Test Peugeot e-308 GT – Nepřehlédnutelná kosmická loď na baterky

• Peugeot e-308 GT vzhledově láká ke sportovním výkonům
• Jde o jedno z nejpohlednějších aut nižší střední třídy
• Elektrický pohon mu však hodně ubírá z dynamiky i z užitné hodnoty

„Tak to je dobrý kočkolap,“ poznamenal kolega a použil ještě o dost ostřejší a nekorektnější výraz, než čtenáři vidí v článku. A měl rozhodně pravdu. Pokud jsem v loňském testu dobíjecího Peugeotu 408 přirovnal větší model francouzské automobilky k batmobilu, ani s menší „třistaosmou“ by si rytíř z Gothamu neuřízl ostudu. Nebo by ho minimálně určitě půjčil Robinovi, když poveze děti do školky.

Jenže ouha, tady veškeré paralely s vozidly mstitele z komiksového DC univerza musejí skončit. Narážejí totiž na koncepci elektrifikace peugeotovského portfolia. Na rozdíl například od Volkswagenu, který se rozhodl budovat elektrickou řadu svých vozidel od úplného základu, vykročili Francouzi k elektrifikované budoucnosti výrazně úspornější cestou. Do každého ze svých standardních vozů zkrátka implementovali elektromotor. A tady naše story může začít.

Šedý tesák

Už jakmile vidíte e-308 přijíždět, je vám jasné, že přídomek GT nemá náhodou. I když už je designový jazyk nových Francouzů znám pár let, stále přitahuje pohledy. Agresivně tvarovaná příď s charakteristickými lvími tesáky čelních světel nenechává nikoho na pochybách, že Peugeot si minimálně vizuálně říká o větší pozornost, než jaké se mu dostávalo v minulých letech.

Pamětníci si vzpomenou na rallyové úspěchy modelu 205, mladší nadšenci do automobilismu však mají v paměti o poznání usedlejší design let minulých. Ten připomíná snad jen o poznání konvenčněji tvarovaná záď. I tu však sem tam přetne rovná křivka vytvarovaná, jako by ji vysekali katanou.

Jistou míru působivosti dodává e-308 i zvolená barva testovaného kusu. Šedou metalízu Selenium seženete za 16 000 příplatek, ale parády udělá víc než dost. Společně s osmnáctipalcovými koly dodává elektromobilu vzhled nadupaného tuningového military sleeperu, před kterým je potřeba třást se na každých semaforech.

Pokud bych byl ale postaven před otázku, jakou karosářskou verzi lvíčka nižší střední třídy zvolit, tento hatchback by to nejspíš nebyl. Celou dobu testování jsem se nemohl zbavit dojmu, že opticky trochu „padá na předek“. Jinými slovy: masivní tlama nedostává v krátce střižené zádi dostatečný designový protiklad. Verze kombi je na tom v mém pohledu paradoxně o něco lépe.

Až komicky pak u elektromobilu působí zaslepené výdechy výfuku zvýrazněné chromovými rámečky. Chápu, že unifikace zlevňuje, zde by si však takhle povedený design určitou míru úprav zasloužil.

Kosmická loď v dalším vydání

Spokojenost každého milovníka neotřelých tvarů pak musí nutně pokračovat i v interiéru. Také zde si řidič Peugeotu uvědomí, že jakkoli písmena GT na zádi neodkazují na vysoký výkon, ale výhradně na výbavovou variantu, má to něco do sebe. I pokud si odmyslíme tradičně skvělá příplatková sedadla se zdravotní certifikací a několika masážními režimy, oko potěší už jen nenápadná žlutá výšivka nejen na nich, ale i na volantu a přístrojové, která krásně ladí s brzdovými třmeny stejné barvy.

A to všechno koresponduje s už tradičním, a přesto stále futuristickým pojetím francouzského interiéru. Ostře řezané linie exteriéru se replikují uvnitř vozu, a i po několika letech vyvolávají dojem kokpitu kosmické lodi.

Nutno ale říct, že tito pomyslní kosmonauti dostávají do ruky jednu z nejpraktičtějších raket, co kdy člověk stvořil. Vše je na svém místě, vše je řidiči na dosah. Směrem k němu se otáčí i displej infotainmentu a budí tak dojem starších BMEW nebo ergonomicky dokonalých SAABů historie. Francouzští inženýři ostatně odolali i vábení moderní doby a desetipalcový displej neumístili na vrch přístrojové desky, ale konzervativně pod výdechy klimatizace. A to znamená nejen to, že se k obrazovce nemusí zvedat ruka, ale také to, že vzduch proudí tím správným směrem.

A kdyby přeci jen rozmístění ovládacích prvků řidiči nevyhovovalo, může si je přizpůsobit. To umožňují virtuální tlačítka i-Toggles, které doplňují hardwarovou klaviaturu nad startovacím tlačítkem. Pravda, ovládání klimatizace se stále musí na displeji vyvolat stisknutím tlačítka, ale to je jedna z mála ergonomických vad, které se originální interiérové řešení vyžádalo.

Tou druhou je pak pro mnoho řidičů samotné řešení i-Cockpitu, které se Peugeot rozhodl před lety používat. To kombinuje vysoko postavené „budíky“ nahrazující v zorném poli řidiče head-up displej, s naopak nízko posazeným, miniaturním volantem. Osobně si na toto řešení musím pokaždé zvykat. Abych na kapličku viděl, musím si totiž volant dávat skoro až ke kolenům. To pak společně s jeho zploštělým vrškem vede k tendenci držet jej jen jednou rukou nahoře v poloze 12:00 po vzoru belmondovských drsňáků. Možná to byl francouzský patriotický záměr.

Ani povedeném interiéru se však nevyhnou mouchy, které se ale spíš než přímo modelu e-308 týkají parametrů třídy kompaktních hatchbacků. A to je přístup k řešení prostoru na zadních sedadlech. Dost možná dospělí i dospívající cestující vzadu oželí samostatné ovládání klimatizace, které chybí i v nejvyšší výbavě. Trochu horší to však bude se stísněností v příčném prostoru, a hlavně s prostorem na hlavu. Ten se výrazně zmenší s instalací skleněné střechy, a proto i průměrně rostlí jedinci budou muset chvilku přemýšlet, jak se do druhé řady sedaček vměstnat.

Za co už ale konstrukce Peugeotu e-308 GT může určitě, to je zavazadlový prostor. Jeho objem totiž činí 361 litr, což je o celých 50 litrů méně, než mohou nabídnout jeho spalovací protějšci. A jak už to tak bývá, kvůli instalaci baterie nad zadní nápravu nezbyl pod podlahou kufru ani sebemenší odkládací prostor pro uložení kabeláže. Ta se tak musí povalovat všude možné po vozidle. Jako člověka, který elektromobily cestuje už pátým rokem, tak nemůže nezamrzet, že v tomto jsme se od prvních průkopníků elektrické mobility příliš neposunuli.

Opravdu GT?

Jestli by ale Jean Paul Belmondo byl rád za dynamiku, kterou Peugeot nabízí, to už nechám spekulacím. Čistě subjektivně – maximální výkon 115 kW s více než 1600 kilogramovým vozem příliš necvičí. Dokonce ani po přepnutí na sportovní režim jsem nezískal pocit, že můžu rychle a bezpečně předjíždět a zachoval jsem si proto pro jistotu řidičské návyky z dieselové oktávky.

Papírově přitom e-308 slibuje slušnou dynamiku. Zrychlení z nuly na sto za 8,6 sekundy je poměrně slušné, a i když je maximálka omezená na 170 km/hod, nemělo by to řidičským zážitkům příliš bránit. Realita je však taková, že e-308 je naladěna spíš jako spalovací vůz. Žádné kopance, žádné zatlačení do sedaček, a to dokonce ani v případě, že použijete kick-down a do režimu maximálního výkonu se auto okamžitě přepne samo.

Dost možná za to může právě mé neustálé testování dynamiky, dost možná převaha dálničních kilometrů během testu, ale ani celková spotřeba nepředstavuje číslo, které by mě usadilo na zadek. Test jsem končil s průměrnou konzumací 16,2 kWh/100 km. To sice není špatné, ale na druhou stranu, není to až o tolik jiný výsledek, než kterého jsem dosáhl s o poznání větší Teslou Model Y.

Nechci ale kompaktnímu Francouzovi křivdit. To, že řidič s lehčí nohou jezdící po okreskách bude asi spokojen, svědčí fakt, že ve městě se e-308 nemá potíže pohybovat za bratru 9 kWh/100 km a meziměsto zpravidla nepřekročí dvanáctku. Pokud bych věřil údajům výrobce, je Peugeot e-308 GT reálně schopný ujet téměř 400 km na jedno nabití v kombinovaném režimu. Jeho trakční baterie má totiž relativně skromnou využitelnou kapacitu 51 kWh.

Možná i to je důvod proč výrobce přichází s maximálním dobíjecím proudem jen 100 kW. Ani této hodnoty se mi však reálně nepodařilo dosáhnout. Možná za to může zahřátí akumulátoru po dlouhé jízdě po dálnici, ale ani s 20 % nabité baterie jsem na rychlé nabíječce nepřekročil hodnotu 70 kW. To vše v době, kdy jihokorejská konkurence už relativně běžně operuje s nabíjecími proudy na úrovni 350 kW. I tak je ale rychlost nabíjení v kombinaci s velikostí akumulátoru a efektivitou pro běžný provoz naprosto dostačující. Stačí často jen 15minutová zastávka na to, abyste dojezd prodloužili skoro o 200 km.

Závěr a hodnocení

Peugeot e-308 GT ve mně zanechává rozporuplné dojmy. Dynamika vozu může leckoho, kdo se spolehne na agresivní vzhled vozidla, možná trochu zklamat. A aby se ukázala jeho vychvalovaná efektivita, je nejspíš potřeba naplno využívat potenciál úsporného režimu, který výrazně podsekne výkon motoru, a jezdit s lehkou nohou.

I když v Peugeotu eliminovali některé dětské mouchy předchozích verzí, jako je například hlučnost podvozku a rychlost infotainmentu, stejně se nemohu ubránit dojmu, že za cenu, kterou za elektromobil nižší střední třídy v Peugeotu chtějí, by mohl nabídnout přeci jen o něco více zábavy.

Když se spokojíte se základní výbavou, ani tak se nedostanete v ceníkové ceně pod milion korun. A pokud se rozhodnete se nechat rozmazlovat příplatkovými masážními sedadly, kamerovým systémem, barvou a panoramatickou střechou, cena ráze, vystřelí až k hranici 1 200 000 Kč A to už je na hatchback s diskutabilní užitnou hodnotou a nejednoznačnou dynamikou přeci jen trochu moc. Pro srovnání – za tuto cenu je nově k mání už jednou zmiňovaná Tesla Model Y velikosti velkého rodinného SUV.

Peugeot tedy elektromobily rozhodně dělat umí. Aby si však obhájil své místo na trhu, bude nejspíš potřebovat ještě o něco silnější argumenty.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
Design	Cena
Interiér	Dynamika
Efektivita provozu	Prostorové kompromisy