Boom solární energie dusí síť i zisky. Přichází bod zlomu

Solární boom v Evropě? Spíše problém pro ekonomiku i síť

Solární energie v Evropské unii zažívá v posledních letech nebývalý růst, avšak s tímto rozvojem přicházejí i nečekané potíže. Zisky provozovatelů solárních elektráren totiž klesají na historická minima a někteří analytici dokonce varují, že další expanze tohoto sektoru přestává dávat ekonomický smysl. Proč se solárnímu průmyslu v EU přestává dařit, a jaké to může mít důsledky pro celou evropskou ekonomiku?

Hlavním problémem je paradoxní situace, kdy rostoucí výroba solární elektřiny nemůže být efektivně ukládána. Výsledkem je přetížení sítě, které vede k záporným cenám elektřiny na burzách. Takový vývoj postupně nahlodává zisky solárních firem, které se snaží na trhu udržet. Zvláště v době, kdy solární výroba prudce roste, se tento problém stává čím dál palčivějším.

Navíc, jak se zvyšuje počet solárních instalací, roste i náročnost na stabilitu přenosové soustavy. Jen v rámci EU se odhaduje, že úpravy sítě, které by měly předejít blackoutům, mohou stát až 22 bilionů korun. Taková suma by přitom mohla být investována například do výstavby řiditelných jaderných elektráren, které nejsou závislé na počasí a dokážou zajistit stabilní dodávky elektřiny.

Závislost na počasí a dvojí náklady

Případ Španělska je výmluvný. Kvůli nedávnému masivnímu blackoutu musel tamní operátor přenosové soustavy omezit výrobu ze solárních zdrojů a zapojit více plynových elektráren, které slouží jako záloha. Nepřímo tak přiznal, že za blackoutem mohly stát právě přetížené solární zdroje. Tento případ jen podtrhuje, jak závislá je solární výroba na příznivých podmínkách a jak obtížné je zajistit její stabilitu.

S rostoucím počtem solárních elektráren se navíc zvyšuje tlak na vybudování dvojí infrastruktury – jedné, která umožní připojení a distribuci přebytků energie za slunečného počasí, a druhé, která zajistí stabilní dodávky, když slunce nesvítí. Tento „luxus“ dvojího systému je nejen technicky náročný, ale především finančně velmi zatěžující.

Dopady těchto problémů nakonec pocítí nejen energetické firmy, ale i samotní spotřebitelé. Vyšší náklady na údržbu sítě a budování záložních kapacit se totiž promítnou do účtů za elektřinu. Navíc hrozí, že evropský průmysl kvůli vyšším cenám ztratí konkurenceschopnost vůči zbytku světa.

Budoucnost evropské energetiky

Pokud se ekonomická stránka expanze solární energie nebude zlepšovat, bude nutné přehodnotit celý koncept energetického mixu v EU. Solární elektřina, byť ekologická, totiž nedokáže sama o sobě zajistit stabilní dodávky energie bez masivních investic do doprovodné infrastruktury.

Jaderná energie, která nabízí téměř bezemisní a stabilní výrobu bez ohledu na počasí, se tak opět dostává do popředí debat o budoucnosti evropské energetiky. Mnozí odborníci varují, že ignorování tohoto zdroje by mohlo mít vážné dopady na stabilitu dodávek a ceny energie.

zdroj: Bloomberg