Toyota pracuje s vědci z Tokijské univerzity na prototypu baterie, která nabídne sedminásobnou kapacitu na jednotku hmotnosti oproti klasické Li-Ion baterii. Díky ní by mohly elektromobily ujet až 1 000 kilometrů na jedno nabití.
TIP: Toyota má prototyp elektromobilu, který se nabije z 0 na 100% za pouhých 15 minut
Baterie se skládá z pevného elektrolytu (tzv. solid-state baterie) a co je zajímavé, tak že anoda je z fluoru, mědi a kobaltu, zatímco katoda je z lanthanu. Tyto baterie se zcela obejdou bez lithia, jehož těžba je u nás v současné době tak probíraná.
Akumulátor vytváří elektřinu tak, že ionty fluoru přemísťuje z jedné elektrody na druhou v elektrolytu. Ionty fluoru jsou vysoce elektronegativní, takže energii získává. Fluor se považuje za nástupce lithia, jeho využití komplikuje nutnost rozpustit elektrolyt, což je možné pouze ve vysokých teplotách. Právě to chce vyřešit japonský tým slitinou z mědi, kobaltu a niklu.
Kromě japonské společnosti pracuje na vývoji těchto baterií ještě na Technologickém institutu v Karlsruhe a v Helmholtzově Institutu v Ulmu. Tyto baterie se ale stále nepodařilo přenést z laboratorního prostředí do konečných produktů, jako jsou třeba elektromobily. Porovnat je můžeme s Li-Ion bateriemi, které se povedlo vyvinout v roce 1985, na trh byly ale uvedeny až v pozdních devadesátých letech.
Experti věří, že baterie s fluorem se podaří představit v komerčním projektu před rokem 2030.
Toyota pracuje s vědci z Tokijské univerzity na prototypu baterie, která nabídne sedminásobnou kapacitu na jednotku hmotnosti oproti klasické Li-Ion baterii. Díky ní by mohly elektromobily ujet až 1 000 kilometrů na jedno nabití.
TIP: Toyota má prototyp elektromobilu, který se nabije z 0 na 100% za pouhých 15 minut
Baterie se skládá z pevného elektrolytu (tzv. solid-state baterie) a co je zajímavé, tak že anoda je z fluoru, mědi a kobaltu, zatímco katoda je z lanthanu. Tyto baterie se zcela obejdou bez lithia, jehož těžba je u nás v současné době tak probíraná.
Akumulátor vytváří elektřinu tak, že ionty fluoru přemísťuje z jedné elektrody na druhou v elektrolytu. Ionty fluoru jsou vysoce elektronegativní, takže energii získává. Fluor se považuje za nástupce lithia, jeho využití komplikuje nutnost rozpustit elektrolyt, což je možné pouze ve vysokých teplotách. Právě to chce vyřešit japonský tým slitinou z mědi, kobaltu a niklu.
Kromě japonské společnosti pracuje na vývoji těchto baterií ještě na Technologickém institutu v Karlsruhe a v Helmholtzově Institutu v Ulmu. Tyto baterie se ale stále nepodařilo přenést z laboratorního prostředí do konečných produktů, jako jsou třeba elektromobily. Porovnat je můžeme s Li-Ion bateriemi, které se povedlo vyvinout v roce 1985, na trh byly ale uvedeny až v pozdních devadesátých letech.
Experti věří, že baterie s fluorem se podaří představit v komerčním projektu před rokem 2030.