Česko zpětně seškrtá dotace na fotovoltaiku všem, kdo „je nepotřebují“
Fotovoltaika, ilustrační | foto: Unsplash
Podpora obnovitelných zdrojů energie, zejména solárních elektráren, se v České republice dostává do nové fáze. Vláda zavádí opatření, která mají zajistit spravedlivější a transparentnější rozdělování dotací v tomto segmentu. Připravovaný návrh zákona, označovaný jako Lex OZE 3, přináší změny, které mají zabránit tzv. překompenzaci provozovatelů solárních elektráren. Tyto úpravy reagují na případy, kdy se investice do fotovoltaiky ukázaly být výnosnější, než bylo původně předpokládáno.
Přepočet ziskovosti solárních elektráren
Nově se plánuje zavést individuální přístup k dotacím pro solární elektrárny postavené především v letech 2009 a 2010, kdy došlo k výraznému nárůstu investic do fotovoltaiky. Provozovatelé těchto zařízení budou muset doložit své zisky, které pak rozhodnou o výši přidělené dotace.
Tento systém má zajistit, aby podpora byla poskytována pouze těm, kteří ji skutečně potřebují. Namátkové kontroly prováděné Státní energetickou inspekcí navíc budou sloužit k tomu, aby se zabránilo nadměrným ziskům, které by byly neúměrné původním nákladům.
Vnitřní výnosové procento určuje nyní vláda z rozsahu 8,4 % až 10,6 %. V současné době je zvoleno číslo 8,4 %. Reálně však je od Evropské komise povoleno rozmezí na nižší úrovni, kterou udává následující tabulka | foto: Ministerstvo financí ČR
Kontrola vnitřní výnosové míry (IRR)
Další klíčovou změnou je zavedení kontroly tzv. vnitřní výnosové míry (IRR), která bude zohledňovat všechny finanční toky související s provozem elektráren. Pokud provozovatelé dosáhnou vyšší ziskovosti, než je povoleno, jejich dotace budou odpovídajícím způsobem kráceny. Tento krok má předejít situacím, kdy by elektrárny generovaly nadměrné zisky i po skončení státní podpory, která měla zajistit rentabilitu investic do OZE.
Reakce provozovatelů a potenciální dopady
Změny v přidělování dotací vzbuzují mezi některými provozovateli obavy. Argumentují tím, že nové podmínky mohou zpomalit investice a rozvoj fotovoltaických zařízení. Navíc zdůrazňují, že proces přepočítávání zisků může být komplikovaný a byrokraticky náročný. Na druhou stranu státní orgány zdůrazňují nutnost efektivního vynakládání veřejných prostředků a podporu pouze tam, kde je to nezbytné.
Fotovoltaické panely na střeše | foto: Pixabay
Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí
Celkovým cílem těchto opatření je nejen zajistit spravedlivé rozdělení státní podpory, ale také přispět k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Snižování dotací pro příliš ziskové projekty uvolní prostředky, které mohou být investovány do jiných oblastí obnovitelných zdrojů nebo energetické transformace.
Tento krok je důležitý i v kontextu rostoucí potřeby dekarbonizace a zajištění energetické bezpečnosti země. Zavedené změny tak představují snahu o lepší vyvážení zájmů investorů a potřeb státu, a především zajištění, že veřejné peníze budou investovány co nejefektivněji.
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
Česko zpětně seškrtá dotace na fotovoltaiku všem, kdo „je nepotřebují“
Fotovoltaika, ilustrační | foto: Unsplash
Podpora obnovitelných zdrojů energie, zejména solárních elektráren, se v České republice dostává do nové fáze. Vláda zavádí opatření, která mají zajistit spravedlivější a transparentnější rozdělování dotací v tomto segmentu. Připravovaný návrh zákona, označovaný jako Lex OZE 3, přináší změny, které mají zabránit tzv. překompenzaci provozovatelů solárních elektráren. Tyto úpravy reagují na případy, kdy se investice do fotovoltaiky ukázaly být výnosnější, než bylo původně předpokládáno.
Přepočet ziskovosti solárních elektráren
Nově se plánuje zavést individuální přístup k dotacím pro solární elektrárny postavené především v letech 2009 a 2010, kdy došlo k výraznému nárůstu investic do fotovoltaiky. Provozovatelé těchto zařízení budou muset doložit své zisky, které pak rozhodnou o výši přidělené dotace.
Tento systém má zajistit, aby podpora byla poskytována pouze těm, kteří ji skutečně potřebují. Namátkové kontroly prováděné Státní energetickou inspekcí navíc budou sloužit k tomu, aby se zabránilo nadměrným ziskům, které by byly neúměrné původním nákladům.
Vnitřní výnosové procento určuje nyní vláda z rozsahu 8,4 % až 10,6 %. V současné době je zvoleno číslo 8,4 %. Reálně však je od Evropské komise povoleno rozmezí na nižší úrovni, kterou udává následující tabulka | foto: Ministerstvo financí ČR
Kontrola vnitřní výnosové míry (IRR)
Další klíčovou změnou je zavedení kontroly tzv. vnitřní výnosové míry (IRR), která bude zohledňovat všechny finanční toky související s provozem elektráren. Pokud provozovatelé dosáhnou vyšší ziskovosti, než je povoleno, jejich dotace budou odpovídajícím způsobem kráceny. Tento krok má předejít situacím, kdy by elektrárny generovaly nadměrné zisky i po skončení státní podpory, která měla zajistit rentabilitu investic do OZE.
Reakce provozovatelů a potenciální dopady
Změny v přidělování dotací vzbuzují mezi některými provozovateli obavy. Argumentují tím, že nové podmínky mohou zpomalit investice a rozvoj fotovoltaických zařízení. Navíc zdůrazňují, že proces přepočítávání zisků může být komplikovaný a byrokraticky náročný. Na druhou stranu státní orgány zdůrazňují nutnost efektivního vynakládání veřejných prostředků a podporu pouze tam, kde je to nezbytné.
Fotovoltaické panely na střeše | foto: Pixabay
Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí
Celkovým cílem těchto opatření je nejen zajistit spravedlivé rozdělení státní podpory, ale také přispět k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Snižování dotací pro příliš ziskové projekty uvolní prostředky, které mohou být investovány do jiných oblastí obnovitelných zdrojů nebo energetické transformace.
Tento krok je důležitý i v kontextu rostoucí potřeby dekarbonizace a zajištění energetické bezpečnosti země. Zavedené změny tak představují snahu o lepší vyvážení zájmů investorů a potřeb státu, a především zajištění, že veřejné peníze budou investovány co nejefektivněji.
