Podvod provozovatelů nabíječek? Proč platíme i za nevyužité kilowatthodiny?!

Provozovatelé veřejných nabíjecích stanic se obohacují na úkor zákazníka
Zjistili jsme, že elektromobilisté nevědomky platí i za nedodané kilowatthodiny
Případem už se zabývá Česká obchodní inspekce

Moderní elektromobilita je stále ještě v plenkách, což s sebou přináší mnohé problémy a úskalí. Na jedno takové jsme přišli v případě veřejných nabíjecích stanic, u kterých vám jejich provozovatelé účtují jednoduše více, než by měly. Zákazník platí i za energii, kterou neobdrží.

Zákazníci nevědomky platí za neobdrženou energii

Problém spočívá v tom, že nabíjecí stojany mají různé účinnosti, které mohou poměrně výrazně ovlivňovat to, kolik energie dostanete nabíjením do baterie svého elektromobilu. Nicméně zákazník vždy platí za to, kolik kilowatthodin šlo do nabíječky, nikoliv z nabíječky do baterie. Zákazník je svým způsobem okrádán.

Pokud bychom to měli vysvětlit na analogii se spalovacími auty, tak si představte, že přijedete na benzínku, připojíte čerpací pistoli, jenže v hadici je díra, a vy tak do nádrže dostanete méně paliva, než za kolik zaplatíte a hlavně, co vám ukazuje ukazatel u stojanu a za co pak reálně zaplatíte.

Čtěte také: 3 tipy, jak prodloužit životnost baterie v elektromobilu. Znáte je všechny?

Případ už řeší Česká obchodní inspekce

Že něco není v pořádku, nám potvrdila Česká obchodní inspekce, na kterou jsme se s redakcí Elektrickevozy.cz obrátili. „Dle § 5 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, je vlastník výdejní jednotky povinen zajistit vybavení výdejní jednotky měřicím zařízením protečeného množství pohonných hmot a výdejní hadicí. Tato povinnost se však nevztahuje na dobíjecí stanice,“ nám sdělil Miloš Jeřábek z ČOI.

Současné nabíjecí stanice pro elektromobily nemají na výstupu nainstalované měřící zařízení. Jiné, které toto zařízení mají, jej zase nemají úředně ověřené, jelikož tato povinnost dosud není zákonem stanovena. „Lze však předpokládat, že toto se v nejbližší době změní, neboť v Německu již povinnost úředního ověření měřidel platí i pro dobíjecí stanice,“ dodává Miloš Jeřábek.

Krásným příkladem jsou některé starší 50kW rychlonabíječky od společnosti ABB, které využívá například ČEZ, ale i jiní provozovatelé veřejných nabíjecích stanic. Jejich účinnost je na dnešní poměry už horší, takže se to ve vyúčtování může znatelně projevit.

Vezměme jako příklad ABB Terra 54 se ztrátou „jen“ 5 % a dobíjíme 60 kWh, ztráta činí 3 kWh, což je bezmála 40 korun! A co teprve, když za rok tímto způsobem dobijete elektromobil stokrát, pak už to jsou 4 tisíce korun.

Na druhou stranu, ne všichni provozovatelé veřejných nabíjecích stanic v Česku, ale i ve světě, uvádějí zákazníka v omyl. Například americká Tesla jasně uvádí, kolik kilowatthodin do automobilu dodá a kolik za energii zaplatíte.

Je potřeba upravit zákon, nebo způsob vyúčtování

ČOI v odpovědi na naše otázky připouští, že v současné době je vše v režii dodavatele energií, tedy jak účtuje spotřebovanou elektřinu. A uvádí, že je potřeba dosáhnout právní úpravy, která by stanovila certifikaci měřidel na dobíjecích stanicích, aby se mohla ČOI jako jeden z orgánů státní správy touto problematikou zabývat.

Za nás není problém v tom, že jsou ztráty související s účinností nabíjecí stanice a samozřejmě také dobíjecího kabelu, ale právě způsob vyúčtování. V něm se totiž jasně uvádí, že zákazník platí za dodanou energii, jenže zde slovo „dodané“ prostě není na místě. Zákazník je tedy tímto způsobem klamán a platí za něco, co ve skutečnosti neobdržel.