Test elektromobilů v zimě a na dlouhou vzdálenost. Jak rychle ujely 1 000 km?

Finové v nejnovějším testu srovnali celkem 41 elektromobilů na trati dlouhé 1 000 kilometrů, kde hraje vliv i nabíjení. Která auta dopadla nejlépe?

Dojezd již není důvodem pro paniku

Úzkost k krátkého dojezdu a nutných dlouhých nabíjecích zastávek nepřestávají být hlavními obavami před koupí elektromobilu. Že k tomu již není oprávněný důvod, se rozhodla potvrdit skupina dobrovolníků, která v mrazivých finských podmínkách vzala na stejnou trasu dlouhou tisíc kilometrů celkem 41 odlišných elektrických vozidel.

Do testu zahrnuli všechny potřebné úkony včetně nabíjecích zastávek, občerstvení i dalších zvyklostí při překonávání dlouhých tras. Výsledek je více než překvapivý, i přes zimní podmínky, které oproti slunečným letním dnům snižují efektivitu bateriového systému. Trasu většina vozů urazila za dobu kratší čtrnácti hodin.

Skupina experiment podnikla s cílem dokázat, že vlastnictví elektrického vozu není v roce 2025 žádnou překážkou, ba může být oproti spalovacím modelům výhodnější. S rychlým technologickým vývojem lze fosilní paliva spalující vozy bez potíží nahradit nejen pro denní použití při městských cestách. Zásluhy na tom má i rozrůstající se sít rychlých DC nabíjecích stanic. Právě síť nabíječek je jedním z rozhodujících faktorů při dlouhých cestách.

Rychlonabíjení elektromobilu | foto: Unsplash

Tři zastávky po dvaceti minutách bohatě stačí

Trasa byla pevně stanovená. Teplota se pohybovala od minus 4 do 1 stupně Celsia nad nulou. Test si dal za nejvyšší cíl ukázat, zda může být elektrické vozidlo i v zimě se sníženým dojezdem na trase dlouhé 1000 kilometrů rychlejší a pohodlnější než spalovák. Podle průzkumu ujedou řidiči spalovacích vozidel takovou trasu za 14 až 15 hodin. Déle to trvalo jen pěti elektromobilům. Téměř polovina se ale dostala pod nižší hodnotu z odhadů, při celkovém průměru 13 hodin a 33 minut. Podle navigace je pro ujetí trasy z Helsinek do Laponska potřeba přibližně 12 a půl hodiny bez přestávek.

Celkovým vítězem se stala Tesla Model S s prodlouženým dojezdem z roku 2021. Její cestovní čas se zastavil dokonce na hodnotě 12 hodin a 15 minut. Na nabíjecích přestávkách vůz strávil hodinu a šest minut. Celková spotřeba činila 21,3 kWh na sto ujetých kilometrů. O pouhé čtyři minuty déle trvala cesta novému Polestaru 2. To, co vůz ztratil na Teslu na cestě ubral na nabíjení. Stopky připojení vozu se zastavily s rovnou hodinou. Spotřeba byla o jednu kWh lepší než u vítězné Tesly.

Na druhém konci tabulky se umístil elektrický Mercedes eSprinter. Jemu cesta zabrala 15 hodin a 35 minut se spotřebou přes 35 kWh/100 km. To koneckonců není velkým překvapením. Nejkratší nabíjení zabralo 52 minut. Povedlo se rovnou dvojici modelů, vedle Xpeng G6 se postavilo Audi e-tron GT. Na opačné straně v rychlosti nabíjení se postavila starší Tesla Model S z roku 2013. Ta potřebovala bez minuty 3 a půl hodiny.

Tesly dominovaly, skupina Hyundai byla těsném závěsu

Posádky s nejlepšími vozidly tak byly schopné trasu zajet s třemi krátkými zhruba třiceti minutovými zastávkami. To je dostatečná doba na odpočinutí, regeneraci nebo i výměnu řidičů. Průměr testu ovšem počítá se 4,2 zastávkami a nabíjecím časem jedné hodiny a 51 minuty. Jedna zastávka v průměru zabere 26 minut. i když byl rozptyl modelů velký, hodnota průměrné spotřeby se zastavila na 23,1 kWh/100 km.

Nejlepší průměrnou spotřebu měly vozy Tesly v čele s původním Modelem Y (19,1 kWh). O pouhou desetinu hůře zaznamenal Model 3 Highland. Velmi dobře si vedly i vozy Kia e-Niro a Hyundai Ioniq 6. Pod hranici dvaceti kWh se dostal i Volkswagen ID3.