Hoax: Domy bez energetického štítku brzy neprodáte ani nepronajmete
Eneregetický štítek zohledňuje úspornost budovy | freepik.com
Po sociálních sítích se šíří zpráva o tom, že Češi budou platit daň z nemovitosti podle tzv. energetického štítku a že nemovitost bez energetického štítku nebude možné prodávat, navíc že ani nebude možné na budovu s horším energetickým štítkem dostat hypotéku. Příspěvek je ale zcela lživý, jde o tzv. hoax.
Lži o energetickém štítku
„Z nemovitostí se bude platit uhlíková daň, vypočítávaná podle energetického štítku. Čím nižší energetickou třídu bude váš dům, chalupa, rekreační objekt, chata nebo jiná k bydlení určená nemovitost mít, tím větší CO2 daně budete platit. Každá budova, která od roku 2027 nebude mít energetický štítek alespoň na úrovni E, nebude moci být pronajata, ani prodána,“ píše se v poplašném příspěvku na Facebooku.
A tím to zdaleka nekončí: „Banky už nyní přestanou poskytovat úvěry na nákup nemovitostí se špatnými energetickými štítky. Budovy se špatným energo-štítkem a tedy s uměle nulovou hodnotou, které jejich majitelé budou muset opustit, protože na bydlení v nich nebudou mít peníze a nebudou je moci ani prodat, budou vyvlastňovány státem.“
Nezakládá se na pravdě
V příspěvku zaznívá ještě plno dalších zcela smyšlených, ba zcela lživých informací. O vyvlastňování, nebo nemožnosti prodat domy s horším energetickým štítkem, se nelze nikde dočíst a vláda nic takového neschválila, jen jsme se zavázali, že do určitého období snížíme energetickou náročnost budov.
Zateplení domu hraje u energetického štítku velkou roli | foto: Pixabay
Sedm tříd úspornosti
Energetický štítek neboli Průkaz energetické náročnosti budovy rozděluje budovy do sedmi tříd, od G, což je mimořádně neúsporná budova, až po A, mimořádně úsporná. Průkaz slouží k lepší orientaci na trhu s nemovitostmi, co se týče nákladů na energie. Hodnotí budovu ze stavebního hlediska (kvalita obálky budovy) a zároveň z hlediska využitých technických zařízení (systém vytápění, klimatizační zařízení, ohřev vody aj.). Z hlediska energetické náročnosti jasně rozliší energeticky více a méně úsporné budovy na trhu.
Za patnáct let ho mají mít všechny budovy
Průkaz musí nechat zpracovat stavebník, vlastník nebo společenství vlastníků jednotek při výstavbě nové budovy nebo při větších změnách dokončených budov. Průkaz má platnost deset let. Štítek by měly mít za 15 let všechny budovy, nyní je povinnost předložit ho při prodeji jednotky, nebo pronájmu. Výjimku mají historické objekty. Štítek zpracovávají energetičtí specialisté.
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
Hoax: Domy bez energetického štítku brzy neprodáte ani nepronajmete
Eneregetický štítek zohledňuje úspornost budovy | freepik.com
Po sociálních sítích se šíří zpráva o tom, že Češi budou platit daň z nemovitosti podle tzv. energetického štítku a že nemovitost bez energetického štítku nebude možné prodávat, navíc že ani nebude možné na budovu s horším energetickým štítkem dostat hypotéku. Příspěvek je ale zcela lživý, jde o tzv. hoax.
Lži o energetickém štítku
„Z nemovitostí se bude platit uhlíková daň, vypočítávaná podle energetického štítku. Čím nižší energetickou třídu bude váš dům, chalupa, rekreační objekt, chata nebo jiná k bydlení určená nemovitost mít, tím větší CO2 daně budete platit. Každá budova, která od roku 2027 nebude mít energetický štítek alespoň na úrovni E, nebude moci být pronajata, ani prodána,“ píše se v poplašném příspěvku na Facebooku.
A tím to zdaleka nekončí: „Banky už nyní přestanou poskytovat úvěry na nákup nemovitostí se špatnými energetickými štítky. Budovy se špatným energo-štítkem a tedy s uměle nulovou hodnotou, které jejich majitelé budou muset opustit, protože na bydlení v nich nebudou mít peníze a nebudou je moci ani prodat, budou vyvlastňovány státem.“
Nezakládá se na pravdě
V příspěvku zaznívá ještě plno dalších zcela smyšlených, ba zcela lživých informací. O vyvlastňování, nebo nemožnosti prodat domy s horším energetickým štítkem, se nelze nikde dočíst a vláda nic takového neschválila, jen jsme se zavázali, že do určitého období snížíme energetickou náročnost budov.
Zateplení domu hraje u energetického štítku velkou roli | foto: Pixabay
Sedm tříd úspornosti
Energetický štítek neboli Průkaz energetické náročnosti budovy rozděluje budovy do sedmi tříd, od G, což je mimořádně neúsporná budova, až po A, mimořádně úsporná. Průkaz slouží k lepší orientaci na trhu s nemovitostmi, co se týče nákladů na energie. Hodnotí budovu ze stavebního hlediska (kvalita obálky budovy) a zároveň z hlediska využitých technických zařízení (systém vytápění, klimatizační zařízení, ohřev vody aj.). Z hlediska energetické náročnosti jasně rozliší energeticky více a méně úsporné budovy na trhu.
Za patnáct let ho mají mít všechny budovy
Průkaz musí nechat zpracovat stavebník, vlastník nebo společenství vlastníků jednotek při výstavbě nové budovy nebo při větších změnách dokončených budov. Průkaz má platnost deset let. Štítek by měly mít za 15 let všechny budovy, nyní je povinnost předložit ho při prodeji jednotky, nebo pronájmu. Výjimku mají historické objekty. Štítek zpracovávají energetičtí specialisté.
