Čím a jak budeme jezdit za 10 let?
Současný automobilový svět zažívá každý rok velké změny. Automobilky intenzivně pracují na vývoji autonomních vozidel a zároveň vznikají návrhy vozů, v nichž řidiči budou moci za jízdy pracovat na počítači, sledovat filmy nebo číst. Pak už může úplně zmizet místo pro řidiče. Zůstanou jen pasažéři. Jak tedy budeme cestovat za 10 let?
Tip: 6 úrovní automatizace řízení: Rozlučte se s pedály a volantem
Ještě letos se představí další modely aut na třetí úrovni autonomie podle klasifikace SAE, schopné se za určitých podmínek samostatně pohybovat, například na dálnici a v jednoduchých situacích ve městě. Řidič však musí stále dohlížet na práci systému a být připraven převzít manuální řízení.
Toyota, Volvo, Uber, ale i další
Volvo a Uber letos představily výsledky své bezmála čtyřleté spolupráce – výrobní verzi SUV XC90 schopného autonomní jízdy. Automobil využívá nezávislý systém vyvinutý Uberem, aplikovaný na sériový model. Takto vybavené vozy bude možné využít právě přes služby Uberu. Ještě širší nabídku se společně vytvořeným autem bude mít Toyota, která do Uberu investovala rekordní částku 500 milionů dolarů. Výhledově by tyto vozy měly vozit pasažéry bez účasti řidiče.
Příští rok se oficiálně představí první autonomní vozidlo značky Lexus. Vlajková limuzína LS bude autonomně jezdit po dálnicích, ale bez řidiče si poradí i ve městě. Potřebuje k tomu lidary, tedy zdokonalenou soustavu radarů, doplňkové kamery, které monitorují okolí po stranách, a nová čidla obrazu vpředu a vzadu. Vůz bude oficiálně představen během Olympijských her v Tokiu.
Zajímavým experimentem se zabývá Skupina PSA, která ve Francii společně s firmou VINCI Autoroutes testuje nové funkce autonomního Peugeotu 3008. Měl by umět samostatně projet mýtnou bránou pro výběr poplatků na dálnici, což vyžaduje perfektní komunikaci mezi autonomním vozem a infrastrukturou. Průjezd zúžením ohraničeným betonovými zdmi a kovovými bariérami potřebuje, aby vůz dokázal ještě precizněji analyzovat velký počet dat.
Ve Francii se také rozhodli ověřit, jak se auto chová, když dojde k dočasné změně organizace provozu, třeba z důvodu práce na silnici. Testovalo se také bezpečné zastavení spočívající v nasměrování vozu do bezpečné zóny v případě, že řidič nepřevezme řízení při výskytu nečekané překážky na silnici, při zhoršení atmosférických podmínek, nebo v místě, kde končí dálnice.
Na autonomní jízdě čtvrté úrovně dle SAE pracují koncerny Daimler AG a BMW Group, které se soustředí na automatizaci jízdy po rychlostních komunikacích a autonomní parkování. V plánu mají také vývoj vyšších úrovní automatizace v centrech měst. Cílem je ještě zdokonalit autonomní BMW a Mercedesy, jež se na trhu mají objevit v roce 2024. Výsledky společných testů mají být v rámci licence poskytnuty také dalším výrobcům automobilového vybavení.
Daimler AG pracuje i na vlastních autonomních projektech. První pilotní program s vozy na úrovni 4 a 5 jezdící po městě spustí ještě letos v Silicon Valley za účasti firmy Bosch. BMW pracuje na automatizované jízdě od roku 2006, od roku 2017 vede výzkum v Kampusu autonomní jízdy v Unterschleissheimu. Po celém světě už jezdí více než 70 autonomních testovacích vozů této značky a sbírají údaje pro potřeby zdokonalování strojového učení pomocí umělé inteligence. V roce 2021 představí model BMW iNext, ve kterém bude k dispozici 4. úroveň automatizace.
Volvo zase plánuje zavést novou generaci autonomních modelů, jež budou bez dohledu řidiče jezdit po dálnicích a městských okruzích. V minulém roce Volvo a firma Baidu, majitel největšího internetového vyhledávače v Číně, spojily své síly a začaly pracovat na výrobě a prodeji autonomních aut s elektrickým pohonem na území říše středu.
Větší bezpečnost na silnicích
Vyhrát mohou jen nejodvážnější koncepce. V ulicích Stockholmu lze už teď potkat dvanáctimístné městské autobusy, které se pohybují bez řidiče po trase dlouhé 1,5 kilometru. Ulice Göteborgu v rámci experimentu brázdilo již více než 100 vozů Volvo bez řidiče.
Plně autonomní vozidla bez řidiče mají v nejbližších desítkách let zvýšit bezpečnost na silnicích. Propracované systémy totiž podle svých strůjců nebudou způsobovat žádné nehody. Pomohou také v řešení otázek deficitu parkovacích míst a hromadné i individuální dopravy v centrech měst.
Existují však ještě odvážnější projekty budoucnosti. Příkladem je Elon Musk a jeho SpaceX. Zamýšlí vybudovat superrychlou podzemní dráhu, která bude využívat indukční motory, vzduchoprázdno a magnetickou levitaci. Zpočátku má Hyperloop jezdit rychlostí zvuku, výhledově by pak měl být schopen vyvinout až několik tisíc kilometrů za hodinu a spojit New York, Filadelfii, Baltimore a Washington. Testovací tunel dlouhý 1,14 míle už vyrostl v Kalifornii za 10 milionů dolarů. Tenhle specifický kříženec Concordu a metra má sloužit k dopravě osob a zboží. Předpokládá se, že bude mnohem rychlejší než současná letadla, zároveň však mnohem levnější.
Víc při zemi a blíž realizaci v každodenním provozu se drží koncepční, avšak již plně funkční modulový vůz Toyoty nazvaný e-Palette. I v tomto případě se jedná o přepravu osob a nákladů, ovšem se zapojením nových forem podnikání, například mobilních obchodů.Toyota e-Palette je autonomní koncepční vůz s elektromotorem, který díky modulární konstrukci nabízí spoustu možností úpravy interiéru. V nabídce je ve třech verzích karoserie v délce 4 až 7 metrů, je 2 metry široký a 2,25 metru vysoký. Debutoval v roce 2018 na veletrhu CES Las Vegas a bude vozit sportovce, činovníky a fanoušky na Olympijských hrách v Tokiu.
Jaká tedy bude budoucnost? Přesně to nikdo neví, ale určitě zajímavá, často autonomní, s pohonem hybridním, vodíkovým nebo elektrickým na baterie.
zdroj: TZ
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
Čím a jak budeme jezdit za 10 let?
Současný automobilový svět zažívá každý rok velké změny. Automobilky intenzivně pracují na vývoji autonomních vozidel a zároveň vznikají návrhy vozů, v nichž řidiči budou moci za jízdy pracovat na počítači, sledovat filmy nebo číst. Pak už může úplně zmizet místo pro řidiče. Zůstanou jen pasažéři. Jak tedy budeme cestovat za 10 let?
Tip: 6 úrovní automatizace řízení: Rozlučte se s pedály a volantem
Ještě letos se představí další modely aut na třetí úrovni autonomie podle klasifikace SAE, schopné se za určitých podmínek samostatně pohybovat, například na dálnici a v jednoduchých situacích ve městě. Řidič však musí stále dohlížet na práci systému a být připraven převzít manuální řízení.
Toyota, Volvo, Uber, ale i další
Volvo a Uber letos představily výsledky své bezmála čtyřleté spolupráce – výrobní verzi SUV XC90 schopného autonomní jízdy. Automobil využívá nezávislý systém vyvinutý Uberem, aplikovaný na sériový model. Takto vybavené vozy bude možné využít právě přes služby Uberu. Ještě širší nabídku se společně vytvořeným autem bude mít Toyota, která do Uberu investovala rekordní částku 500 milionů dolarů. Výhledově by tyto vozy měly vozit pasažéry bez účasti řidiče.
Příští rok se oficiálně představí první autonomní vozidlo značky Lexus. Vlajková limuzína LS bude autonomně jezdit po dálnicích, ale bez řidiče si poradí i ve městě. Potřebuje k tomu lidary, tedy zdokonalenou soustavu radarů, doplňkové kamery, které monitorují okolí po stranách, a nová čidla obrazu vpředu a vzadu. Vůz bude oficiálně představen během Olympijských her v Tokiu.
Zajímavým experimentem se zabývá Skupina PSA, která ve Francii společně s firmou VINCI Autoroutes testuje nové funkce autonomního Peugeotu 3008. Měl by umět samostatně projet mýtnou bránou pro výběr poplatků na dálnici, což vyžaduje perfektní komunikaci mezi autonomním vozem a infrastrukturou. Průjezd zúžením ohraničeným betonovými zdmi a kovovými bariérami potřebuje, aby vůz dokázal ještě precizněji analyzovat velký počet dat.
Ve Francii se také rozhodli ověřit, jak se auto chová, když dojde k dočasné změně organizace provozu, třeba z důvodu práce na silnici. Testovalo se také bezpečné zastavení spočívající v nasměrování vozu do bezpečné zóny v případě, že řidič nepřevezme řízení při výskytu nečekané překážky na silnici, při zhoršení atmosférických podmínek, nebo v místě, kde končí dálnice.
Na autonomní jízdě čtvrté úrovně dle SAE pracují koncerny Daimler AG a BMW Group, které se soustředí na automatizaci jízdy po rychlostních komunikacích a autonomní parkování. V plánu mají také vývoj vyšších úrovní automatizace v centrech měst. Cílem je ještě zdokonalit autonomní BMW a Mercedesy, jež se na trhu mají objevit v roce 2024. Výsledky společných testů mají být v rámci licence poskytnuty také dalším výrobcům automobilového vybavení.
Daimler AG pracuje i na vlastních autonomních projektech. První pilotní program s vozy na úrovni 4 a 5 jezdící po městě spustí ještě letos v Silicon Valley za účasti firmy Bosch. BMW pracuje na automatizované jízdě od roku 2006, od roku 2017 vede výzkum v Kampusu autonomní jízdy v Unterschleissheimu. Po celém světě už jezdí více než 70 autonomních testovacích vozů této značky a sbírají údaje pro potřeby zdokonalování strojového učení pomocí umělé inteligence. V roce 2021 představí model BMW iNext, ve kterém bude k dispozici 4. úroveň automatizace.
Volvo zase plánuje zavést novou generaci autonomních modelů, jež budou bez dohledu řidiče jezdit po dálnicích a městských okruzích. V minulém roce Volvo a firma Baidu, majitel největšího internetového vyhledávače v Číně, spojily své síly a začaly pracovat na výrobě a prodeji autonomních aut s elektrickým pohonem na území říše středu.
Větší bezpečnost na silnicích
Vyhrát mohou jen nejodvážnější koncepce. V ulicích Stockholmu lze už teď potkat dvanáctimístné městské autobusy, které se pohybují bez řidiče po trase dlouhé 1,5 kilometru. Ulice Göteborgu v rámci experimentu brázdilo již více než 100 vozů Volvo bez řidiče.
Plně autonomní vozidla bez řidiče mají v nejbližších desítkách let zvýšit bezpečnost na silnicích. Propracované systémy totiž podle svých strůjců nebudou způsobovat žádné nehody. Pomohou také v řešení otázek deficitu parkovacích míst a hromadné i individuální dopravy v centrech měst.
Existují však ještě odvážnější projekty budoucnosti. Příkladem je Elon Musk a jeho SpaceX. Zamýšlí vybudovat superrychlou podzemní dráhu, která bude využívat indukční motory, vzduchoprázdno a magnetickou levitaci. Zpočátku má Hyperloop jezdit rychlostí zvuku, výhledově by pak měl být schopen vyvinout až několik tisíc kilometrů za hodinu a spojit New York, Filadelfii, Baltimore a Washington. Testovací tunel dlouhý 1,14 míle už vyrostl v Kalifornii za 10 milionů dolarů. Tenhle specifický kříženec Concordu a metra má sloužit k dopravě osob a zboží. Předpokládá se, že bude mnohem rychlejší než současná letadla, zároveň však mnohem levnější.
Víc při zemi a blíž realizaci v každodenním provozu se drží koncepční, avšak již plně funkční modulový vůz Toyoty nazvaný e-Palette. I v tomto případě se jedná o přepravu osob a nákladů, ovšem se zapojením nových forem podnikání, například mobilních obchodů.Toyota e-Palette je autonomní koncepční vůz s elektromotorem, který díky modulární konstrukci nabízí spoustu možností úpravy interiéru. V nabídce je ve třech verzích karoserie v délce 4 až 7 metrů, je 2 metry široký a 2,25 metru vysoký. Debutoval v roce 2018 na veletrhu CES Las Vegas a bude vozit sportovce, činovníky a fanoušky na Olympijských hrách v Tokiu.
Jaká tedy bude budoucnost? Přesně to nikdo neví, ale určitě zajímavá, často autonomní, s pohonem hybridním, vodíkovým nebo elektrickým na baterie.
zdroj: TZ
