Češi a nabíjení elektromobilů: Hlavně doma, pomalu a nejlépe z fotovoltaiky
Nabíjení elektromobilu, ilustrační
Centrum dopravního výzkumu zkoumalo, jak dobíjíme elektromobily. Zajímavé je, že pro Čechy má velký význam spojení elektromobilu a fotovoltaiky. A co je nejvíce trápí? Je to špatné označování dobíjecích bodů a problematické přihlašování.
Většina žije v rodinném domě
Do průzkumu se zapojilo 746 respondentů, z nich 69 % uvedlo, že žijí v rodinném domě, s parkováním na vlastním pozemku a 12 % v bytovém domě, s vyhrazeným stáním pro vozidlo (v domě), což je z pohledu neveřejného nabíjení ideální varianta – jak z pohledu uživatelského komfortu, tak z pohledu ekonomiky provozu vozidla.
Respondenti, kteří dobíjejí doma, uvádějí, že ročně dobíjejí maximálně 30 % elektřiny potřebné k provozu svých elektromobilů z veřejné infrastruktury. Přesně 68 % respondentů dobíjí ročně z veřejné infrastruktury maximálně 30 % elektřiny, přičemž 42 % z nich dobíjí pouze 1–10 %.
Elektromobil a fotovoltaika
Výborně funguje spojení domácí fotovoltaiky a elektromobilu, 46 % respondentů využívá k dobíjení elektřinu vyrobenou z domácích fotovoltaických elektráren, což má kromě ekonomických přínosů pozitivní dopad na ekologii provozu. Bohužel někteří neví, že mohou využívat výhodnější distribuční sazby a 13 % uživatelů, kteří dobíjejí elektromobil doma, využívá zcela zbytečně jednotarifní sazby.
Necelá polovina účastníků průzkumu si elektřinu pro elektromobil sama vyrábí | foto: Pixabay
Dobíjení na sídlištích
Přibližně každý 9. respondent (11 %) neměl přístup k neveřejnému dobíjení, častěji využívají veřejnou dobíjecí infrastrukturu – viz např. alespoň jednou týdně téměř 2/3 z nich (64 %) dobíjí na pomalých (AC) veřejných dobíjecích bodech. Uživatelé bateriových elektromobilů, kteří nemají přístup k neveřejné dobíjecí infrastruktuře, využívají v o něco větší míře pomalé (AC) veřejné dobíjecí body (26,2 %) než v případě respondentů s přístupem v domácímu nabíjení (21,7 %).
Na veřejných místech se nejčastěji dobíjí pomalu
V případě respondentů, kteří nemají přístup k domácímu nabíjení, dobíjí na pomalých (AC) veřejných dobíjecích bodech alespoň jednou týdně téměř 2/3 z nich (64 %), na rychlých (DC do 50 kW) 34 %, na rychlejších (DC 51–149 kW) 19 % a na ultrarychlých (UFDC 150-350 kW) pak 9 %.
U respondentů s přístupem k NDI je četnost dobíjení na veřejných dobíjecích stanicích výrazně nižší, když na pomalých (AC) veřejných dobíjecích bodech alespoň jednou týdně dobíjí 13 % z nich, na rychlých (DC do 50 kW) 6 %, na rychlejších (DC 51–149 kW) 7 % a na ultrarychlých (UFDC 150–350 kW) pak 5 %.
Nabíjení na Ionity | foto: Ionity
Špatné značení dobíjecích stanic
Průzkum také odhalil některé výzvy, kterým uživatelé čelí. Respondenti poukazovali na nedostatečné značení dobíjecích stanic, obtížné a zdlouhavé procesy přihlašování a fakturace na některých dobíjecích stanicích, a také na roztříštěnost aplikací pro dobíjení.
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
Češi a nabíjení elektromobilů: Hlavně doma, pomalu a nejlépe z fotovoltaiky
Nabíjení elektromobilu, ilustrační
Centrum dopravního výzkumu zkoumalo, jak dobíjíme elektromobily. Zajímavé je, že pro Čechy má velký význam spojení elektromobilu a fotovoltaiky. A co je nejvíce trápí? Je to špatné označování dobíjecích bodů a problematické přihlašování.
Většina žije v rodinném domě
Do průzkumu se zapojilo 746 respondentů, z nich 69 % uvedlo, že žijí v rodinném domě, s parkováním na vlastním pozemku a 12 % v bytovém domě, s vyhrazeným stáním pro vozidlo (v domě), což je z pohledu neveřejného nabíjení ideální varianta – jak z pohledu uživatelského komfortu, tak z pohledu ekonomiky provozu vozidla.
Respondenti, kteří dobíjejí doma, uvádějí, že ročně dobíjejí maximálně 30 % elektřiny potřebné k provozu svých elektromobilů z veřejné infrastruktury. Přesně 68 % respondentů dobíjí ročně z veřejné infrastruktury maximálně 30 % elektřiny, přičemž 42 % z nich dobíjí pouze 1–10 %.
Elektromobil a fotovoltaika
Výborně funguje spojení domácí fotovoltaiky a elektromobilu, 46 % respondentů využívá k dobíjení elektřinu vyrobenou z domácích fotovoltaických elektráren, což má kromě ekonomických přínosů pozitivní dopad na ekologii provozu. Bohužel někteří neví, že mohou využívat výhodnější distribuční sazby a 13 % uživatelů, kteří dobíjejí elektromobil doma, využívá zcela zbytečně jednotarifní sazby.
Necelá polovina účastníků průzkumu si elektřinu pro elektromobil sama vyrábí | foto: Pixabay
Dobíjení na sídlištích
Přibližně každý 9. respondent (11 %) neměl přístup k neveřejnému dobíjení, častěji využívají veřejnou dobíjecí infrastrukturu – viz např. alespoň jednou týdně téměř 2/3 z nich (64 %) dobíjí na pomalých (AC) veřejných dobíjecích bodech. Uživatelé bateriových elektromobilů, kteří nemají přístup k neveřejné dobíjecí infrastruktuře, využívají v o něco větší míře pomalé (AC) veřejné dobíjecí body (26,2 %) než v případě respondentů s přístupem v domácímu nabíjení (21,7 %).
Na veřejných místech se nejčastěji dobíjí pomalu
V případě respondentů, kteří nemají přístup k domácímu nabíjení, dobíjí na pomalých (AC) veřejných dobíjecích bodech alespoň jednou týdně téměř 2/3 z nich (64 %), na rychlých (DC do 50 kW) 34 %, na rychlejších (DC 51–149 kW) 19 % a na ultrarychlých (UFDC 150-350 kW) pak 9 %.
U respondentů s přístupem k NDI je četnost dobíjení na veřejných dobíjecích stanicích výrazně nižší, když na pomalých (AC) veřejných dobíjecích bodech alespoň jednou týdně dobíjí 13 % z nich, na rychlých (DC do 50 kW) 6 %, na rychlejších (DC 51–149 kW) 7 % a na ultrarychlých (UFDC 150–350 kW) pak 5 %.
Nabíjení na Ionity | foto: Ionity
Špatné značení dobíjecích stanic
Průzkum také odhalil některé výzvy, kterým uživatelé čelí. Respondenti poukazovali na nedostatečné značení dobíjecích stanic, obtížné a zdlouhavé procesy přihlašování a fakturace na některých dobíjecích stanicích, a také na roztříštěnost aplikací pro dobíjení.
