V příměstských a okrajových oblastech velkých aglomerací se ke slovu dostává nový netradiční hybrid hromadné dopravy. Zatímco jsou tyto rozvojové oblasti často obsluhovány autobusy, velká poptávka by si vyžadovala spíše výstavbu nových tramvajových linek. Jenže jejich výstavba je zdlouhavá a mnohdy nelze zajistit dostatek pozemků por budování kolejí a zbylých prvků infrastruktury. V Číně proto vyvíjí koncept tramvají bez kolejí.
Tato technologie se vyvíjí přes dvacet let a za jejím původem stojí vysokorychlostní vlaky. Aktuální generace světového lídra v oboru, Chinese Rail Corporation (CRRS), navíc již funguje na systému autonomní jízdy. Velkou část technologií sdílí tyto tramvaje i s osobními vozy. Tyto autonomní rychlé tramvaje (ART) zachovávají komfort a řízení klasických tramvají, ale umí operovat za nižší náklady. Vozy přitom jezdí na téměř typických pneumatikách.
Tramvaje kromě kolejí postrádají i permanentní styk s elektrickým vedením. Díky pokročilejším generacím baterií se vozy nabíjí pouze vždy ve stanicích. V čínských městech fungují tyto stroje již od roku 2018. Zájem o ně ale velmi rychle stoupá. A to i za hranicemi Číny. Objednávky se hrnou i z Malajsie, Izraele, Zimbabwe nebo z Austrálie, kde už se hovoří konkrétně o pilotním provozu na okraji města Perth.
Čtěte také: V Praze začíná jezdit první vodíkový autobus. Ale nechtějte vědět, za jakou cenu
Společnost navíc před třemi lety představila novější model, který je kromě baterií poháněný i vodíkovými články. Po svých trasách jsou vozy navigovány pomocí magnetických linek. Vozy jsou navrženy jako lehčí a užší než její předchozí modely s přepracovanými tlumiči. Aktuálně jezdí tyto nové soupravy DRT (Digital Rapid Transit) v Šanghaji a testují se i pro zmíněný pilotní program v Perthu.
„Bezkolejné“ tramvaje mohou navíc městům rychleji adaptovat potřeby pro uhlíkově neutrální přepravu. Při spojení více sektorů se dá urychlit obnova povrchů silnici, podpořit přesun výroby elektřiny k obnovitelným zdrojům a díky hromadné dopravě snížit počet emisí uhlíku vypouštěných fosilními dopravními prostředky. Díky absenci kolejiště se dá navíc hovořit i o významné úspoře při samotné výstavbě.
V příměstských a okrajových oblastech velkých aglomerací se ke slovu dostává nový netradiční hybrid hromadné dopravy. Zatímco jsou tyto rozvojové oblasti často obsluhovány autobusy, velká poptávka by si vyžadovala spíše výstavbu nových tramvajových linek. Jenže jejich výstavba je zdlouhavá a mnohdy nelze zajistit dostatek pozemků por budování kolejí a zbylých prvků infrastruktury. V Číně proto vyvíjí koncept tramvají bez kolejí.
Tato technologie se vyvíjí přes dvacet let a za jejím původem stojí vysokorychlostní vlaky. Aktuální generace světového lídra v oboru, Chinese Rail Corporation (CRRS), navíc již funguje na systému autonomní jízdy. Velkou část technologií sdílí tyto tramvaje i s osobními vozy. Tyto autonomní rychlé tramvaje (ART) zachovávají komfort a řízení klasických tramvají, ale umí operovat za nižší náklady. Vozy přitom jezdí na téměř typických pneumatikách.
Tramvaje kromě kolejí postrádají i permanentní styk s elektrickým vedením. Díky pokročilejším generacím baterií se vozy nabíjí pouze vždy ve stanicích. V čínských městech fungují tyto stroje již od roku 2018. Zájem o ně ale velmi rychle stoupá. A to i za hranicemi Číny. Objednávky se hrnou i z Malajsie, Izraele, Zimbabwe nebo z Austrálie, kde už se hovoří konkrétně o pilotním provozu na okraji města Perth.
Čtěte také: V Praze začíná jezdit první vodíkový autobus. Ale nechtějte vědět, za jakou cenu
Společnost navíc před třemi lety představila novější model, který je kromě baterií poháněný i vodíkovými články. Po svých trasách jsou vozy navigovány pomocí magnetických linek. Vozy jsou navrženy jako lehčí a užší než její předchozí modely s přepracovanými tlumiči. Aktuálně jezdí tyto nové soupravy DRT (Digital Rapid Transit) v Šanghaji a testují se i pro zmíněný pilotní program v Perthu.
„Bezkolejné“ tramvaje mohou navíc městům rychleji adaptovat potřeby pro uhlíkově neutrální přepravu. Při spojení více sektorů se dá urychlit obnova povrchů silnici, podpořit přesun výroby elektřiny k obnovitelným zdrojům a díky hromadné dopravě snížit počet emisí uhlíku vypouštěných fosilními dopravními prostředky. Díky absenci kolejiště se dá navíc hovořit i o významné úspoře při samotné výstavbě.