozorňovali, že ekonomika země i politické zájmy mohou zpomalit progresivní klimatická opatření. Navíc se objevily obavy ohledně omezené svobody tisku a občanské společnosti v této hostitelské zemi.
Podpora pro nejzranitelnější oblasti
COP29 se rovněž zaměřila na pomoc oblastem nejvíce postiženým změnou klimatu. Zásadním bodem jednání bylo vytvoření a posílení fondu „Loss and Damage“, který má pomoci rozvojovým zemím řešit náklady způsobené změnou klimatu. Tato iniciativa, která se poprvé objevila na předchozí konferenci COP28, získala nyní konkrétnější podobu a slibuje reálnou finanční podporu, přestože rozsah financí zatím neodpovídá skutečným potřebám.
Ázerbájdžán, hostitel COP29, oznámil podporu zelených investic | foto: Pexels
Uhlíkové kredity na COP29
Na konferenci COP29 byla významným tématem také otázka ohledně uhlíkových kreditů, především jejich kvality a efektivnosti v rámci mezinárodního obchodování. Uhlíkové kredity, které slouží jako nástroj pro kompenzaci emisí CO2, byly součástí diskuse o zajištění robustních a spolehlivých trhů s emisními povolenkami. V rámci Pařížské dohody (Article 6) se projednávala otázka standardizace a metodologií pro obchodování s těmito kredity, přičemž se zdůraznila potřeba vysoce kvalitních kreditů, které skutečně vedou k reálnému snížení emisí.
Důležitým bodem bylo i stanovení pravidel pro preventivní opatření proti dvojímu počítání emisních snížení mezi zeměmi a pro ochranu práv místních komunit, zejména v rozvojových zemích, které se podílejí na projektech emisních redukcí. Diskutovalo se také o zavedení nástrojů pro kontrolu, zda projekty splňují environmentální a sociální standardy, což je klíčové pro udržitelnost uhlíkových trhů a zajištění, že nebudou zneužívány pro politické či ekonomické zisky.
Výhled do budoucna
COP29 je součástí série tří klíčových konferencí (COP28-COP30), které mají položit základy pro budoucí klimatickou politiku. Zatímco COP28 položila základy „plánu 1,5 °C“ s cílem udržet globální oteplování pod touto hranicí, COP29 se zaměřila na zabezpečení potřebných finančních zdrojů. COP30, která se bude konat v roce 2025 v Brazílii, by měla přinést konkrétní opatření a implementaci národních klimatických plánů.
