Větrná energetika nemá v Česku zrovna na růžích ustláno. Ukázala to některá referenda při příležitosti evropských voleb, v nichž občané drtivou většinou výstavbu větrníků ve svých obcích odmítli. Pokud však chceme mít v roce 2050 levnou elektřinu, potřebujeme spíše větrné elektrárny než jaderné bloky. Alespoň to tvrdí autoři nové studie Cesty k čisté a levné elektřině v roce 2050.
Podle autorů studie z projektu Fakta o klimatu nedokáže výstavba nových jaderných reaktorů s největší pravděpodobností příliš snížit celkové náklady na výrobu elektřiny. To podle nich může zajistit kombinace tří důležitých faktorů, jimiž mají být rozvoj větrné energetiky, úspory ve spotřebě a míra spolupráce v Evropě. Připouští však, že stavba jednoho nebo dvou velkých jaderných bloků může sloužit jako určité snížení rizika, že se v Česku nepodaří úspěšně rozvinout větrnou energetiku a dosáhnout energetických úspor.
„Efekt rozvoje jaderné energetiky není jednoznačný. Velmi totiž záleží na tom, zda se podaří udržet cenu jaderné výstavby pod kontrolou. Při velmi nízké ceně výstavby by nové jaderné elektrárny ke snížení celkových nákladů na výrobu elektřiny přispěly přibližně o deset eur za megawatthodinu, vysoká cena výstavby by naopak tyto náklady zvýšila až o 12 eur za megawatthodinu,“ tvrdí autoři studie.
Při středních odhadech ceny výstavby by se náklady na výrobu elektřiny snížily maximálně o dvě eura na megawatthodinu. Naopak jakýkoli přidaný vítr do energetiky podle studie podstatně snižuje náklady bez ohledu na to, kolik se v Česku postaví jaderných bloků. Její autoři přitom netvrdí, že je nutné budovat silnou větrnou energetiku, ale neměli bychom ji opomíjet.
Čtěte také: Podívejte se, kde v Česku chce ČEZ postavit modulární reaktory. Bude jich 6 až 10
Aktuálně tuzemské větrné elektrárny stále pokrývají pouhé jedno procento spotřebované elektřiny. Podle zprávy Energetického regulačního úřadu v roce 2023 vyprodukovaly 701 gigawatthodin (GWh) elektřiny, Pro srovnání jaderné elektrárny Dukovany a Temelín loni do přenosové soustavy dodaly 30 400 GWh. Největší instalovaný výkon mají větrné elektrárny v Ústeckém a Karlovarském kraji. Za nimi s odstupem následují Liberecký a Olomoucký kraj.
Větrná energetika nemá v Česku zrovna na růžích ustláno. Ukázala to některá referenda při příležitosti evropských voleb, v nichž občané drtivou většinou výstavbu větrníků ve svých obcích odmítli. Pokud však chceme mít v roce 2050 levnou elektřinu, potřebujeme spíše větrné elektrárny než jaderné bloky. Alespoň to tvrdí autoři nové studie Cesty k čisté a levné elektřině v roce 2050.
Podle autorů studie z projektu Fakta o klimatu nedokáže výstavba nových jaderných reaktorů s největší pravděpodobností příliš snížit celkové náklady na výrobu elektřiny. To podle nich může zajistit kombinace tří důležitých faktorů, jimiž mají být rozvoj větrné energetiky, úspory ve spotřebě a míra spolupráce v Evropě. Připouští však, že stavba jednoho nebo dvou velkých jaderných bloků může sloužit jako určité snížení rizika, že se v Česku nepodaří úspěšně rozvinout větrnou energetiku a dosáhnout energetických úspor.
„Efekt rozvoje jaderné energetiky není jednoznačný. Velmi totiž záleží na tom, zda se podaří udržet cenu jaderné výstavby pod kontrolou. Při velmi nízké ceně výstavby by nové jaderné elektrárny ke snížení celkových nákladů na výrobu elektřiny přispěly přibližně o deset eur za megawatthodinu, vysoká cena výstavby by naopak tyto náklady zvýšila až o 12 eur za megawatthodinu,“ tvrdí autoři studie.
Při středních odhadech ceny výstavby by se náklady na výrobu elektřiny snížily maximálně o dvě eura na megawatthodinu. Naopak jakýkoli přidaný vítr do energetiky podle studie podstatně snižuje náklady bez ohledu na to, kolik se v Česku postaví jaderných bloků. Její autoři přitom netvrdí, že je nutné budovat silnou větrnou energetiku, ale neměli bychom ji opomíjet.
Čtěte také: Podívejte se, kde v Česku chce ČEZ postavit modulární reaktory. Bude jich 6 až 10
Aktuálně tuzemské větrné elektrárny stále pokrývají pouhé jedno procento spotřebované elektřiny. Podle zprávy Energetického regulačního úřadu v roce 2023 vyprodukovaly 701 gigawatthodin (GWh) elektřiny, Pro srovnání jaderné elektrárny Dukovany a Temelín loni do přenosové soustavy dodaly 30 400 GWh. Největší instalovaný výkon mají větrné elektrárny v Ústeckém a Karlovarském kraji. Za nimi s odstupem následují Liberecký a Olomoucký kraj.