Víte, jak ušetřit na cestě do Chorvatska? Stačí jet elektromobilem
- Léto v Česku skončilo, proto jsme vyrazili za teplem do Chorvatska
- Pro cestu jsme zvolili nejprodávanější český elektromobil Škoda Enyaq iV
- Kolik cesta stála a jak dlouho jsme museli čekat na nabíječkách?

Při pohledu z okna už o sobě dává blížící se podzim opravdu znát. Před pár týdny jsme tedy podnikli cestu do Čechy tolik milovaného Chorvatska se Škodou Enyaq iV 80. A neměl to s námi vůbec jednoduché. Vměstnat se do něj muselo hned 5 urostlých mužů.
Vyrážíme z Brna směr Chorvatsko
Je čtvrtek 2 hodiny a ráno. Z malé vesničky jižně od Brna vyrážíme do chorvatského města Umag na severu země. Čeká nás cesta dlouhá 640 kilometrů. V baterii máme 99 % a první nabíjení je plánováno až za Vídní po 250 kilometrech. Vzhledem ke stále neexistující pohodlné dálnici na české straně směrem na rakouskou metropoli bude cesta trvat přibližně dvě hodiny, a to bude tak akorát čas na první zdravotní pauzu.
Na dálnici jedeme vždy maximální povolenou rychlostí a vzhledem k hluboké noci je provoz téměř minimální. Na nabíjecí stanici Ionity – Pinkafeld přijíždíme se 27 % v baterii. Kdo tuto lokalitu zná, jistě ví, že nějaké zázemí a toalety by zde hledal marně. Po lehké svačině a protažení pokračujeme v cestě. Celkem jsme zde ztratili pouhé 3 minuty čekáním na dobití vozu. To není pro začátek špatné.

Super dálniční spotřeba
Další zastávka nás čeká až před slovinským městem Maribor, tam dojíždíme s třetinou baterie a jelikož poslední nabíjení bude probíhat až těsně před hranicemi s Chorvatskem, nabíjíme až do 85 %. Zde jsme se tedy zdrželi déle a po odečtení času na kávu a toaletu připočítáváme na pomyslné skóre ztraceného času dalších 11 minut.
Pomalu se už rozednívá a nás žene kupředu blížící se cíl. Těsně před hranicemi zastavujeme po dalších 220 kilometrech na poslední plánované zastávce. Dorážíme ještě se značnou rezervou 24 %. V plánu bylo jen lehké doplnění energie během pauzy na toaletu, ale jak to tak bývá, trochu jsme se zasekli, a nakonec jsme odjížděli se 70 % v baterii.
Celkově jsme na trase do Chorvatska ztratili rovných 20 minut času tím, že jsme vyloženě čekali, než se doplní potřebné množství energie pro další cestu. Nutno dodat, že jsme měli vždy dostatečnou rezervu a tento čas by se dal ještě značně zkrátit. Ale vzhledem k minimálnímu plánování a omezování jsme jeli prakticky tak, jako bychom jeli s konvenčním vozem. Spotřeba za cestu Brno – Umag je krásných 19,5 kW/100 km.
- Jízda po dálnici ve Slovinsku
- Poslední nabíjení před hranicemi s Chorvatskem
Dorazili jsme do Chorvatska
Za hranicemi s Chorvatskem ještě dvakrát zastavujeme na toaletu, tady jde vidět, že jsme nestavěli zbytečně mockrát kvůli nabíjení, ale lidské potřeby byly větším omezením a „žroutem času“. Je pár minut před třičtvrtě na deset dopoledne a my parkujeme v přístavu ve městě Umag.
Shodou okolností je na místě také AC nabíječka, máme v baterii sice 63 %, ale energie se bude hodit a stejně tu pár hodin strávíme. Po skoro 2,5 hodinách ve městě jsme si nabili téměř do plna, a tak další nabíjení budeme zřejmě řešit až před cestou zpět.
- Dorazili jsme do města Umag
- Po připojení auta k nabíječce ukazují hodinky čas 9:42 hodin
- Škoda Enyaq na chorvatském pobřeží
- Škoda Enyaq na chorvatském pobřeží
V Chorvatsku jsme nabíjení řešili až před cestou zpět
V severní části Chorvatska jsme za 3 dny urazili celkem 260 kilometrů s průměrnou spotřebou 21,78 kW/100 km. Předposlední večer jsme si zajeli na večeři do města Poreč a při té příležitosti jsme využili místní 50kW nabíječku sítě Elen. Za necelou hodinu a půl jsme tak dobili baterii z 21 na 99 %.
Celkově jsme nepotkali příliš mnoho elektromobilů, ale nabíječky byly přes den prakticky plné. Kdybychom některou z nich potřebovali využít, asi bychom měli problém. Chorvatsko se svojí infrastrukturou nepatří zrovna mezi přeborníky a má ještě hodně co dohánět.
Finální „došťouchnutí“ necháme na poslední večer a využijeme možnost připojit auto do klasické zásuvky v ubytování. S použitím přiloženého nabíjecího kabelu do 230 V proudí do vozu jen zhruba 1,5 kW/h. To ale bude stačit. Začínáme dobíjet s 81 % a ráno s plně naloženým autem vyrážíme s 97 % v baterii.
- Nabíjení před hotelem
- Absolutně plný kufr, ale vlezlo se všechno
Návrat zpět do Brna
Cesta zpět začíná v neděli v 10 hodin dopoledne. První zastávka je až po 275 kilometrech za Mariborem. Zde se poprvé setkáváme s dalším elektromobilem na nabíječce. Asi jsme si do té doby vybírali pro elektromobilisty neatraktivní časy. Všechno jde jako po másle. Následuje další zastávka na Ionity – Pinkafeld a zde z celkových 18 minut opravdu „promarníme“ 7 minut pouhým čekáním na nabití.
Za Vídní se ještě rychle zastavujeme na večeři u známého řetězce s rychlým občerstvením a při té příležitosti nabíjíme poslední kilowatty energie nutné pro návrat domů. Během necelých 10 minut nám naskakuje o 18 % v baterii více a do cíle cesty dojíždíme s 19 %. Spotřeba na cestě zpět se dostala na hodnotu 23,3 kW/100 km. nejspíš k tomu přispěl i náklad 50 lahví vína, které dokonale vyplnily poslední zbytky volného místa v kufru a interiéru vozu.
- První nabíjení po cestě zpět
- Druhé nabíjení na Ionity – Pinkafeld
- Poslední nabíjení na Ionity – Hochleithen
Jak to vypadá v řeči čísel?
Po cestě do Chorvatska jsme nabíjeli celkem 78 minut, z toho jsme opravdu ztratili jen a pouze 20 minut rovných. Zbylý čas jsme se občerstvovali, popíjeli kávu atd. Celkově byla cesta absolutně bez problému, jen posádka na zadních sedadlech si nemohla moc vyskakovat, protože pro tři ramenaté chlapy to moc pohodlné cestování není. Na dálnici jsme využívali Travel Assist, který nám řízení značně usnadňoval. Nesmím zapomenout ani na nabíjecí kartu Škoda Powerpass se kterou bylo veškeré dálniční nabíjení opravdu hračka.
Cesta zpět byla ještě rychlejší, celkově jsme nabíjeli 54 minut a ztratili jsme pouze 7 minut u nabíječky Pinkafeld. To je skvělý výsledek!

Stále o polovinu levnější než cesta spalovákem
Ale jistě vás bude zajímat, kolik cesta s elektromobilem stála. Při započtení nabití baterie před cestou se finální částka vyšplhala na pouhých 2 340 Kč. Pokud bychom na cestu použili dieselový vůz se spotřebou 6 l/100 km, tato suma by byla necelých 5 tisíc.
Stále jsme tedy na méně než polovině této částky a ušetřit dnes dva a půl tisíce korun za celkem 27 minut čekání navíc, je myslím přijatelné.
Celkové skóre
- Ujeto – 1 634 km
- Průměrná spotřeba – 20,4 kWh/100 km
- Nabito – 334 kWh
- Čas „ztracený“ nabíjením – 27 minut
- Průměrná cena za 1 km – 1,40 Kč
- Zaplaceno za nabíjení – 2 340 Kč
Pokud vás zajímá, jak se cestuje s elektromobilem napříč Evropou, podívejte se na náš cestopis o Škodě Enyaq iV a cestě do Norska.