Vodík v Německu dostává stopku. Elektromobily zvítězily?

Německo přijde o pětinu vodíkových stanic

Německo, které bylo dlouho považováno za lídra ve vodíkové infrastruktuře, čelí významnému omezení své sítě čerpacích stanic, což naznačuje širší trend v celé Evropě, kde se rozvoj vodíkové mobility potýká s řadou výzev. Společnost H2 Mobility, hlavní provozovatel vodíkových stanic v zemi, plánuje do konce března uzavřít jedenáct menších stanic určených pro osobní vozidla s technologií 700 barů.

Dalších jedenáct stanic bude podle serveru Electrive následovat do konce června. Tento krok je reakcí na slabý nárůst počtu vodíkových vozidel a technické zastarání některých stanic. „Starší malé čerpací stanice se zaměřením na osobní automobily, z nichž některé byly postaveny před více než 10 lety a již nesplňují dnešní technické a ekonomické požadavky, musí být ze sítě odstraněny tam, kde je to nevyhnutelné,“ vysvětlil Martin Jüngel, jednatel a finanční ředitel společnosti H2 Mobility. Firma se chce podle jeho slov nadále zaměřovat výhradně na rozšiřování vodíkové infrastruktury pro lehká a těžká užitková vozidla.

Přestože H2 Mobility jedná s několika hráči na trhu o prodeji některých čerpacích stanic, kterým hrozí uzavření, bude konec tolika stanic velkou ranou pro německou vodíkovou infrastrukturu. Podle únorové tiskové zprávy Centra dopravního výzkumu je v Německu evidováno 113 z 269 veřejných vodíkových plnicích stanic v zemích Evropské unie. V Česku jsou aktuálně čtyři stanice a všechny umí plnit na tlak 700 bar. V 16 zemích nejsou stanice k dispozici vůbec.

Vodíková mobilita v Evropě: Čas ještě nenastal?

Uzavření stanic v Německu odráží širší evropský trend, kde vodíková vozidla zatím nenalezla široké uplatnění. Přestože se o vodíkové mobilitě mluví jako o klíčové součásti dekarbonizace dopravy, její rozvoj brzdí vysoké náklady a omezená infrastruktura. V celé EU je registrováno více než 6,5 milionu bateriových elektromobilů, zatímco počet vodíkových vozidel zůstává v řádu tisíců. Tato disproporce podtrhuje technologické i ekonomické překážky, které brání širšímu rozšíření vodíkové mobility.

Jedním z hlavních důvodů je složitost a finanční náročnost vodíkové infrastruktury. Výstavba čerpacích stanic je podstatně dražší než u běžných nabíječek pro elektromobily, což zpomaluje jejich rozšíření. Pro srovnání podle Centra dopravního výzkumu bylo v zemích EU loni v červenci téměř 768 tisíc veřejných dobíjecích bodů pro elektromobily, a jejich počet nadále rychle roste.

Dalším faktorem je energetická efektivita – přeměna elektřiny na vodík a jeho následné využití ve vozidle je mnohem méně efektivní než přímé nabíjení bateriových elektromobilů. To zvyšuje provozní náklady a činí vodíková vozidla méně atraktivní pro spotřebitele. Všechny tyto faktory jen posilují dominanci bateriové elektromobility, která zatím vychází jako jasný vítěz.