Poměrně znepokojivou zprávu dostáváme z dílny prestižních zahraničních univerzit. Reagují tím na jednu z největších a nejkomplexnějších studií o příčinách úmrtí, která se očividně tak úplně netrefila do finálních čísel. Podle souboru univerzit je toto číslo mnohem větší a doslova alarmující, protože po korekci vychází, že díky fosilním palivům zemřel v roce 2018 každý pátý člověk.
Nová studie, kterou zveřejnila Harvardská univerzita, ukazuje, že vlivem fosilních paliv zemřelo celkově 8,7 milionu lidí v roce 2018. To je více než dvojnásobek původního čísla, které zveřejnil Globální výzkumný program zátěže chorobami. Finální úmrtnost podtrhují i ostatní univerzity z Birminghamu, Leicesteru nebo Londýna.
Čtěte také: Kvůli fosilním palivům umírá více lidí než na kouření
Korekce čísel mohla proběhnout díky vylepšenému systému pozorování. Původní výzkum se opíral o satelitní a povrchová pozorování, ty ovšem nedokážou rozpoznat rozdíl mezi částicemi z emisí fosilních paliv a prachem. Harvardská univerzita se proto obrátila na Goddardovo vesmírné letové středisko NASA, které vlastní potřebnou technologii pro detailní rozlišení částic. Po provedené simulaci bylo jasno.
Poměrně znepokojivou zprávu dostáváme z dílny prestižních zahraničních univerzit. Reagují tím na jednu z největších a nejkomplexnějších studií o příčinách úmrtí, která se očividně tak úplně netrefila do finálních čísel. Podle souboru univerzit je toto číslo mnohem větší a doslova alarmující, protože po korekci vychází, že díky fosilním palivům zemřel v roce 2018 každý pátý člověk.
Nová studie, kterou zveřejnila Harvardská univerzita, ukazuje, že vlivem fosilních paliv zemřelo celkově 8,7 milionu lidí v roce 2018. To je více než dvojnásobek původního čísla, které zveřejnil Globální výzkumný program zátěže chorobami. Finální úmrtnost podtrhují i ostatní univerzity z Birminghamu, Leicesteru nebo Londýna.
Čtěte také: Kvůli fosilním palivům umírá více lidí než na kouření
Korekce čísel mohla proběhnout díky vylepšenému systému pozorování. Původní výzkum se opíral o satelitní a povrchová pozorování, ty ovšem nedokážou rozpoznat rozdíl mezi částicemi z emisí fosilních paliv a prachem. Harvardská univerzita se proto obrátila na Goddardovo vesmírné letové středisko NASA, které vlastní potřebnou technologii pro detailní rozlišení částic. Po provedené simulaci bylo jasno.