Češi budou mít v roce 2025 levnější elektřinu. Regulaci ceny posvětil úřad
Energetická síť v Česku | foto: Pixabay
Energetický regulační úřad vydal na začátku listopadu návrhy na ceny za distribuci elektřiny, ke kterým se měli odborníci vyjádřit. Nyní tedy přichází s finálním rozhodnutím.
Celkové ceny za elektřinu mají klesnout
To se oproti návrhu vlastně příliš neliší, drobná korekce je jen tam, kde působily zářijové povodně. Nakonec tedy jak v případě elektřiny, tak v případě plynu celkové průměrné ceny meziročně klesnou. V průměru by měly domácnosti na elektřině ušetřit přes 10 %, na plynu 8,5 %.
Poplatky mají sloužit na úhradu oprávněných nákladů provozovatelů energetických soustav – distribučních soustav, přenosové soustavy a přepravní soustavy. Dále je zde zahrnut příspěvek na podporu pro podporované zdroje energie, jde typicky o velké solární parky, které byly vybudované před patnácti lety a měly garantovanou cenu výkupu elektřiny. Regulované složky tvoří v cenách elektřiny méně než polovinu, v cenách plynu čtvrtinu.
„Ve změnách regulovaných cen hrají největší roli dva protichůdné vlivy. Příznivě se do regulovaných cen promítá klesající cena elektřiny a plynu na volném trhu, což snižuje některé náklady na provoz soustav. Opačným směrem působí inflace, rostoucí potřeba investic a pokles spotřeby v minulých letech,“ vysvětluje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Domácí zásuvka s elektřinou | foto: Unsplash
Regulovaná složka na nízkém napětí se prakticky nezmění
„Regulovaná složka na nízkém napětí se pro příští rok prakticky nezmění. Větší část ceny připadá na neregulovanou obchodní složku, která nadále klesá. Průměrné celkové ceny elektřiny pro nízké napětí by proto měly meziročně klesnout o více než desetinu. Pro průmysl klesá regulovaná i neregulovaná složka, u celkových cen počítáme s poklesem o 7 až 8 procent,“ upřesňuje Stanislav Trávníček a dodává: „Zejména u domácností, které měly dlouhodobé fixace, platí, že pokud budou uzavírat nové smlouvy, mohou ušetřit i desítky procent.“
Velmi mírný nárůst
Na hladině nízkého napětí, ze které elektřinu odebírají domácnosti, se meziročně regulovaná složka změní jen minimálně. V celorepublikovém průměru vzroste o 1,4 %. U sazeb s vyššími odběry, jakou je například D 57d využívaná ve spojení s přímotopy nebo tepelnými čerpadly, regulovaná složka dokonce klesne. Jde o narovnání podmínek, které před rokem právě domácnosti s tepelnými čerpadly kritizovaly. Byly totiž vlastně trestané za to, že přešly na ekologičtější vytápění.
Na zvýšení ceny působí nárůst nových solárních elektráren
Na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí, kam se připojují především průmyslové podniky, dojde meziročně k poklesu regulované složky o 0,8 % (VN), resp. o 3,6 % (VVN). Na pokles ceny za distribuci působí pokles nákladů na krytí technických ztrát v soustavách, ale i levnější služby výkonové rovnováhy. Naopak ji zvyšuje potřeba investic související s připojováním nových zdrojů, tedy hlavně solárních elektráren.
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
Češi budou mít v roce 2025 levnější elektřinu. Regulaci ceny posvětil úřad
Energetická síť v Česku | foto: Pixabay
Energetický regulační úřad vydal na začátku listopadu návrhy na ceny za distribuci elektřiny, ke kterým se měli odborníci vyjádřit. Nyní tedy přichází s finálním rozhodnutím.
Celkové ceny za elektřinu mají klesnout
To se oproti návrhu vlastně příliš neliší, drobná korekce je jen tam, kde působily zářijové povodně. Nakonec tedy jak v případě elektřiny, tak v případě plynu celkové průměrné ceny meziročně klesnou. V průměru by měly domácnosti na elektřině ušetřit přes 10 %, na plynu 8,5 %.
Poplatky mají sloužit na úhradu oprávněných nákladů provozovatelů energetických soustav – distribučních soustav, přenosové soustavy a přepravní soustavy. Dále je zde zahrnut příspěvek na podporu pro podporované zdroje energie, jde typicky o velké solární parky, které byly vybudované před patnácti lety a měly garantovanou cenu výkupu elektřiny. Regulované složky tvoří v cenách elektřiny méně než polovinu, v cenách plynu čtvrtinu.
„Ve změnách regulovaných cen hrají největší roli dva protichůdné vlivy. Příznivě se do regulovaných cen promítá klesající cena elektřiny a plynu na volném trhu, což snižuje některé náklady na provoz soustav. Opačným směrem působí inflace, rostoucí potřeba investic a pokles spotřeby v minulých letech,“ vysvětluje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Domácí zásuvka s elektřinou | foto: Unsplash
Regulovaná složka na nízkém napětí se prakticky nezmění
„Regulovaná složka na nízkém napětí se pro příští rok prakticky nezmění. Větší část ceny připadá na neregulovanou obchodní složku, která nadále klesá. Průměrné celkové ceny elektřiny pro nízké napětí by proto měly meziročně klesnout o více než desetinu. Pro průmysl klesá regulovaná i neregulovaná složka, u celkových cen počítáme s poklesem o 7 až 8 procent,“ upřesňuje Stanislav Trávníček a dodává: „Zejména u domácností, které měly dlouhodobé fixace, platí, že pokud budou uzavírat nové smlouvy, mohou ušetřit i desítky procent.“
Velmi mírný nárůst
Na hladině nízkého napětí, ze které elektřinu odebírají domácnosti, se meziročně regulovaná složka změní jen minimálně. V celorepublikovém průměru vzroste o 1,4 %. U sazeb s vyššími odběry, jakou je například D 57d využívaná ve spojení s přímotopy nebo tepelnými čerpadly, regulovaná složka dokonce klesne. Jde o narovnání podmínek, které před rokem právě domácnosti s tepelnými čerpadly kritizovaly. Byly totiž vlastně trestané za to, že přešly na ekologičtější vytápění.
Na zvýšení ceny působí nárůst nových solárních elektráren
Na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí, kam se připojují především průmyslové podniky, dojde meziročně k poklesu regulované složky o 0,8 % (VN), resp. o 3,6 % (VVN). Na pokles ceny za distribuci působí pokles nákladů na krytí technických ztrát v soustavách, ale i levnější služby výkonové rovnováhy. Naopak ji zvyšuje potřeba investic související s připojováním nových zdrojů, tedy hlavně solárních elektráren.
