Ačkoliv jsou elektrické vozy ekologičtější než spalovací auta, tak stále nejsou plně uhlíkově neutrální. Ptáte se jakto? Ne všechny nabíjecí stanice pro elektromobily čerpají energii z obnovitelných zdrojů, protože jsou napojené přímo na energetickou síť, a tudíž čerpají energii třeba i z uhelné elektrárny. Co kdyby však elektromobily měly ve výbavě solární panely a nemusely by se tak dobíjet ze sítě?
Stejně jako si spousta lidí myslí, že jsou elektromobily novým trendem současnosti, tak si někteří myslí, že myšlenka vozidel se solárními panely je také nová, to však není pravda. Úplně první model vozidla se solárními panely byl představen již v roce 1955, tedy přesně před 65 lety. Opravdu se tedy nejedná o žádnou novodobou ideu 21. století.
První model vozu poháněného energií ze solárních panelů je tzv. Sunmobil, který byl představen v roce 1955 na akci General Motors Motorama, jež se odehrávala v Chicagu. Návrhářem a tvůrcem tohoto téměř 40 centimetrů dlouhého modelu byl William G. Cobb. Celkovým cílem jeho projektu měl být průzkum a reprezentace možností, které solární energie nabízí.
Celá myšlenka vozu se solárními panely se však zadrhla v jednom bodě. Dle tehdejších slov společnosti General Motors by takový vůz v praxi zkrátka nefungoval. Ačkoliv solární články fungovaly se 100% efektivitou, tak dokázaly vyprodukovat pouze výkon o 12 koních, což na pohon průměrného automobilu v té době prostě nestačilo.
Přibližně před třemi lety se k tomuto nápadu vyjádřil i sám Elon Musk, který tehdy říkal, že budoucí vozy Tesly by mohly mít solární panely zahrnuté v dodatečné výbavě. Krátce poté však Musk otočil s tím, že nejméně efektivní místo pro solární panely je střecha automobilu.
Místo toho se Musk a Tesla začali soustředit na solární střešní tašky a baterii Tesla Powerwall, které společně tvoří efektivní ekologický ekosystém, kde si můžete nabíjet svůj elektromobil. Lehce se tím tedy dá eliminovat uhlíková stopa, kterou by jinak nabíjení elektromobilu na veřejných nabíječkách čerpajících ze sítě dále produkovalo.
Elon Musk má však pravdu, jedním z největších problémů u solárních panelů je plocha daného povrchu. Solární panely jsou dost neefektivní na malé a zakulacené ploše, což odpovídá ploše auta. Ačkoliv je energie ze slunce skvělým obnovitelným zdrojem, tak nic není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. I ty nejlepší solární panely, co jsou aktuálně na trhu, dosahují malé efektivity. Konkrétně se jedná přibližně o nějakých 23 %, což není zrovna moc.
Určité teorie říkají, že pokud bychom pokryli celou střechu elektromobilu Tesla Model S nejlepšími solárními články, které jsou v dnešní době dostupné, tak bychom pokryli přibližně 10 m². Pokud by tyto články měly 100% efektivitu, tak by mohly teoreticky zvýšit dojezd o docela pěknou část. Dejme tomu, že bychom zaparkovali na 5 hodin na slunečné místo. Za tu dobu by vůz získal až 320 km dojezdu. Ve skutečnosti mají ale dostupné solární panely efektivitu pouze 23%, což znamená, že by přidaly pouze nějakých 30 km, a i tohle číslo je velmi optimistické.
Je tedy jasné, že solární panely aktuálně rozhodně nemohou plně nahradit nabíjení elektromobilu z nabíjecích stanic. Mohou však sloužit jako dodatkové vybavení, které lehce prodlouží dojezd vozu. Což pokud denně nejezdíte stovky kilometrů, tak i těch 30 km dojezdu navíc se vám může dost hodit.
Čím dál víc značek a společností se začíná zabývat možnostmi, které solární panely v automobilovém průmyslu nabízejí. Mezi ty nejzajímavější patří společnosti Sono Motors a Lightyear, které se zabývají spojením elektromobility se solárními panely.
Konkrétně společnost Lightyear již dosáhla velkých úspěchů a to jak na poli elektromobility, tak i v implementaci solárních panelů do elektromobilů. Nejenže je baterie jejich elektromobilu Lightyear One třetinová oproti té, co je v Tesle Model S, ale také má vůz dojezd okolo 700 km.
Dále má tento vůz na střeše patentované dvojitě zaoblené solární články o celkovém obsahu 5 m². Díky těm si elektromobil může přijít na 10 km k dobru za hodinu. Generální ředitel společnosti, Lex Hoefsloot, řekl, že ročně vůz díky solárním článkům na střeše přidá až 10 000 km k dobru.
Stejně jako byla samotná elektromobilita ještě nedávno v plenkách a začala se postupně rozvíjet, dá se očekávat, že podobně dobrý osud čeká i technologii solárních panelů a její implementaci do automobilové dopravy. Čím více firem se postupně do tohoto oboru pouští, tím větší je pravděpodobnost, že dojde k nějakým potenciálně revolučním objevům, které by mohly zvýšit efektivitu aktuálních solárních panelů, anebo objevit něco úplně nového. Uvidíme, kde bude tato technologie třeba za 10 let.
Ačkoliv jsou elektrické vozy ekologičtější než spalovací auta, tak stále nejsou plně uhlíkově neutrální. Ptáte se jakto? Ne všechny nabíjecí stanice pro elektromobily čerpají energii z obnovitelných zdrojů, protože jsou napojené přímo na energetickou síť, a tudíž čerpají energii třeba i z uhelné elektrárny. Co kdyby však elektromobily měly ve výbavě solární panely a nemusely by se tak dobíjet ze sítě?
Stejně jako si spousta lidí myslí, že jsou elektromobily novým trendem současnosti, tak si někteří myslí, že myšlenka vozidel se solárními panely je také nová, to však není pravda. Úplně první model vozidla se solárními panely byl představen již v roce 1955, tedy přesně před 65 lety. Opravdu se tedy nejedná o žádnou novodobou ideu 21. století.
První model vozu poháněného energií ze solárních panelů je tzv. Sunmobil, který byl představen v roce 1955 na akci General Motors Motorama, jež se odehrávala v Chicagu. Návrhářem a tvůrcem tohoto téměř 40 centimetrů dlouhého modelu byl William G. Cobb. Celkovým cílem jeho projektu měl být průzkum a reprezentace možností, které solární energie nabízí.
Celá myšlenka vozu se solárními panely se však zadrhla v jednom bodě. Dle tehdejších slov společnosti General Motors by takový vůz v praxi zkrátka nefungoval. Ačkoliv solární články fungovaly se 100% efektivitou, tak dokázaly vyprodukovat pouze výkon o 12 koních, což na pohon průměrného automobilu v té době prostě nestačilo.
Přibližně před třemi lety se k tomuto nápadu vyjádřil i sám Elon Musk, který tehdy říkal, že budoucí vozy Tesly by mohly mít solární panely zahrnuté v dodatečné výbavě. Krátce poté však Musk otočil s tím, že nejméně efektivní místo pro solární panely je střecha automobilu.
Místo toho se Musk a Tesla začali soustředit na solární střešní tašky a baterii Tesla Powerwall, které společně tvoří efektivní ekologický ekosystém, kde si můžete nabíjet svůj elektromobil. Lehce se tím tedy dá eliminovat uhlíková stopa, kterou by jinak nabíjení elektromobilu na veřejných nabíječkách čerpajících ze sítě dále produkovalo.
Elon Musk má však pravdu, jedním z největších problémů u solárních panelů je plocha daného povrchu. Solární panely jsou dost neefektivní na malé a zakulacené ploše, což odpovídá ploše auta. Ačkoliv je energie ze slunce skvělým obnovitelným zdrojem, tak nic není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. I ty nejlepší solární panely, co jsou aktuálně na trhu, dosahují malé efektivity. Konkrétně se jedná přibližně o nějakých 23 %, což není zrovna moc.
Určité teorie říkají, že pokud bychom pokryli celou střechu elektromobilu Tesla Model S nejlepšími solárními články, které jsou v dnešní době dostupné, tak bychom pokryli přibližně 10 m². Pokud by tyto články měly 100% efektivitu, tak by mohly teoreticky zvýšit dojezd o docela pěknou část. Dejme tomu, že bychom zaparkovali na 5 hodin na slunečné místo. Za tu dobu by vůz získal až 320 km dojezdu. Ve skutečnosti mají ale dostupné solární panely efektivitu pouze 23%, což znamená, že by přidaly pouze nějakých 30 km, a i tohle číslo je velmi optimistické.
Je tedy jasné, že solární panely aktuálně rozhodně nemohou plně nahradit nabíjení elektromobilu z nabíjecích stanic. Mohou však sloužit jako dodatkové vybavení, které lehce prodlouží dojezd vozu. Což pokud denně nejezdíte stovky kilometrů, tak i těch 30 km dojezdu navíc se vám může dost hodit.
Čím dál víc značek a společností se začíná zabývat možnostmi, které solární panely v automobilovém průmyslu nabízejí. Mezi ty nejzajímavější patří společnosti Sono Motors a Lightyear, které se zabývají spojením elektromobility se solárními panely.
Konkrétně společnost Lightyear již dosáhla velkých úspěchů a to jak na poli elektromobility, tak i v implementaci solárních panelů do elektromobilů. Nejenže je baterie jejich elektromobilu Lightyear One třetinová oproti té, co je v Tesle Model S, ale také má vůz dojezd okolo 700 km.
Dále má tento vůz na střeše patentované dvojitě zaoblené solární články o celkovém obsahu 5 m². Díky těm si elektromobil může přijít na 10 km k dobru za hodinu. Generální ředitel společnosti, Lex Hoefsloot, řekl, že ročně vůz díky solárním článkům na střeše přidá až 10 000 km k dobru.
Stejně jako byla samotná elektromobilita ještě nedávno v plenkách a začala se postupně rozvíjet, dá se očekávat, že podobně dobrý osud čeká i technologii solárních panelů a její implementaci do automobilové dopravy. Čím více firem se postupně do tohoto oboru pouští, tím větší je pravděpodobnost, že dojde k nějakým potenciálně revolučním objevům, které by mohly zvýšit efektivitu aktuálních solárních panelů, anebo objevit něco úplně nového. Uvidíme, kde bude tato technologie třeba za 10 let.