Pokud si člověk pořizuje nový automobil, určitě chce znát dvě podstatné hodnoty – spotřebu a dojezd. U elektromobilů to platí dvojnásob, protože jde často o to, zda je auto na baterii použitelný na dlouhé, či jenom krátké vzdálenosti. Problémem však je už jen to, jak vlastně zjistit, jakých hodnot daný vůz bude dosahovat.
Už od nepaměti se tak nějak ví, že všechny oficiální údaje od automobilek, které se odvolávají na standardizované testy, lžou. Pokud má auto uváděnou (čtěte slibovanou) spotřebu 5 litrů/100 km, určitě nebude menší než 6 litrů/100 km, apod. V některých případech je rozdíl uváděné od skutečné hodnoty (spotřeba, dojezd) menší, někdy větší.
A přesně to se nyní rozhodlo profesní sdružení SAE International ve spolupráci s magazínem Car and Driving prověřit a zjistit, jaké jsou rozdíly v případě slibů a reálných hodnot u dvou různých světů – elektromobilů a spalovacích aut. Porovnávaly se čísla normy EPA a reálné hodnoty dosažené při testování v běžném provozu.
Čtěte také: Elektromobilová revoluce. Letos se má prodat rekordní počet aut do zásuvky
Automobilkami uváděné hodnoty dle americké normy EPA bývají mnohdy nejpřesnější (obzvláště pak při srovnávní s evropskou normou WLTP, která je hodně štědrá – pozn. redakce), ovšem dokonalé rozhodně nejsou.
Jak vyšlo z nejnovějšího velkého testu a srovnání sdružení SAE International, v případě více než 350 spalovacích aut byly výsledky se spotřebou paliva v průměru o 4 % dokonce lepší, než uváděl výrobce. U elektromobilů byl průměrný dojezd naopak o 12,5 % horší, než slibované hodnoty.
Pokud jste zákazník, asi byste očekávali, že jedna a ta samá norma bude mít alespoň stejnou odchylku v případě elektrických a spalovacích aut, když už nebude dokonale přesná. Jenže chyba lávky. Autoři proto navrhují změny a vytvoření standardizovanějších testovacích postupů, které by se mnohem lépe popasovaly s jízdou po městě, ale i dálnici.
U elektroaut je prý například problém konstantní rychlost jízdy po dálnici, se kterou se v testech vlastně nepočítá, ačkoliv ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Za nás je samozřejmě nejlepší před pořízením daného auta si ověřit reálnou spotřebu a dojezd u jiných majitelů vozu, protože standardizované normy budou mít vždy nějaké mezery a nebudou přesně vystihovat, jak člověk reálně s autem jezdí.
Pokud si člověk pořizuje nový automobil, určitě chce znát dvě podstatné hodnoty – spotřebu a dojezd. U elektromobilů to platí dvojnásob, protože jde často o to, zda je auto na baterii použitelný na dlouhé, či jenom krátké vzdálenosti. Problémem však je už jen to, jak vlastně zjistit, jakých hodnot daný vůz bude dosahovat.
Už od nepaměti se tak nějak ví, že všechny oficiální údaje od automobilek, které se odvolávají na standardizované testy, lžou. Pokud má auto uváděnou (čtěte slibovanou) spotřebu 5 litrů/100 km, určitě nebude menší než 6 litrů/100 km, apod. V některých případech je rozdíl uváděné od skutečné hodnoty (spotřeba, dojezd) menší, někdy větší.
A přesně to se nyní rozhodlo profesní sdružení SAE International ve spolupráci s magazínem Car and Driving prověřit a zjistit, jaké jsou rozdíly v případě slibů a reálných hodnot u dvou různých světů – elektromobilů a spalovacích aut. Porovnávaly se čísla normy EPA a reálné hodnoty dosažené při testování v běžném provozu.
Čtěte také: Elektromobilová revoluce. Letos se má prodat rekordní počet aut do zásuvky
Automobilkami uváděné hodnoty dle americké normy EPA bývají mnohdy nejpřesnější (obzvláště pak při srovnávní s evropskou normou WLTP, která je hodně štědrá – pozn. redakce), ovšem dokonalé rozhodně nejsou.
Jak vyšlo z nejnovějšího velkého testu a srovnání sdružení SAE International, v případě více než 350 spalovacích aut byly výsledky se spotřebou paliva v průměru o 4 % dokonce lepší, než uváděl výrobce. U elektromobilů byl průměrný dojezd naopak o 12,5 % horší, než slibované hodnoty.
Pokud jste zákazník, asi byste očekávali, že jedna a ta samá norma bude mít alespoň stejnou odchylku v případě elektrických a spalovacích aut, když už nebude dokonale přesná. Jenže chyba lávky. Autoři proto navrhují změny a vytvoření standardizovanějších testovacích postupů, které by se mnohem lépe popasovaly s jízdou po městě, ale i dálnici.
U elektroaut je prý například problém konstantní rychlost jízdy po dálnici, se kterou se v testech vlastně nepočítá, ačkoliv ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Za nás je samozřejmě nejlepší před pořízením daného auta si ověřit reálnou spotřebu a dojezd u jiných majitelů vozu, protože standardizované normy budou mít vždy nějaké mezery a nebudou přesně vystihovat, jak člověk reálně s autem jezdí.