Test Hyundai Ioniq 6 Power – K dokonalosti nemá daleko

  • V redakci jsme otestovali vrcholný Hyundai Ioniq 6 Power
  • Designový sedan na vás může působit všelijak, ale jízdu s ním si zamilujete
  • Co se nám líbilo a co naopak chybělo k dokonalosti? Přečte si podrobnou recenzi
Hyundai Ioniq 6

Hyundai Ioniq 6 | foto: vlastní

V dnešním světě, kde se automobilky předbíhají, kdo představí další SUV, působí Hyundai Ioniq 6 jako ohrožený druh. Sedan s atraktivním designem kapkovitého tvaru, na který jsem si i já musel trochu zvykat a z počátku během mého týdenního recenzování jsem nevěděl, co si o jeho vzhledu vlastně myslet.

Po předchozím hatchbacku Ioniq 5, se kterým sdílí 800V platformu E-GMP, přichází sedan s nízkou karoserií, která z některých úhlů může připomínat i legendární Porsche 911. Hyundai tak pokračuje v designovém jazyku, který se ničeho nebojí a výsledné modely boří představu o automobilce s nudným designem svých vozů. Nově představený model Santa Fe je toho důkazem.

Hyundai Ioniq 6: specifikace

Konstrukce sedan, rozměry: 4 855 × 1 880 × 1 495 mm, hmotnost: 2 095 – 2 171 kg
Pohon elektrický, pohon všech kol
Výkon 239 kW (325 k), točivý moment 605 Nm
Baterie Li-Pol, využitelná 77,7 kWh
Nabíjení AC 11 kW, DC až 230 kW
 Spotřeba a dojezd 16,8 kWh/100 km, dojezd až 583 dle WLTP
Výbava tepelné čerpadlo, 12,3“ digitální přístrojový štít, head-up displej, V2L,, ventilovaná a vyhřívaná přední a zadní sedadla, dálkově ovládaný parkovací asistent, digitální vnější zpětná zrcátka atd.
Cena testovaného modelu 1 649 990 Kč (základní cena Hyundai Ioniq 6 Smart od 1 159 990 Kč)

Aerodynamika v hlavní roli

Jihokorejská automobilka Hyundai si u modelu Ioniq 6 předsevzala stlačit součinitel aerodynamického odporu vzduchu pod hodnotu 0,20. Nakonec se to inženýrům a designérům skoro povedlo. Výsledná hodnota totiž činí 0,21, což jej i tak řadí mezi elektromobilní špičku. Tvary karoserie se tak musely do značné míry podvolit lepší aerodynamice, a proto můžete být ze vzhledu Ioniqu 6 zpočátku rozladěni.

Na prvotních fotografiích jsem byl z Ioniqu 6 nadšený, konečně uvidíme něco jiného než další SUV. Ovšem mé nadšení velmi rychle ochladlo ve chvíli, kdy jsem první kousky viděl na vlastní oči. Klasická bílá nebo základní modrá barva s označením Byte Blue na tomto voze působí hrozně. Ano, toto je zcela subjektivní část, každý máme jiný vkus, ale některé barvy Ioniqu 6 prostě sedí více a některé méně. Za mě jsme testovali model s tou nejlepší možnou barvou, a to matnou šedou Nocturne Gray Matte za příplatek 24 900 Kč.

Překvapivý dlouhán

Ioniq 6 působí uhlazeně s maximální koncentrací na aerodynamiku. Na čistou a minimalistickou přední část vozu navazuje boční část karoserie se zapuštěnými klikami. Ovšem zadní část vypadá, že byla původně konstruována na úplně jiný model. Je členitá, najdeme zde dvojici spoilerů a pixelovitá světla, která svým designem připomínají předchozí „pětku“.

Auto působí kompaktně, ale na délku má skoro 4,9 metru a rozvor 2 950 mm. To ocení především cestující na zadních sedadlech, ale o tom až později.

Interiér pro trpaslíky?

Námi testovaná nejvyšší verze Hyundai Ioniq 6 s plnou výbavou Style Premium se světlým interiérem působí, jak už sám název napovídá, velmi prémiově. Bohužel praktičnost je zcela jiná kapitola. I přes to, že vůz neměl najeto ani 10 tisíc kilometrů, bylo sedadlo řidiče už viditelně zašpiněné, tohle bude chtít holt trochu častější údržbu.

Bohužel zde se dostávám k jedné (pro mě) velké nevýhodě jinak skvělého vozu. Se svými 194 cm jsem při ideální pozici za volantem měl hlavu zabořenou do stropnice, nebo jsem ji musel mít vykloněnou do prostoru pod střešním oknem. Musel jsem si tak sedadlo nepřirozeně položit víc dozadu, plně natáhnout ruce a víc se „zabořit“ do sedačky. Ale holt jinak to nešlo. Tohle není zrovna auto pro dlouhány, proto bude lepší si vůz před případnou koupí prověřit na vlastní kůži.

Skvělá atmosféra na dlouhé cesty

Interiér modelu Ioniq 6 působí minimalisticky, ale je plně funkční a není tu nic zbytečně navíc. Před řidičem se nachází dvojice 12,3″obrazovek, jedna funguje jako přístrojový panel a druhá pro systém infotainmentu. Obě mají velmi jemné rozlišení a kvalitní obraz. Pod středovým displejem je vyvedeno i několik fyzických tlačítek, která působí jako zkratka do menu, a také ovládání klimatizace. Zde už jsou tlačítka dotyková a na jejich zmáčknutí se tak musíte více soustředit, než že byste je jen „poslepu nahmatali“.

Po stranách palubní desky najdeme další dvojici obrazovek, které promítají obraz z digitálních kamer, které zde nahrazují klasická boční zrcátka. Na jejich polohu jsem si zvykl velmi rychle a od druhého dne jsem byl s touto novinkou sžitý naplno. Kromě mírně lepší aerodynamiky a netradičního designu asi nepřináší nic víc, co by stálo za příplatek 40 tisíc.

Skvěle jsou vyvedené i výplně předních dveří. Po celé délce se táhne loketní opěrka, která zároveň slouží i jako madlo. Pod ním je ukryto ambientní osvětlení, které se táhne i přes palubní desku a vytváří tak skvělou atmosféru na palubě vozu. Barvu podsvícení můžete měnit buď podle jízdního režimu, nebo i zcela individuálně.

Na středovém tunelu pak naleznete tlačítka na otvírání bočních okének (jak to můžete znát ze starších „bavoráků“ – pozn. redakce), zamykání/odemčení dveří, dvojici držáků na nápoje, bezdrátovou nabíječku telefonu a také klasický USB-A port sloužící k připojení vozu s telefonem. Dále naleznete v interiéru celkem čtyři USB-C porty sloužící k napájení (dva pod loketní opěrkou a dva na zadní straně středového tunelu pro cestující vzadu).

Volant již nenese logo Hyundai, ale na jeho středu se nachází jen čtyři podsvícení. Diody, které například při nabíjení zobrazují stav baterie. Tyto čtyři „tečky“ v Morseově abecedě znamenají písmeno H. Na obou koncích ramen volantu najdeme čtveřici podsvícených tlačítek a dva otočné ovladače, na levé straně najdeme také tlačítko volby jízdního režimu.

Na zadních sedačkách místa jako v Superbu

Velké překvapení se odehrává na zadních sedačkách. Když jsem si sedl za řidiče, kdy jsem měl přední sedačku nastavenou na moji pozici, a ještě navíc byla sedačka odsunutá trochu dozadu funkcí komfortního vystupování, stále jsem měl před koleny dobrých 15 až 20 cm místa. Bohužel pod sedačku jsem už nohy nestrčil, a tak máte stehna trochu ve vzduchu.

Místa na hlavu je tu také velmi skromně. Svých 194 cm jsem zde nijak nevměstnal, a tak se takový člověk musí vyklonit víc do středu vozu, ale může se aspoň opřít o zadní loketní opěrku. I takto bych dokázal velmi komfortně cestovat na dlouhé cesty napříč Evropou.

Cestující vzadu za spolujezdcem mohou využít malou vychytávku, kdy je možné i z této pozice velice jednoduše ovládat nastavení sedačky před ním. Výplně dveří obsahují malou schránku pro maximálně půl litrovou lahev, pro větší využijete spíš síťku na zádech předních sedadel.

Omezený přístup do kufru

Kufr Ioniqu 6 má objem 401 litrů, ale může vás limitovat malý vstupní otvor. Ioniq 6 je sedan, a proto se otvírá pouze víko kufru, nikoli víko s celým zadním sklem, jak je to u liftbacku. Pro běžné použité to ale bude stačit, skříně s tímto vozem asi budete stěhovat jen těžko.

Pod přední kapotou se nachází i „frunk“. U testované verze s pohonem všech kol má objem jen 12 litrů a jeho praktické využité si jen těžko dokážu představit. U zadokolek pak objem naroste až na 45 litrů, a to už je použitelná hodnota například na nabíjecí kabely.

Prošpikován technologiemi

Silná stránka Ioniqu 6 jsou i použité technologie. Od již zmíněných digitálních zrcátek, přes V2L (Vehicle to Load – pozn. redakce), až po systém Plug & Charge. Začnu ale od samotného infotainmentu. Ten je zde stejný, jako najdeme i v ostatních modelech jako Hyundai Kona, Ioniq 5 nebo i ve vozech sesterské značky Kia. Mám pocit, že rychlostí je na tom stejně jako v mojí Koně z roku 2022. Zde bych si dokázal představit o chlup rychlejší odezvu, ale hlavně rychlejší start systému. Po nastartování si tak dobrou půl minutku počkáte, než budete schopni se někam doklikat.

To vás bude hlavně štvát u „vychytávky“, kterou Hyundai musel, dle nařízení EU, do Ioniqu 6 implementovat. A to systém hlídání překročení rychlosti. Stačí jen drobně překročit rychlostní limit a auto vás upozorní čtyřmi pípnutími. Tato funkce jde vypnout, ale je uložena hluboko v nastavení a po každém nastartování se opět zapne. Obecně jsou vozy Hyundai hodně „upípané“, proto je dobré si projít nastavení a některé uvítací znělky a podobné vypnout.

Skvěle zpracován je zde i 360° obraz z kamer, head-up displej, aplikace k vozu Bluelink, kterou bych zařadil mezi tři nejlepší appky k elektromobilům vůbec, systém předehřevu akumulátorů apod. Vozu by jistě slušelo i bezdrátové Apple CarPlay nebo Android Auto, zde si budete muset vystačit s klasickým kabelem, který tak bude hyzdit jinak skvělý interiér.

Za zmínku stojí také systém Plug & Charge, díky kterému můžete vůz připojit ke stanicím Ionity a jen odejít. Žádné potvrzování čipem, či plastovou kartičkou. Komunikace a ověření proběhne na dálku a vám pak přijde jen vyúčtování. V praxi se vám může hodit i funkce V2L nebo klasická zásuvka pod zadními sedačkami, která má výkon až 3,6 kW. Stejný výkon dostanete i přes V2L adaptér z nabíjecího portu a můžete tak nabít další elektromobil, nebo třeba pohánět elektrická zařízení na chatě nebo při stanování.

Dynamika mu rozhodně nechybí

Námi testovaná verze Power nabízí pohon všech kol a baterii o využitelné kapacitě 77,4 kWh. Dvojice synchronních elektromotorů s permanentním magnetem produkuje více než dostatečný výkon 239 kW (325 koní) a točivý moment 605 Nm. I přes hmotnost přes dvě tuny dokáže tato pohonná jednotka rozjet Ioniq 6 na stovku za 5,1 sekundy. Jak už je u elektromobilů zvykem, téměř okamžitá reakce na sešlápnutí pedálu akcelerátoru se vám pak může v praxi hodit zejména při předjíždění a vůz působí až neskutečně dynamicky.

Hyundai Ioniq 6

Hyundai Ioniq 6 | foto: vlastní

Komfort o třídu vyššího vozu

I přes nasazená 20″ kola byl podvozek pohodlný a hezky zvládal i nekvalitní okresky. O větších výmolech už budete vědět, ale stále to není nic hrozného. Zejména pak na dálnici oceníte dostatečné odhlučnění interiéru a příjemné naladění podvozku. Při rychlostech kolem dálničního limitu do kabiny proniká jen malý aerodynamický hluk.

Při cestování po udržovaných okreskách nebo ve městě, si budete připadat jak v o třídu vyšším voze. K plynulosti jízdy může přispívat i rekuperace a její správně zvolený stupeň. Hyundai je jedna z mála automobilek, která nabízí snad všechny úrovně od úplného plachtění, přes tři stupně rekuperace až po řízení jedním pedálem, tzv. i-Pedal. A její nastavení provedete pohodlně pádly pod volantem.

Hyundai Ioniq 6

Hyundai Ioniq 6 | foto: vlastní

Skromná spotřeba je skvělá na dlouhé cestování

V době našeho testu (konec října 2023), kdy venku už panovaly teploty mezi 10 až 13 stupni celsia, jsme za celých 1 235 kilometrů měli výslednou spotřebu 19,4 kWh/100 km. Dlužno dodat, že zhruba 900 km z toho tvořila dálnice s rychlostí lehce nad povoleným rychlostním limitem.

Konkrétně ve městě jsme jezdili za krásných 15,4 kWh/100 km, v tomto případě by byl dojezd kolem 500 kilometrů. Po okreskách si Ioniq 6 ve verzi Power řekl o luxusních 13,6 kWh/100 km a ujedete tak skoro 570 kilometrů.

Dálnice mu ani přes chladnější počasí nedělá žádný problém a při klasické „stotřicítce“ se ukazatel spotřeby zastavil na hodnotě 20,2 kWh/100 km. Při těchto podmínkách tak můžete počítat s dálničním dojezdem 380 kilometrů. V létě bych čekal dojezd kolem 450 až po 650 kilometrů podle stylu jízdy a zvolené trasy.

Hyundai Ioniq 6 na nabíječce PRE

Hyundai Ioniq 6 na nabíječce PRE | foto: vlastní

Nabito za 18 minut

Ioniq 6, stejně jako Ioniq 5 nebo Kia EV6, disponují 800V architekturou a extrémně rychlým nabíjením. Jak výrobce udává, z 10 na 80 % vůz nabijete už za 18 minut. A musím automobilce dát za pravdu. Když máte vhodné podmínky, baterie má správnou teplotu, jste na ultrarychlé nabíjecí stanici a máte k dispozici plný výkon nabíječky, skutečně dokážete doplnit energii za 18 minut.

Značně v tom může pomoct i předehřev baterie, pokud do vámi plánované trasy zanesete nabíjecí zastávku. Baterie tak bude v ideální teplotě pro využití maximálního nabíjecího výkonu. Ale i s chladnou baterií, která nebyla předem vyhřívaná, jsem byl schopen nabít z 10 na 80 % za necelých 21 minut.

Například při návratu z Brna do Prahy, kdy jsem k Ionity u Pávova přijel s 5 %, jsem za 5 minut doplnil 21 kWh, které by mi vystačily na dalších 100 km dálniční jízdy. Maximální rychlost nabíjení je 240 kW, v praxi jsem viděl maximální rychlost 230 kW. Důležitější ale je, že takto vysokou rychlostí dokáže Ioniq 6 nabíjet poměrně dlouho, a i ve vyšší procentech stavu nabití je nabíjecí výkon stále skvělý.

Hyundai Ioniq 6

Hyundai Ioniq 6 | foto: vlastní

Závěr recenze

Hyundai se vydal na velmi zajímavou cestu, kdy design jeho vozů už snad nemůže být více odlišný, až na pár jednotících detailů. Jde tak úplně jinou cestou než například koncern Volkswagen, kde máte občas problém rozlišit jednotlivé modely od sebe. Odvážnost automobilce zkrátka nechybí. Narozdíl od velmi svérázné pětky se Ioniq 6 vydal směrem uhlazeného a minimalistického designu, který je podvolen vysoké efektivitě a daří se mu to skvěle.

Nebýt velmi omezeného prostoru nad hlavou vyšších cestujících, hodnotil bych Hyundai Ioniq 6 jako jeden z nejlepších elektromobilů současnosti. I takto ho ale řadím do mojí pomyslné TOP 5, hlavně díky jeho jízdním vlastnostem, rychlému nabíjení, úspornosti, technologiím a dostatečnému dojezdu.

Hyundai Ioniq 6 aktuálně startuje na částce 1 159 990 Kč za verzi Smart s 53 kWh baterií, námi testovaný kousek má už méně sympatickou cenovku 1 649 990 Kč. Zajímavé je, že za velmi podobné peníze můžete mít i Ioniq 5, který startuje na 1 169 990 Kč, záleží tak jen na vašich požadavcích a preferencích.

Co se nám líbí? Co se nám nelíbí?
Skvělý komfort na palubě Málo místa nad hlavou
Atraktivní design Malý přední kufr u verze 4×4
Extrémně rychlé nabíjení Velký a „levný“ plastový klíček od vozu
Nízká spotřeba
Systém V2L

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."
test

Test Hyundai Ioniq 6 Power – K dokonalosti nemá daleko

  • V redakci jsme otestovali vrcholný Hyundai Ioniq 6 Power
  • Designový sedan na vás může působit všelijak, ale jízdu s ním si zamilujete
  • Co se nám líbilo a co naopak chybělo k dokonalosti? Přečte si podrobnou recenzi
Hyundai Ioniq 6

Hyundai Ioniq 6 | foto: vlastní

V dnešním světě, kde se automobilky předbíhají, kdo představí další SUV, působí Hyundai Ioniq 6 jako ohrožený druh. Sedan s atraktivním designem kapkovitého tvaru, na který jsem si i já musel trochu zvykat a z počátku během mého týdenního recenzování jsem nevěděl, co si o jeho vzhledu vlastně myslet.

Po předchozím hatchbacku Ioniq 5, se kterým sdílí 800V platformu E-GMP, přichází sedan s nízkou karoserií, která z některých úhlů může připomínat i legendární Porsche 911. Hyundai tak pokračuje v designovém jazyku, který se ničeho nebojí a výsledné modely boří představu o automobilce s nudným designem svých vozů. Nově představený model Santa Fe je toho důkazem.

Hyundai Ioniq 6: specifikace

Konstrukce sedan, rozměry: 4 855 × 1 880 × 1 495 mm, hmotnost: 2 095 – 2 171 kg
Pohon elektrický, pohon všech kol
Výkon 239 kW (325 k), točivý moment 605 Nm
Baterie Li-Pol, využitelná 77,7 kWh
Nabíjení AC 11 kW, DC až 230 kW
 Spotřeba a dojezd 16,8 kWh/100 km, dojezd až 583 dle WLTP
Výbava tepelné čerpadlo, 12,3“ digitální přístrojový štít, head-up displej, V2L,, ventilovaná a vyhřívaná přední a zadní sedadla, dálkově ovládaný parkovací asistent, digitální vnější zpětná zrcátka atd.
Cena testovaného modelu 1 649 990 Kč (základní cena Hyundai Ioniq 6 Smart od 1 159 990 Kč)

Aerodynamika v hlavní roli

Jihokorejská automobilka Hyundai si u modelu Ioniq 6 předsevzala stlačit součinitel aerodynamického odporu vzduchu pod hodnotu 0,20. Nakonec se to inženýrům a designérům skoro povedlo. Výsledná hodnota totiž činí 0,21, což jej i tak řadí mezi elektromobilní špičku. Tvary karoserie se tak musely do značné míry podvolit lepší aerodynamice, a proto můžete být ze vzhledu Ioniqu 6 zpočátku rozladěni.

Na prvotních fotografiích jsem byl z Ioniqu 6 nadšený, konečně uvidíme něco jiného než další SUV. Ovšem mé nadšení velmi rychle ochladlo ve chvíli, kdy jsem první kousky viděl na vlastní oči. Klasická bílá nebo základní modrá barva s označením Byte Blue na tomto voze působí hrozně. Ano, toto je zcela subjektivní část, každý máme jiný vkus, ale některé barvy Ioniqu 6 prostě sedí více a některé méně. Za mě jsme testovali model s tou nejlepší možnou barvou, a to matnou šedou Nocturne Gray Matte za příplatek 24 900 Kč.

Překvapivý dlouhán

Ioniq 6 působí uhlazeně s maximální koncentrací na aerodynamiku. Na čistou a minimalistickou přední část vozu navazuje boční část karoserie se zapuštěnými klikami. Ovšem zadní část vypadá, že byla původně konstruována na úplně jiný model. Je členitá, najdeme zde dvojici spoilerů a pixelovitá světla, která svým designem připomínají předchozí „pětku“.

Auto působí kompaktně, ale na délku má skoro 4,9 metru a rozvor 2 950 mm. To ocení především cestující na zadních sedadlech, ale o tom až později.

Interiér pro trpaslíky?

Námi testovaná nejvyšší verze Hyundai Ioniq 6 s plnou výbavou Style Premium se světlým interiérem působí, jak už sám název napovídá, velmi prémiově. Bohužel praktičnost je zcela jiná kapitola. I přes to, že vůz neměl najeto ani 10 tisíc kilometrů, bylo sedadlo řidiče už viditelně zašpiněné, tohle bude chtít holt trochu častější údržbu.

Bohužel zde se dostávám k jedné (pro mě) velké nevýhodě jinak skvělého vozu. Se svými 194 cm jsem při ideální pozici za volantem měl hlavu zabořenou do stropnice, nebo jsem ji musel mít vykloněnou do prostoru pod střešním oknem. Musel jsem si tak sedadlo nepřirozeně položit víc dozadu, plně natáhnout ruce a víc se „zabořit“ do sedačky. Ale holt jinak to nešlo. Tohle není zrovna auto pro dlouhány, proto bude lepší si vůz před případnou koupí prověřit na vlastní kůži.

Skvělá atmosféra na dlouhé cesty

Interiér modelu Ioniq 6 působí minimalisticky, ale je plně funkční a není tu nic zbytečně navíc. Před řidičem se nachází dvojice 12,3″obrazovek, jedna funguje jako přístrojový panel a druhá pro systém infotainmentu. Obě mají velmi jemné rozlišení a kvalitní obraz. Pod středovým displejem je vyvedeno i několik fyzických tlačítek, která působí jako zkratka do menu, a také ovládání klimatizace. Zde už jsou tlačítka dotyková a na jejich zmáčknutí se tak musíte více soustředit, než že byste je jen „poslepu nahmatali“.

Po stranách palubní desky najdeme další dvojici obrazovek, které promítají obraz z digitálních kamer, které zde nahrazují klasická boční zrcátka. Na jejich polohu jsem si zvykl velmi rychle a od druhého dne jsem byl s touto novinkou sžitý naplno. Kromě mírně lepší aerodynamiky a netradičního designu asi nepřináší nic víc, co by stálo za příplatek 40 tisíc.

Skvěle jsou vyvedené i výplně předních dveří. Po celé délce se táhne loketní opěrka, která zároveň slouží i jako madlo. Pod ním je ukryto ambientní osvětlení, které se táhne i přes palubní desku a vytváří tak skvělou atmosféru na palubě vozu. Barvu podsvícení můžete měnit buď podle jízdního režimu, nebo i zcela individuálně.

Na středovém tunelu pak naleznete tlačítka na otvírání bočních okének (jak to můžete znát ze starších „bavoráků“ – pozn. redakce), zamykání/odemčení dveří, dvojici držáků na nápoje, bezdrátovou nabíječku telefonu a také klasický USB-A port sloužící k připojení vozu s telefonem. Dále naleznete v interiéru celkem čtyři USB-C porty sloužící k napájení (dva pod loketní opěrkou a dva na zadní straně středového tunelu pro cestující vzadu).

Volant již nenese logo Hyundai, ale na jeho středu se nachází jen čtyři podsvícení. Diody, které například při nabíjení zobrazují stav baterie. Tyto čtyři „tečky“ v Morseově abecedě znamenají písmeno H. Na obou koncích ramen volantu najdeme čtveřici podsvícených tlačítek a dva otočné ovladače, na levé straně najdeme také tlačítko volby jízdního režimu.

Na zadních sedačkách místa jako v Superbu

Velké překvapení se odehrává na zadních sedačkách. Když jsem si sedl za řidiče, kdy jsem měl přední sedačku nastavenou na moji pozici, a ještě navíc byla sedačka odsunutá trochu dozadu funkcí komfortního vystupování, stále jsem měl před koleny dobrých 15 až 20 cm místa. Bohužel pod sedačku jsem už nohy nestrčil, a tak máte stehna trochu ve vzduchu.

Místa na hlavu je tu také velmi skromně. Svých 194 cm jsem zde nijak nevměstnal, a tak se takový člověk musí vyklonit víc do středu vozu, ale může se aspoň opřít o zadní loketní opěrku. I takto bych dokázal velmi komfortně cestovat na dlouhé cesty napříč Evropou.

Cestující vzadu za spolujezdcem mohou využít malou vychytávku, kdy je možné i z této pozice velice jednoduše ovládat nastavení sedačky před ním. Výplně dveří obsahují malou schránku pro maximálně půl litrovou lahev, pro větší využijete spíš síťku na zádech předních sedadel.

Omezený přístup do kufru

Kufr Ioniqu 6 má objem 401 litrů, ale může vás limitovat malý vstupní otvor. Ioniq 6 je sedan, a proto se otvírá pouze víko kufru, nikoli víko s celým zadním sklem, jak je to u liftbacku. Pro běžné použité to ale bude stačit, skříně s tímto vozem asi budete stěhovat jen těžko.

Pod přední kapotou se nachází i „frunk“. U testované verze s pohonem všech kol má objem jen 12 litrů a jeho praktické využité si jen těžko dokážu představit. U zadokolek pak objem naroste až na 45 litrů, a to už je použitelná hodnota například na nabíjecí kabely.

Prošpikován technologiemi

Silná stránka Ioniqu 6 jsou i použité technologie. Od již zmíněných digitálních zrcátek, přes V2L (Vehicle to Load – pozn. redakce), až po systém Plug & Charge. Začnu ale od samotného infotainmentu. Ten je zde stejný, jako najdeme i v ostatních modelech jako Hyundai Kona, Ioniq 5 nebo i ve vozech sesterské značky Kia. Mám pocit, že rychlostí je na tom stejně jako v mojí Koně z roku 2022. Zde bych si dokázal představit o chlup rychlejší odezvu, ale hlavně rychlejší start systému. Po nastartování si tak dobrou půl minutku počkáte, než budete schopni se někam doklikat.

To vás bude hlavně štvát u „vychytávky“, kterou Hyundai musel, dle nařízení EU, do Ioniqu 6 implementovat. A to systém hlídání překročení rychlosti. Stačí jen drobně překročit rychlostní limit a auto vás upozorní čtyřmi pípnutími. Tato funkce jde vypnout, ale je uložena hluboko v nastavení a po každém nastartování se opět zapne. Obecně jsou vozy Hyundai hodně „upípané“, proto je dobré si projít nastavení a některé uvítací znělky a podobné vypnout.

Skvěle zpracován je zde i 360° obraz z kamer, head-up displej, aplikace k vozu Bluelink, kterou bych zařadil mezi tři nejlepší appky k elektromobilům vůbec, systém předehřevu akumulátorů apod. Vozu by jistě slušelo i bezdrátové Apple CarPlay nebo Android Auto, zde si budete muset vystačit s klasickým kabelem, který tak bude hyzdit jinak skvělý interiér.

Za zmínku stojí také systém Plug & Charge, díky kterému můžete vůz připojit ke stanicím Ionity a jen odejít. Žádné potvrzování čipem, či plastovou kartičkou. Komunikace a ověření proběhne na dálku a vám pak přijde jen vyúčtování. V praxi se vám může hodit i funkce V2L nebo klasická zásuvka pod zadními sedačkami, která má výkon až 3,6 kW. Stejný výkon dostanete i přes V2L adaptér z nabíjecího portu a můžete tak nabít další elektromobil, nebo třeba pohánět elektrická zařízení na chatě nebo při stanování.

Dynamika mu rozhodně nechybí

Námi testovaná verze Power nabízí pohon všech kol a baterii o využitelné kapacitě 77,4 kWh. Dvojice synchronních elektromotorů s permanentním magnetem produkuje více než dostatečný výkon 239 kW (325 koní) a točivý moment 605 Nm. I přes hmotnost přes dvě tuny dokáže tato pohonná jednotka rozjet Ioniq 6 na stovku za 5,1 sekundy. Jak už je u elektromobilů zvykem, téměř okamžitá reakce na sešlápnutí pedálu akcelerátoru se vám pak může v praxi hodit zejména při předjíždění a vůz působí až neskutečně dynamicky.

Hyundai Ioniq 6

Hyundai Ioniq 6 | foto: vlastní

Komfort o třídu vyššího vozu

I přes nasazená 20″ kola byl podvozek pohodlný a hezky zvládal i nekvalitní okresky. O větších výmolech už budete vědět, ale stále to není nic hrozného. Zejména pak na dálnici oceníte dostatečné odhlučnění interiéru a příjemné naladění podvozku. Při rychlostech kolem dálničního limitu do kabiny proniká jen malý aerodynamický hluk.

Při cestování po udržovaných okreskách nebo ve městě, si budete připadat jak v o třídu vyšším voze. K plynulosti jízdy může přispívat i rekuperace a její správně zvolený stupeň. Hyundai je jedna z mála automobilek, která nabízí snad všechny úrovně od úplného plachtění, přes tři stupně rekuperace až po řízení jedním pedálem, tzv. i-Pedal. A její nastavení provedete pohodlně pádly pod volantem.

Hyundai Ioniq 6

Hyundai Ioniq 6 | foto: vlastní

Skromná spotřeba je skvělá na dlouhé cestování

V době našeho testu (konec října 2023), kdy venku už panovaly teploty mezi 10 až 13 stupni celsia, jsme za celých 1 235 kilometrů měli výslednou spotřebu 19,4 kWh/100 km. Dlužno dodat, že zhruba 900 km z toho tvořila dálnice s rychlostí lehce nad povoleným rychlostním limitem.

Konkrétně ve městě jsme jezdili za krásných 15,4 kWh/100 km, v tomto případě by byl dojezd kolem 500 kilometrů. Po okreskách si Ioniq 6 ve verzi Power řekl o luxusních 13,6 kWh/100 km a ujedete tak skoro 570 kilometrů.

Dálnice mu ani přes chladnější počasí nedělá žádný problém a při klasické „stotřicítce“ se ukazatel spotřeby zastavil na hodnotě 20,2 kWh/100 km. Při těchto podmínkách tak můžete počítat s dálničním dojezdem 380 kilometrů. V létě bych čekal dojezd kolem 450 až po 650 kilometrů podle stylu jízdy a zvolené trasy.

Hyundai Ioniq 6 na nabíječce PRE

Hyundai Ioniq 6 na nabíječce PRE | foto: vlastní

Nabito za 18 minut

Ioniq 6, stejně jako Ioniq 5 nebo Kia EV6, disponují 800V architekturou a extrémně rychlým nabíjením. Jak výrobce udává, z 10 na 80 % vůz nabijete už za 18 minut. A musím automobilce dát za pravdu. Když máte vhodné podmínky, baterie má správnou teplotu, jste na ultrarychlé nabíjecí stanici a máte k dispozici plný výkon nabíječky, skutečně dokážete doplnit energii za 18 minut.

Značně v tom může pomoct i předehřev baterie, pokud do vámi plánované trasy zanesete nabíjecí zastávku. Baterie tak bude v ideální teplotě pro využití maximálního nabíjecího výkonu. Ale i s chladnou baterií, která nebyla předem vyhřívaná, jsem byl schopen nabít z 10 na 80 % za necelých 21 minut.

Například při návratu z Brna do Prahy, kdy jsem k Ionity u Pávova přijel s 5 %, jsem za 5 minut doplnil 21 kWh, které by mi vystačily na dalších 100 km dálniční jízdy. Maximální rychlost nabíjení je 240 kW, v praxi jsem viděl maximální rychlost 230 kW. Důležitější ale je, že takto vysokou rychlostí dokáže Ioniq 6 nabíjet poměrně dlouho, a i ve vyšší procentech stavu nabití je nabíjecí výkon stále skvělý.

Hyundai Ioniq 6

Hyundai Ioniq 6 | foto: vlastní

Závěr recenze

Hyundai se vydal na velmi zajímavou cestu, kdy design jeho vozů už snad nemůže být více odlišný, až na pár jednotících detailů. Jde tak úplně jinou cestou než například koncern Volkswagen, kde máte občas problém rozlišit jednotlivé modely od sebe. Odvážnost automobilce zkrátka nechybí. Narozdíl od velmi svérázné pětky se Ioniq 6 vydal směrem uhlazeného a minimalistického designu, který je podvolen vysoké efektivitě a daří se mu to skvěle.

Nebýt velmi omezeného prostoru nad hlavou vyšších cestujících, hodnotil bych Hyundai Ioniq 6 jako jeden z nejlepších elektromobilů současnosti. I takto ho ale řadím do mojí pomyslné TOP 5, hlavně díky jeho jízdním vlastnostem, rychlému nabíjení, úspornosti, technologiím a dostatečnému dojezdu.

Hyundai Ioniq 6 aktuálně startuje na částce 1 159 990 Kč za verzi Smart s 53 kWh baterií, námi testovaný kousek má už méně sympatickou cenovku 1 649 990 Kč. Zajímavé je, že za velmi podobné peníze můžete mít i Ioniq 5, který startuje na 1 169 990 Kč, záleží tak jen na vašich požadavcích a preferencích.

Co se nám líbí? Co se nám nelíbí?
Skvělý komfort na palubě Málo místa nad hlavou
Atraktivní design Malý přední kufr u verze 4×4
Extrémně rychlé nabíjení Velký a „levný“ plastový klíček od vozu
Nízká spotřeba
Systém V2L

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."