Letos v létě pořádal Institut 2050 výzkum na téma Češi a klima, kterého se účastnilo 2500 respondentů. Vyplývá z něj, že si problematiku změny klima uvědomujeme, ale přitom se nechceme nijak zvlášť omezovat. Platí to například o elektromobilech, do kterých lidé nechtějí přesednout ze spalovacích aut.
Jaký mají Češi vztah k myšlenkám ochrany přírody a životního prostředí? Velká většina obyvatel (72 %) tvrdí, že jsou jí myšlenky ochrany přírody a životního prostředí blízké, pouze desetině blízké nejsou. Obecná sympatie k ideám ochrany přírody a životního prostředí je poměrně stabilní charakteristikou české veřejnosti.
Podle velké většiny Čechů (71 %) právě probíhá globální změna klimatu. Podle dalších 7 % neprobíhá nyní, ale v budoucnosti k ní dojde. Dalších 16 % neví, jak na otázku o existenci klimatické změny odpovědět. Pouhých 6 % obyvatel si myslí, že změna klimatu neprobíhá a ani k ní v budoucnu nedojde.
Jaké zdroje elektrické energie a tepla by se podle obyvatel měly podporovat a jaké omezovat? Češi se shodnou, že by se v příštích letech měly v České republice podporovat hlavně obnovitelné zdroje energie – vodní (83 %), sluneční (80 %) a větrná (73 %). Podle menšího počtu obyvatel by se měla podporovat jaderná energie (60 %), energie z biomasy (57 %), geotermální energie (50 %) či zemní plyn (45 %). Skoro polovina (46 %) je pro omezování uhelné energie.
Češi jsou rozděleni v názoru na to, zda upřednostnit propojenost české energetiky s evropskou, což přinese nižší ceny elektřiny a větší závislost na dovozu, nebo zda upřednostnit soběstačnost Česka s větší energetickou nezávislostí a také vyššími cenami. Větší podíl obyvatel by dal přednost propojenosti s evropskou energetikou (41 %), menší soběstačnosti (32 %). Celých 27 % pak neví.
Veřejnost je rozdělena v otázce budoucnosti Zelené dohody pro Evropu. Kritika je častější. Zhruba čtvrtina (26 %) si přeje, aby byla zrušena, a podle další čtvrtiny (24 %) by měly být její cíle oslabeny. Naopak podle 11 % by měla zůstat tak, jak je, a 8 % obyvatel je pro její posílení a rozšíření. Zbývá 31 %, kteří to nedokážou podle svých slov posoudit.
Co se týká toho, jak bychom chtěli přírodě napomoci, nejčastěji lidé zmiňují zateplení domu, to je až polovina odpovídajících. Velmi málo si lidé chtějí pořídit elektromobil, o této možnosti uvažovalo zhruba 20 % dotazovaných. Dále 30 % dotazovaných uvedlo, že jezdit v autě se spalovacím motorem je jejich právo a že se nenechají nikým omezovat. S tímto vyjádřením spíše souhlasí ještě dalších 23 %, naprostá většina lidí se tedy spalovacích motorů nechce vzdávat.
Letos v létě pořádal Institut 2050 výzkum na téma Češi a klima, kterého se účastnilo 2500 respondentů. Vyplývá z něj, že si problematiku změny klima uvědomujeme, ale přitom se nechceme nijak zvlášť omezovat. Platí to například o elektromobilech, do kterých lidé nechtějí přesednout ze spalovacích aut.
Jaký mají Češi vztah k myšlenkám ochrany přírody a životního prostředí? Velká většina obyvatel (72 %) tvrdí, že jsou jí myšlenky ochrany přírody a životního prostředí blízké, pouze desetině blízké nejsou. Obecná sympatie k ideám ochrany přírody a životního prostředí je poměrně stabilní charakteristikou české veřejnosti.
Podle velké většiny Čechů (71 %) právě probíhá globální změna klimatu. Podle dalších 7 % neprobíhá nyní, ale v budoucnosti k ní dojde. Dalších 16 % neví, jak na otázku o existenci klimatické změny odpovědět. Pouhých 6 % obyvatel si myslí, že změna klimatu neprobíhá a ani k ní v budoucnu nedojde.
Jaké zdroje elektrické energie a tepla by se podle obyvatel měly podporovat a jaké omezovat? Češi se shodnou, že by se v příštích letech měly v České republice podporovat hlavně obnovitelné zdroje energie – vodní (83 %), sluneční (80 %) a větrná (73 %). Podle menšího počtu obyvatel by se měla podporovat jaderná energie (60 %), energie z biomasy (57 %), geotermální energie (50 %) či zemní plyn (45 %). Skoro polovina (46 %) je pro omezování uhelné energie.
Češi jsou rozděleni v názoru na to, zda upřednostnit propojenost české energetiky s evropskou, což přinese nižší ceny elektřiny a větší závislost na dovozu, nebo zda upřednostnit soběstačnost Česka s větší energetickou nezávislostí a také vyššími cenami. Větší podíl obyvatel by dal přednost propojenosti s evropskou energetikou (41 %), menší soběstačnosti (32 %). Celých 27 % pak neví.
Veřejnost je rozdělena v otázce budoucnosti Zelené dohody pro Evropu. Kritika je častější. Zhruba čtvrtina (26 %) si přeje, aby byla zrušena, a podle další čtvrtiny (24 %) by měly být její cíle oslabeny. Naopak podle 11 % by měla zůstat tak, jak je, a 8 % obyvatel je pro její posílení a rozšíření. Zbývá 31 %, kteří to nedokážou podle svých slov posoudit.
Co se týká toho, jak bychom chtěli přírodě napomoci, nejčastěji lidé zmiňují zateplení domu, to je až polovina odpovídajících. Velmi málo si lidé chtějí pořídit elektromobil, o této možnosti uvažovalo zhruba 20 % dotazovaných. Dále 30 % dotazovaných uvedlo, že jezdit v autě se spalovacím motorem je jejich právo a že se nenechají nikým omezovat. S tímto vyjádřením spíše souhlasí ještě dalších 23 %, naprostá většina lidí se tedy spalovacích motorů nechce vzdávat.