V rozvoji dobíjecích sítí si v porovnání s Evropou stojíme opravdu dobře. Na 100 elektromobilů připadá 22 dobíjecích stanic, podíl ultrarychlých a rychlých stojanů u nás dosáhl 60 %, v Evropě je to přitom 10 %. Podíl těchto stojanů v síti ČEZ činí dokonce 80 %. Druhou stranou této mince je ale relativně pomalý nárůst počtu nově registrovaných aut a tedy malá vytíženost dobíjecích stanic. Dokud se nedostaneme v průměru někam k 10 % obsazenosti, ekonomika sítí stanic nebude vycházet a to podvazuje další rozvoj infrastruktury.

2) Jaké cíle má ČEZ v letošním roce, pokud jde například o výstavbu nových nabíjecích stanic, vylepšování mobilní aplikace FUTUR/E/GO, apod.? Na co se mohou majitelé elektromobilů těšit?

Síť veřejných dobíjecích stanic ČEZ je jedinou skutečně celoplošnou českou sítí. Neustále zrychlujeme tempo jejich výstavby, abychom udrželi krok s rostoucí poptávkou stále vyššího počtu elektromobilů na českých silnicích a dobíjejícím řidičům nabídli odpovídající komfort a zázemí. Zatímco v roce 2020 jsme zprovoznili 83 nových stojanů, o rok později už jich bylo 110 a loni přes 130 nových stanic. Za poslední 2 roky jsme zvýšili počet stanic v síti dvojnásobně, navýšili podíl 50kW stanic na 80 % a dostali dobíjecí stojany i do těch míst republiky, kde dosud citelně chyběly.

Letos pokračujeme především ve výstavbě větších dobíjecích hubů o 3 a více stojanech a také v instalací skutečně vysokorychlostních dobíjecích stanic. Těch chceme řidičům na konci letošního roku nabízet okolo čtyřiceti. V Mladé Boleslavi a Mikulově jsme letos zprovoznili ultrafasty o výkonu 360 kW, každý má o 10 kW vyšší výkon než dosavadní česká jednička. Umí dobít většinu kapacity baterií elektromobilu skutečně za pár minut, které řidič vyplní návštěvou občerstvení nebo toalety. Kromě toho, že jde o vůbec nejvýkonnější dobíjecí stojany v ČR, jde také zároveň jediné stanice, kde mohou dva elektromobily v jednu chvíli dobíjet výkonem 180 kW. To dnes neumí žádná další dobíječka u nás. Tyto vysokovýkonné stanice a lokality o vyšším počtu stojanů přispějí k dalšímu výraznému zkrácení dobíjecích časů a umožní také eliminovat čekání na samotné dobíjení. Rozšiřujeme také okruh infrastrukturních partnerů a jsme rádi, že se mezi ně zařadil maloobchodní řetězec Tesco. Dobíjecí stanice by neměly chybět nikde tam, kde lidé delší čas parkují, a ideální jsou proto právě místa nákupů. Do konce roku bychom chtěli společně s Tesco postavit 25 stojanů a celkově v první fázi spolupráce až 70.

Zkvalitnit chceme samotnou obsluhu zákazníků. Stále zdokonalujeme aplikaci FUTUR/E/GO, která zefektivňuje dobíjení díky spárování mobilního telefonu s dobíjecí stanicí, umí vyhledat nejbližší dobíjecí místo včetně aktuální doby dojezdu nebo ukáže aktuální obsazenost stojanů.

V celé naší síti řidičům garantujeme odběr skutečně bezemisní elektřiny, a to díky certifikaci jejího původu z obnovitelných zdrojů.

3) Jaká nabíjecí stanice (lokalita) byla z pohledu výstavby zatím nejsložitější a nejnáročnější, nejen časově a finančně, ale i například pokud jde o vyřizování povolení, smluv, apod.?

Začnu trochu zeširoka. Z vlastní zkušenosti víme, že při povolovacích procesech to zdaleka není jen o samotné legislativě, ale velkou roli hraje i přístup úřadů, respektive jednotlivých úředníků, který je často nejednotný. Mnohdy se totiž setkáváme s odlišnými požadavky u různých místně příslušných úřadů. Zjednodušení se navíc projeví zejména u jednodušších instalací, kde je administrativní zátěž při povolování skutečně nadměrná.

Jiná je ale situace v případě komplikovanějších instalací dobíjecích stanic, což platí zejména pro výkonné dobíjecí stanice a dobíjecí huby, kde je třeba často řešit komplikované připojení nebo výstavbu vlastní trafostanice. V takových případech se standardnímu řízení nevyhneme.

Obecně platí, že problém skutečně není až tak v požadavcích legislativy, které mají svoje opodstatnění, jako spíš v tom, jak úřady zvládají samotný proces. V poslední době pozorujeme jistá zlepšení, ale rezervy tam samozřejmě stále jsou.

Takže zpátky k otázce. Ano, může se stát, že se nám kvůli schvalovacím procesům a povolením klidně i na rok „zadrhne“ lokalita, kde plánujeme jeden nebo dva stojany. Větší úsilí a nasazení našich specialistů v terénu si ale samozřejmě vyžádají velké huby o větším počtu stojanů nebo ultrarychlé dobíjecí stanice. Opačný efekt působící na urychlení startu stanic má na druhou stranu aktivita některých našich infrastrukturních partnerů. Typickým příkladem jsou města, která mají velký zájem, aby u nich dobíjecí stojany začaly fungovat co nejdříve, a která mají možnost pomoct s vyřizováním povolení a výrazně zkrátit dobu nutnou k developmentu stanice. Míst, kde jsme v poslední době stanici stavěli více než jeden rok, bylo více.

Možná bych to řekl ještě trochu jinak. Mrzí nás spíš, že na některých atraktivních místech nemůžeme stavět v podstatě vůbec. Mluvím hlavně o dálničních odpočívadlech, protože správce dálniční sítě zatím nemá ujasněnou svou politiku rozvoje dobíjecí infrastruktury. Pozorujeme, že se tomu začínají věnovat, ale vnímáme to tak, že vzhledem k ambiciózním plánům České republiky i platným evropským nařízením o výstavbě dobíjecích sítí přichází toto úsilí velice pozdě. Také se trochu obáváme nerovných pravidel a situace, že by na existujících odpočívkách byly dodatečné prostory pro dobíjecí stojany pronajaty jenom společnostem, které si již nějakou plochu na existující odpočívce pronajímají.

4) Jaký je podíl a pořadí automobilových značek, jejichž elektromobily se v letošním roce nabíjejí v síti ČEZ?

Asi Vás zklamu, ale nevíme, protože to nemůžeme vědět. Realita je taková, že standardní protokol pro komunikaci dobíjecí stanice s autem nepodporuje přenos jakékoli informace umožňující identifikaci auta, a to ani na úrovni značky nebo typu.  Vzhledem k plošnému pokrytí celé České republiky stanicemi naší sítě bych ale nečekal nic překvapivého. Předpokládáme prostě, že u nás nabíjí většina elektromobilů jezdících po českých silnicích a proto pomyslný řebříček bude zřejmě identický s pořadím registrací elektromobilů v ČR za poslední roky.

5) Jaká je vize a očekávání ohledně budoucnosti elektromobility v České republice? A jak se chce ČEZ dále podílet na rozvoji elektromobility?

V dalších letech tu může počet elektromobilů narůst na několik stovek tisíc. Česká republika pro to předpoklady má, disponuje robustní přenosovou i distribuční síť. Poradí si bez problémů s objemy elektřiny, kterou by potřebovaly elektromobily v počtech uvedených např. v Národním akčním plánu čisté mobility. Jen pro představu: Průměrná spotřeba takových 250-500.000 elektromobilů vychází zhruba na úrovni 0,78-1,56 TWh/rok. A pro srovnání – roční produkce jaderné elektrárny Temelín činí okolo 15 TWh.

Samotné další zahušťování sítě veřejných dobíjecích stanic je jistě možné, musí však opravdu jít ruku v ruce s vytížeností stojanů.

Do roku 2025 chceme zvýšit počet stanic v síti na 800 a více než ztrojnásobit dobíjecí výkon oproti roku 2022. Převahu mezi nově postavenými stanicemi budou mít právě ultrarychlé stojany.

Elektromobilita ale nejsou jen „dobíječky“. Pro nás znamená celý řetězec aktivit. Není to zkrátka jen o nově registrovaných autech nebo prosté výstavbě stanic. Připravujeme třeba projekt výroby lithia na Cínovci a podporujeme projekt gigafactory. Kromě toho zvyšujeme zastoupení elektromobilů v naší vlastní flotile a propagujeme elektrický pohon i mezi vlastními zaměstnanci, kteří mají možnost využívat v korporátní půjčovně i elektrické modely.