Slunce je základem života a stará se prakticky o veškeré běžné formy energie v celé sluneční soustavě. Ať už díky fotosyntéze, která přispěla ke vzniku ropy, tak přes gravitaci, která dává do pohybu masy vody a tedy jeden z hlavních zdrojů obnovitelné energie (zkratka OZE – pozn. redakce). Ale to hlavní, co pohání veškerý život na Zemi, je sluneční záření. Proč se sluneční energii do budoucna přikládá velký význam?
Solární energie má samozřejmě spoustu výhod, ale i nevýhod, které jsou postupně eliminovány. Pro běžného člověka by měly být ze všeho nejzajímavější nízké provozní náklady, kdy energie je prakticky zdarma a stačí si jen pořídit potřebné vybavení a pak už vše funguje skoro samo. Jelikož jde o čistou energii z obnovitelných zdrojů, tak v lidském měřitku jde o prakticky nevyčerpatelný zdroj energie, který tady bude ještě miliardy let.
Co je také velkou výhodou, tak je dlouhá životnost solárních panelů. Výrobci většinou garantují 15 až 20 let používání s tím, že můžete počítat s nějakou účinností. Poté fotovoltaické panely nepřestávají fungovat, ale získávají o něco méně energie a vydrží klidně i 50 let. Návratnost je přitom běžně kolem 8 až 10 let, samozřejmě podle toho, jaká je pořizovací cena solárních panelů, kolik energie běžně spotřebováváte, ale i v jaké lokalitě elektrárnu postavíte.
Čtěte také: Přežije solární střecha od Tesly útok bouře s krupobitím? Výsledek nechápeme
A pak jsou tady nevýhody, které mohou stále zákazníky odrazovat od pořízení solární elektrárny. Jde například o vyšší pořizovací cenu panelů, které vycházejí včetně instalace a podle velikosti elektrárny na zhruba 50 až 200 tisíc korun, což není zrovna málo a bez investice to prostě nejde. S tím se sice snaží pomoct dotace na solární panely, ale konkrétně v Česku je situace v posledních letech dost špatná.
Další nevýhodou je rozdílná intenzita slunečního záření po republice, přičemž nejvhodnější je postavit fotovoltaickou elektrárnu na Jižní Moravě a naopak nejhorší na severu či na západě Čech, kde je sluníčka prostě podstatně méně a tedy energie pak tolik nezískáte, takže návratnost bude delší. Při instalaci na některé stávající objekty je pak často potřeba dalších úprav, právě kvůli celému systému fotovoltaické elektrárny.
Čtěte také: Přelomový objev má umožnit čerpání solární energie i v noci
Slunce je považováno v lidském měřítku za obnovitelný zdroj energie, protože jej prakticky nikdy nevyčerpáme, dokud tady bude naše sluneční soustava, což by mělo trvat miliardy let. Proč tedy sluneční energie nevyužít maximálně možně? V Evropě jsou plány jasné a do roku 2050 má mít solární energie podíl zhruba třetinu ze všech zdrojů a má být hlavním zdrojem elektřiny, tedy využívanějším než fosilní paliva.
Česko však zatím výrazně zaostává za ostatními zeměmi Evropy, když třeba Maďarsko vyrábí přes solární elektrárny 10x více elektřiny než naše země. V některých evropských zemích už energie ze slunce dosahuje v rámci celého balíčku OZE (tedy solární energie společně například s větrnou energií – pozn. redakce) kolem 30 %, jde např. o Německo, Španělsko, Irsko. Uvidíme, co s tím udělají nové dotace na pořízení solárních panelů.
Čtěte také: V Česku vyrostlo revoluční parkoviště, které funguje i jako elektrárna
Nejde však jen o nějaké domky se solární střechou, ale spíše o větší projekty, které by přispěly k zelenější velkovýrobě elektřiny v ČR. Například Solární asociace ve spolupráci se Svazem moderní energetiky navrhují, aby se Modernizační fond zaměřil zejména na podporu větších solárních elektráren, které Česká republika potřebuje pro naplnění dlouhodobého cíle náhrady fosilních zdrojů. Pro menší zdroje, například střešní fotovoltaické elektrárny, totiž existuje již řada dotačních programů jako NZÚ, OPPIK, nebo navazující OPTAK.
Slunce je základem života a stará se prakticky o veškeré běžné formy energie v celé sluneční soustavě. Ať už díky fotosyntéze, která přispěla ke vzniku ropy, tak přes gravitaci, která dává do pohybu masy vody a tedy jeden z hlavních zdrojů obnovitelné energie (zkratka OZE – pozn. redakce). Ale to hlavní, co pohání veškerý život na Zemi, je sluneční záření. Proč se sluneční energii do budoucna přikládá velký význam?
Solární energie má samozřejmě spoustu výhod, ale i nevýhod, které jsou postupně eliminovány. Pro běžného člověka by měly být ze všeho nejzajímavější nízké provozní náklady, kdy energie je prakticky zdarma a stačí si jen pořídit potřebné vybavení a pak už vše funguje skoro samo. Jelikož jde o čistou energii z obnovitelných zdrojů, tak v lidském měřitku jde o prakticky nevyčerpatelný zdroj energie, který tady bude ještě miliardy let.
Co je také velkou výhodou, tak je dlouhá životnost solárních panelů. Výrobci většinou garantují 15 až 20 let používání s tím, že můžete počítat s nějakou účinností. Poté fotovoltaické panely nepřestávají fungovat, ale získávají o něco méně energie a vydrží klidně i 50 let. Návratnost je přitom běžně kolem 8 až 10 let, samozřejmě podle toho, jaká je pořizovací cena solárních panelů, kolik energie běžně spotřebováváte, ale i v jaké lokalitě elektrárnu postavíte.
Čtěte také: Přežije solární střecha od Tesly útok bouře s krupobitím? Výsledek nechápeme
A pak jsou tady nevýhody, které mohou stále zákazníky odrazovat od pořízení solární elektrárny. Jde například o vyšší pořizovací cenu panelů, které vycházejí včetně instalace a podle velikosti elektrárny na zhruba 50 až 200 tisíc korun, což není zrovna málo a bez investice to prostě nejde. S tím se sice snaží pomoct dotace na solární panely, ale konkrétně v Česku je situace v posledních letech dost špatná.
Další nevýhodou je rozdílná intenzita slunečního záření po republice, přičemž nejvhodnější je postavit fotovoltaickou elektrárnu na Jižní Moravě a naopak nejhorší na severu či na západě Čech, kde je sluníčka prostě podstatně méně a tedy energie pak tolik nezískáte, takže návratnost bude delší. Při instalaci na některé stávající objekty je pak často potřeba dalších úprav, právě kvůli celému systému fotovoltaické elektrárny.
Čtěte také: Přelomový objev má umožnit čerpání solární energie i v noci
Slunce je považováno v lidském měřítku za obnovitelný zdroj energie, protože jej prakticky nikdy nevyčerpáme, dokud tady bude naše sluneční soustava, což by mělo trvat miliardy let. Proč tedy sluneční energie nevyužít maximálně možně? V Evropě jsou plány jasné a do roku 2050 má mít solární energie podíl zhruba třetinu ze všech zdrojů a má být hlavním zdrojem elektřiny, tedy využívanějším než fosilní paliva.
Česko však zatím výrazně zaostává za ostatními zeměmi Evropy, když třeba Maďarsko vyrábí přes solární elektrárny 10x více elektřiny než naše země. V některých evropských zemích už energie ze slunce dosahuje v rámci celého balíčku OZE (tedy solární energie společně například s větrnou energií – pozn. redakce) kolem 30 %, jde např. o Německo, Španělsko, Irsko. Uvidíme, co s tím udělají nové dotace na pořízení solárních panelů.
Čtěte také: V Česku vyrostlo revoluční parkoviště, které funguje i jako elektrárna
Nejde však jen o nějaké domky se solární střechou, ale spíše o větší projekty, které by přispěly k zelenější velkovýrobě elektřiny v ČR. Například Solární asociace ve spolupráci se Svazem moderní energetiky navrhují, aby se Modernizační fond zaměřil zejména na podporu větších solárních elektráren, které Česká republika potřebuje pro naplnění dlouhodobého cíle náhrady fosilních zdrojů. Pro menší zdroje, například střešní fotovoltaické elektrárny, totiž existuje již řada dotačních programů jako NZÚ, OPPIK, nebo navazující OPTAK.