Organické solární články nenabízí sice tak vysokou účinnost při přeměně elektrické energie na elektřinu jako křemík, ale nabízí mnohem větší možnosti použití než klasické skleněné panely. Díky tomu, že mohou být flexibilní a průhledné, je možné je použít například na okna nebo fasády. Laťku účinnosti nyní posunul o kus výše nový organický článek, který vyvinuli němečtí vědci pod vedením doktora Christopha Brabce z Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg (FAU). Výzkumníci o tom informovali na webu univerzity.
Hodnota nového světového rekordu účinnosti pro organické fotovoltaické moduly (OPV) je tak aktuálně 14,46 %. Němečtí vědci tím překonali předchozí světový rekord společnosti Waystech ve výši 13,1 %.
„Použili jsme vylepšené aktivní materiály. Zaměřili jsme se však také na zmenšení neaktivních oblastí na modulu. Pokračovali jsme v práci na optimalizaci procesu strukturování laserem, který rozděluje povrch modulu na jednotlivé solární články a vzájemně je propojuje. Trik spočívá v tom, aby laserové čáry byly co nejtenčí, protože tato oblast na modulu nemůže později vyrábět elektřinu,“ vysvětlil Dr. Andreas Distler, výzkumník FAU, který se na objevu podílel. Kromě toho vědci pomocí počítačových simulací vyvinuli homogenní povlak, který účinnost také posílil.
U klasických křemíkových fotovoltaických panelů se uvádí účinnost 20 – 35 %, což je sice stále výrazně více, ale faktem je, že se rozdíly mezi oběma technologiemi postupně zmenšují. Nový článek je důkazem, že organická fotovoltaická technologie může v budoucnu konkurovat křemíku.
Čtěte také: Jednoduše geniální! Nizozemci integrují solární panely do cyklostezky
Experimenty na poli organických solárních článků se zabývají vědecké týmy po celém světě. Letos v březnu jsme například psali o zajímavém poloprůhledném organickém solárním panelu, který vyvinuli vědci na univerzitě v Los Angeles. Jeho předností je, že umí zachytávat sluneční záření, aniž by blokoval složky světla, které potřebují pro svůj růst rostliny. Jeho praktické využití prezentoval vědecký tým ze Samueliho katedry UCLA na malém prototypu skleníku.
Organické solární články nenabízí sice tak vysokou účinnost při přeměně elektrické energie na elektřinu jako křemík, ale nabízí mnohem větší možnosti použití než klasické skleněné panely. Díky tomu, že mohou být flexibilní a průhledné, je možné je použít například na okna nebo fasády. Laťku účinnosti nyní posunul o kus výše nový organický článek, který vyvinuli němečtí vědci pod vedením doktora Christopha Brabce z Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg (FAU). Výzkumníci o tom informovali na webu univerzity.
Hodnota nového světového rekordu účinnosti pro organické fotovoltaické moduly (OPV) je tak aktuálně 14,46 %. Němečtí vědci tím překonali předchozí světový rekord společnosti Waystech ve výši 13,1 %.
„Použili jsme vylepšené aktivní materiály. Zaměřili jsme se však také na zmenšení neaktivních oblastí na modulu. Pokračovali jsme v práci na optimalizaci procesu strukturování laserem, který rozděluje povrch modulu na jednotlivé solární články a vzájemně je propojuje. Trik spočívá v tom, aby laserové čáry byly co nejtenčí, protože tato oblast na modulu nemůže později vyrábět elektřinu,“ vysvětlil Dr. Andreas Distler, výzkumník FAU, který se na objevu podílel. Kromě toho vědci pomocí počítačových simulací vyvinuli homogenní povlak, který účinnost také posílil.
U klasických křemíkových fotovoltaických panelů se uvádí účinnost 20 – 35 %, což je sice stále výrazně více, ale faktem je, že se rozdíly mezi oběma technologiemi postupně zmenšují. Nový článek je důkazem, že organická fotovoltaická technologie může v budoucnu konkurovat křemíku.
Čtěte také: Jednoduše geniální! Nizozemci integrují solární panely do cyklostezky
Experimenty na poli organických solárních článků se zabývají vědecké týmy po celém světě. Letos v březnu jsme například psali o zajímavém poloprůhledném organickém solárním panelu, který vyvinuli vědci na univerzitě v Los Angeles. Jeho předností je, že umí zachytávat sluneční záření, aniž by blokoval složky světla, které potřebují pro svůj růst rostliny. Jeho praktické využití prezentoval vědecký tým ze Samueliho katedry UCLA na malém prototypu skleníku.