Vědcům na Oxfordské univerzitě se podařilo dosáhnout dalšího velkého milníku na poli solární energie. Doposud bylo potřeba čipy zachytávající sluneční záření umisťovat na pevné či ohebné desky. Britská novinka se ovšem obejde i bez takových podkladů. Svojí vlastní fotovoltaickou elektrárnu si můžete nosit na oblečení, vozidlech nebo na mobilním telefonu.
Novinka s velkým potenciálem by znamenala citelné zvýšení generované energie i bez přítomnosti křemíkových panelů. Týmu vědců se poprvé podařilo vyrobit materiál, který je dostatečně tenký a flexibilní, že jej lze nanést téměř na libovolný povrch. Základem jsou světlo pohlcující články, které lze v na sebe skládat v několika vrstvách. Čím více vrstev na sebe půjde položit, tím se i zvyšuje množství vygenerované energie.
Materiál je založený na základu prvku perovskit, o kterém se ve spojení se solární energetikou hovoří jako o revolučním prvku. Materiál založený na stejném principu již nezávisle na Oxdorfu testovali i japonští vědci a potvrdili jeho účinnost přes 27 procent. To znamená, že flexibilní film již dosahuje běžné efektivity jako standardní jednovrstvý fotovoltaický panel.
Čtěte také: Perovskitové a bifaciální solární panely. Revoluce, na kterou jsme čekali?
Největší výhodou nového produktu je ovšem jeho variabilita a univerzálnost. Jeho tloušťka dosahuje pouhých 150 mikronů. Zatímco konvenční fotovoltaika se může párovat prakticky pouze s křemíkovým podkladem, novinka tyto limity bourá a lze ji umístit téměř kamkoliv. Perovskitový povrch se může brzy stát standardem moderní solární energetiky.
Vedoucí výzkumu na Oxfordu, profesor Henry Snaith, se začal podobným projektem zabývat před více než deseti let. V roce 2010 pomohl založit i společnost pod záštitou místní univerzity, Oxford PV, která se vývojem a potenciálem perovskitu v solární energetice výhradně zabývá. Firma nedávno začala vyrábět perovskitem obohacené křemíkové desky.
Vědcům na Oxfordské univerzitě se podařilo dosáhnout dalšího velkého milníku na poli solární energie. Doposud bylo potřeba čipy zachytávající sluneční záření umisťovat na pevné či ohebné desky. Britská novinka se ovšem obejde i bez takových podkladů. Svojí vlastní fotovoltaickou elektrárnu si můžete nosit na oblečení, vozidlech nebo na mobilním telefonu.
Novinka s velkým potenciálem by znamenala citelné zvýšení generované energie i bez přítomnosti křemíkových panelů. Týmu vědců se poprvé podařilo vyrobit materiál, který je dostatečně tenký a flexibilní, že jej lze nanést téměř na libovolný povrch. Základem jsou světlo pohlcující články, které lze v na sebe skládat v několika vrstvách. Čím více vrstev na sebe půjde položit, tím se i zvyšuje množství vygenerované energie.
Materiál je založený na základu prvku perovskit, o kterém se ve spojení se solární energetikou hovoří jako o revolučním prvku. Materiál založený na stejném principu již nezávisle na Oxdorfu testovali i japonští vědci a potvrdili jeho účinnost přes 27 procent. To znamená, že flexibilní film již dosahuje běžné efektivity jako standardní jednovrstvý fotovoltaický panel.
Čtěte také: Perovskitové a bifaciální solární panely. Revoluce, na kterou jsme čekali?
Největší výhodou nového produktu je ovšem jeho variabilita a univerzálnost. Jeho tloušťka dosahuje pouhých 150 mikronů. Zatímco konvenční fotovoltaika se může párovat prakticky pouze s křemíkovým podkladem, novinka tyto limity bourá a lze ji umístit téměř kamkoliv. Perovskitový povrch se může brzy stát standardem moderní solární energetiky.
Vedoucí výzkumu na Oxfordu, profesor Henry Snaith, se začal podobným projektem zabývat před více než deseti let. V roce 2010 pomohl založit i společnost pod záštitou místní univerzity, Oxford PV, která se vývojem a potenciálem perovskitu v solární energetice výhradně zabývá. Firma nedávno začala vyrábět perovskitem obohacené křemíkové desky.