Toyota bZ4X (2024): specifikace

Opatrný vstup do světa elektromobilů

Toyota a její vedení má na elektrický pohon svůj svérázný postoj. Pokud není ve voze u baterie přítomný i spalovací motor, nejeví o tuto technologii velký zájem. A není se čemu divit. Hybridní technologie Japonců patří ke světové špičce. A vysoké prodeje takových motorizací jsou jasným potvrzením. Proč by se tedy měli zaměřovat na něco jiného? Navíc na něco, co by technologicky snížilo prodeje těchto vozidel? S tímto mindsetem se nejspíše vyvíjel i první elektrický model bZ4X.

Vůz jednoznačně udal designový směr celé automobilce. Zatímco před dvěma lety vypadalo bZ4X jako by k automobilce zavítal od nezvaných hostů z jiné galaxie, dnes podobné rysy najdeme i u dalších modelů. Zcela nejblíž je svojí extravagancí nový model C-HR. Lehce střídmější křivky si převzal i nový Prius. Na první pohled se elektrický sourozenec RAV4 nedá úplně přesně zařadit, při bližším pohledu ale zjistíte, odkud vítr fouká. A nezvyklé prvky nehledejte pouze zvenku.

Nabíjení Toyoty bZ4X | foto: vlastní

Design na prvním místě. Ale co to zpracování?

O první místo ve výstřednosti interiéru se dělí Toyota bZ4X opět s Priusem, ovšem zde to Toyota vzala ještě o stupeň dále. Na digitální budíky se řidič dívá přes volant vrchem, nikoliv středem. To by ještě tak nezvyklé nebylo, Peugeot razí stejnou taktiku. Celý displej je posunutý blíže k čelnímu sklu a nahrazuje i Head-up displej, proto jej Toyota u modelu ani nenabízí. Mnohem více rozpaků budí obrovský a masivní středový tunel.

Výrazné plastové části

Mezi řidičem a spolujezdcem tento výrazný prvek vytváří doslova hradbu plnou lesklých a levných prvků. I když se mi líbí možnost uzavřít mobilní telefon do vlastní přihrádky s bezdrátovým nabíjením Qi a možností skrytého USB připojení k platformám Android Auto a Apple CarPlay, povrchová úprava s imitací solárního článku a špatně lícující rámeček působí neskutečně lacině. I když testovaný model ve výbavě Prestige postrádá střešní okno, odlesky od povrchu jsou místy skutečně nepříjemné.

A bohužel to není jediné místo, na které si jde u modelu stěžovat. Velké množství obložení a prvků je vyrobené snad z té nejlevnější verze plastů. I kolébkový přepínač hlasitosti na volantu působí velmi lacině a vrže. Kapličku přístrojů obklopuje plastové vedení. Oči sice přirozeně vedou správným směrem, zpracování ale taktéž pokulhává. A nastavení směru výdechů klimatizace byste měli provádět v rukavičkách. Plasty působí opravdu velmi křehce. Tohle se tedy dle mého subjektivního názoru opravdu moc nepovedlo.

Interiér vozu | foto: vlastní

Nepříjemnosti, které jiné Toyoty nemají

Až nepříjemně mnoho věcí působí, že brzy upadne. Skla vnějších zrcátek se už od stovky klepou tak, že v nich toho příliš nevidíte. Při pohledu do vnitřního zpětného se zděsíte, co se vám to klepe v kufru. Může za to měkká roleta, která se na silnici nepříjemně houpe. První večerní svezení sice láká na velmi slušné segmentové LED světlomety, při následování vozu před vámi ale budete hypnotizovat houpající se horní linku světel. U automaticky řízených LED to považuji za velký nedostatek.

Pokud máte zkušenosti s oblíbenými modely Toyoty, pravděpodobně jste nyní velmi překvapení. Já jsem byl také. Je to vzkaz vedení, že tohle vozidlo vzniklo na truc době a přehnanému nadšení, které před pár lety prošlo celým světem? Vlastně je dobře, že se Toyota nevrhla po hlavě do celého elektrické pobláznění, pokud by všechny modely měly mít podobné zpracování.

Interiér v elektromobilu Toyota bZ4X | foto: vlastní

Tlačítek výrazně ubylo, systém je naštěstí standardní

Toyota si často nenechá sáhnout ani na své tradiční tlačítkové uspořádání ovládání klimatizace. U modelu bZ4X se ale rozhodla experimentovat a celý management je v těsné blízkosti displeje kompletně dotykový. Zvukové potvrzení není špatné, ale drobná haptická odezva by se hodila. Když se ale naučíte tlačítka lehce zmáčknout místo dotyku, je ovládání vcelku přesné. Když ale i výstřední Prius může mít skvělou tlačítkovou lištu, je škoda, že si ji bezemisní model nevypůjčil.

Ať ale není celé shrnutí jen negativní, jsou na voze k nalezení i pozitivní a příjemné věci. Můžeme začít zbytkem interiéru. Digitální budíky i centrální displej dosahují běžných kvalit, rozvržení i grafika je také stejná a tak bude první šok z usednutí do vozu s odlišným pohonem o něco menší. Zatímco budíky mají úhlopříčku 7 palců, středový displej má v základní výbavě palců osm, dvě vyšší výbavy navyšují velikost až na 12,3”.

Volant

Nabídka infotainmentu je totožná s hybridy. Kupodivu dokonce vůz přišel o záložku se stavem baterie a jakoukoliv možností nastavení. Jediné, co přes displej nastavíte, je plánované nabíjení. Vůz se tak chová ve všech směrech zcela automaticky. Nemáte ani možnost zapnout termální management baterie před plánovanou nabíjecí zastávkou. Ovšem při zadání stanice do vestavěné navigace se vůz nabíjel obstojnou rychlostí.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, Design a zpracování, Interiér
» 2. Nabíjení a jízda, Spotřeba a dojezd, Závěr testu