Co jsou mařiče energie a proč je lepší přebytečnou elektřinu „někam“ ukládat?

Diana Křížová
Energetická síť | foto: Pixabay
Energetická síť | foto: Pixabay

Mařiče energie spalují přebytky elektřiny, aby zabránily přetížení sítě. Efektivnější je ukládání do baterií či přečerpávacích elektráren.

Co jsou mařiče energie?

Představte si, že máte přebytek elektřiny, ale místo jejího využití ji prostě „spálíte“ – a ještě za to zaplatíte. Zní to nelogicky? Přesně tak fungují mařiče energie. Tyto systémy slouží k regulaci nadbytečné elektřiny, která by mohla ohrozit stabilitu energetické sítě.

V době rostoucího podílu obnovitelných zdrojů, jako jsou solární a větrné elektrárny, se problém přebytků energie objevuje stále častěji. Výroba z těchto zdrojů je závislá na počasí a někdy produkuje více elektřiny, než je možné okamžitě spotřebovat. Pokud nelze energii přesměrovat nebo uložit, přicházejí na řadu mařiče – zařízení, která přebytečnou elektřinu přeměňují na teplo a tím zabrání přetížení sítě.

Používání mařičů energie je však kontroverzní. Kritici tvrdí, že likvidace elektřiny je zbytečná a místo toho bychom měli investovat do technologií pro její ukládání. Řešením mohou být například bateriové systémy nebo přečerpávací elektrárny, které umožňují uchovat elektřinu na později.

Distribuční síť | foto: Pixabay
Distribuční síť | foto: Pixabay

Výhody ukládání energie oproti maření

Ukládání energie nabízí několik klíčových výhod oproti jejímu maření.

  1. Efektivnější využití elektřiny tím, že ji uchovává pro období, kdy je poptávka vyšší než výroba. To je obzvláště důležité v případě obnovitelných zdrojů, jejichž produkce je nestálá.
  2. Technologie pro ukládání energie mohou přispět k větší stabilitě a spolehlivosti energetické sítě. Při náhlém výpadku výroby nebo zvýšení poptávky mohou uložené zásoby energie rychle pokrýt deficit, čímž se minimalizuje riziko výpadků.
  3. Investice do technologií pro ukládání energie mohou podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů tím, že řeší problém jejich proměnlivé výroby. To by mohlo vést k rychlejšímu přechodu na čisté zdroje energie a snížení emisí skleníkových plynů.
Odporová zátěž - Inteligentní zátěžová banka (venkovní typ) 500 kW | foto: genstore.cz
Odporová zátěž - Inteligentní zátěžová banka (venkovní typ) 500 kW | foto: genstore.cz

Bateriové systémy a přečerpávací elektrárny

Existuje několik technologií pro ukládání energie, které mohou nahradit potřebu mařičů energie. Jednou z nejrozšířenějších je použití velkokapacitních bateriových systémů, které dokážou rychle reagovat na změny v poptávce a nabídce elektřiny. Příkladem jsou Tesla Megapack, který se využívá například v Kalifornii či Austrálii, nebo bateriové úložiště u Královského Poříčí poblíž Sokolova s kapacitou 7,45 MWh.

Další možností jsou přečerpávací vodní elektrárny, které využívají přebytečnou energii k čerpání vody do vyšší nádrže. Při nedostatku energie se voda vypouští zpět dolů přes turbíny, čímž se generuje elektřina. Tato technologie je osvědčená a nabízí vysokou účinnost, ale vyžaduje specifické geografické podmínky. V Evropě jsou známé například přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně (Česko), Goldisthal (Německo) nebo Dinorwig (Velká Británie).

Velkokapacitní baterie i přečerpávací elektrárny pomáhají stabilizovat energetickou síť a umožňují efektivnější využití obnovitelných zdrojů. Zatímco baterie poskytují rychlou odezvu na výkyvy v síti, přečerpávací elektrárny dokážou uchovat obrovské množství energie po delší dobu. Oba systémy jsou důležitou součástí přechodu k udržitelnější energetice a pomáhají minimalizovat ztráty přebytečné elektřiny.

Bateriové uložiště energie Crimson Storage v Kalifornii
Bateriové uložiště energie Crimson Storage v Kalifornii

Inovativní metody ukládání energie

Kromě tradičních technologií se zkoumají i další inovativní metody, jako je ukládání energie ve formě stlačeného vzduchu nebo využití vodíku jako energetického nosiče.

Systémy CAES (Compressed Air Energy Storage), jako v německém Huntorfu nebo americkém McIntoshi, ukládají energii stlačením vzduchu do podzemních zásobníků. Když je potřeba elektřina, vzduch se uvolní a pohání turbíny.

Vodík jako médium pro ukládání energie testuje například projekt Hybrit ve Švédsku, který ho využívá k výrobě bezuhlíkové oceli, nebo Power-to-Gas zařízení v Německu, která využívají přebytečnou elektřinu z obnovitelných zdrojů energie k výrobě vodíku pomocí elektrolýzy vody. Vodík lze následně použít jako palivo, vstřikovat do plynárenské sítě nebo využít v průmyslové výrobě.

Power-to-Gas technologie rozkládá vodu pomocí elektrolyzéru na vodík a kyslík, přičemž vodík lze poté využít jako palivo nebo v průmyslových procesech
Power-to-Gas technologie rozkládá vodu pomocí elektrolyzéru na vodík a kyslík, přičemž vodík lze poté využít jako palivo nebo v průmyslových procesech

Cesta k efektivnímu využití elektřiny

Mařiče energie sice pomáhají udržet stabilitu sítě, ale jsou pouze nouzovým řešením. Dlouhodobě je výhodnější investovat do moderních technologií pro ukládání energie. Ty nejenže umožňují lepší využití elektřiny, ale také podporují rozvoj obnovitelných zdrojů a snižují plýtvání. Budoucnost energetiky nespočívá v ničení přebytků, ale v jejich chytrém využití. Je na nás, jakou cestu zvolíme.

Sledujte nás v Google Zprávách

Autor článku

Diana Křížová - Redaktor

Potravinářská chemie mě naučila, jak důležité je správné složení. Teď se stejným nadšením rozkládám problémy udržitelné energie. Fascinují mě technologie, které mění svět dopravy – od elektromobilů po vodíkové palivové články. Mám ráda inovace, které dnes vypadají jako sci-fi, ale brzy budou součástí našich každodenních životů.


Komentáře


Nejnovější články