Skupina Berlin Autofrei učinila první krok a v referendu předložila petici s více než 50 000 podpisy, vyzývající k zákazu automobilů v oblasti 228 km² obklopené okruhem „S-Bahn“. Osvobozeni by byli lidé, kteří nutně potřebují automobil pro svou práci nebo mají sníženou pohyblivost, stejně jako vozidla integrovaného záchranného systému. Všem ostatním by bylo povoleno až 12 jízd pronajatým autem za rok, například, pokud by se potřebovali přestěhovat.
Je ale zákaz aut nutný a co je špatného na elektrických vozidlech? “V příštím roce bychom měli mít zhruba polovinu automobilů na elektrický pohon, abychom splnili cíle federální vlády týkající se emisí, pocházejících z dopravy,” řekl Nik Kaestner. To se ale zjevně nestane, protože v současné době pouze 1,3 % vozidel v Německu používá elektrický pohon. Jediným řešením je omezit množství automobilů.
Manuel Wiemann, mluvčí iniciativy, uvedl, že auta také znečišťují životní prostředí opotřebením pneumatik a „zabírají příliš mnoho společného prostoru a zbytečně ohrožují lidské životy, ať už jsou elektrická nebo naftová“. Zpráva z roku 2014, zadaná berlínským regionálním parlamentem zjistila, že 58 % dopravního prostoru bylo věnováno automobilům, přestože pouze pro třetinu cest po berlínských ulicích (a pouze 17 % v okruhu S-Bahn) byl používán automobil. Oproti tomu jen 3 % tohoto prostoru byla vyhrazena jízdním kolům, na kterých účastníci silničního provozu absolvovali 15 % cest (18 % v rámci okruhu).
Čtěte také: Velká Británie chce jít ostatním zemím příkladem, nadobro tak skoncuje s uhlím
Zaparkovaná auta zabrala 17 km². Celkem bylo v jednom z nejproslulejších evropských měst, které podporuje dopravu na jízdních kolech, věnováno automobilům téměř 20× více prostoru než jízdním kolům. Navíc tři čtvrtiny úmrtí na silnicích představují chodci nebo cyklisté.
Nina Noblé, jedna ze zakladatelů iniciativy, řekla: “Jde o naše bezprostřední okolí stejně jako o životní prostředí jako celek. Jde o to, jak tady chceme žít a dýchat. Chceme, aby lidé mohli spát s otevřenými okny a aby si děti zase mohly hrát na ulici. A prarodiče by měli mít možnost bezpečně jezdit na kole a mít spoustu laviček, na kterých se mohou nadechnout.”
Ačkoli kampaně, zaměřené proti automobilům v Evropě, mívaly historicky omezený úspěch, Berlin Autofrei může být jiná. Kampaň využívá speciální formu přímé demokracie, zakotvenou v německé ústavě. Jiné referendum vedlo k nedávnému rozhodujícímu hlasování o vyvlastnění tisíců domů největších berlínských pronajímatelů.
V první fázi třídílného procesu musí skupina shromáždit podpisy 20 000 občanů ve prospěch navrhované změny zákona v daném časovém rámci. Ve druhé fázi musí být shromážděno 170 000 podpisů. Pokud vláda poté odmítne zákon implementovat, proběhne v dané otázce veřejné hlasování. Po nasbírání 50 333 podpisů v první fázi se aktivisté cítí sebevědomě.
Federální ministerstvo životního prostředí nedávno provedlo studii na dané téma a 91 % lidí uvedlo, že by byli šťastnější bez auta. “Navíc jen třetina Berlíňanů vlastní auto,” řekl Kaestner. Současně připustil, že “to neznamená, že lidé budou automaticky hlasovat pro. Pokud se věc dostane do konečného hlasování, bude to o motivaci základny stejně jako v každých jiných volbách.”
Předchozí referenda, požadující zákon o mobilitě přátelské k cyklistům, nikdy nemusela projít veřejným hlasováním, protože vláda přijala navrhovaný zákon již po druhé fázi procesu. Je možné, že to samé udělá v případě Autofrei, protože Zelení budou v příští vládní koalici hrát významnou roli poté, co se jejich hlasový podíl v zářijových volbách v Berlíně zvýšil na 18,9 %. V tuto chvíli čeká Berlin Autofrei ještě dlouhá cesta. Ale pokud někdy byla šance na radikální transformaci prostoru na silnici, tak kdy, pokud ne teď?
Skupina Berlin Autofrei učinila první krok a v referendu předložila petici s více než 50 000 podpisy, vyzývající k zákazu automobilů v oblasti 228 km² obklopené okruhem „S-Bahn“. Osvobozeni by byli lidé, kteří nutně potřebují automobil pro svou práci nebo mají sníženou pohyblivost, stejně jako vozidla integrovaného záchranného systému. Všem ostatním by bylo povoleno až 12 jízd pronajatým autem za rok, například, pokud by se potřebovali přestěhovat.
Je ale zákaz aut nutný a co je špatného na elektrických vozidlech? “V příštím roce bychom měli mít zhruba polovinu automobilů na elektrický pohon, abychom splnili cíle federální vlády týkající se emisí, pocházejících z dopravy,” řekl Nik Kaestner. To se ale zjevně nestane, protože v současné době pouze 1,3 % vozidel v Německu používá elektrický pohon. Jediným řešením je omezit množství automobilů.
Manuel Wiemann, mluvčí iniciativy, uvedl, že auta také znečišťují životní prostředí opotřebením pneumatik a „zabírají příliš mnoho společného prostoru a zbytečně ohrožují lidské životy, ať už jsou elektrická nebo naftová“. Zpráva z roku 2014, zadaná berlínským regionálním parlamentem zjistila, že 58 % dopravního prostoru bylo věnováno automobilům, přestože pouze pro třetinu cest po berlínských ulicích (a pouze 17 % v okruhu S-Bahn) byl používán automobil. Oproti tomu jen 3 % tohoto prostoru byla vyhrazena jízdním kolům, na kterých účastníci silničního provozu absolvovali 15 % cest (18 % v rámci okruhu).
Čtěte také: Velká Británie chce jít ostatním zemím příkladem, nadobro tak skoncuje s uhlím
Zaparkovaná auta zabrala 17 km². Celkem bylo v jednom z nejproslulejších evropských měst, které podporuje dopravu na jízdních kolech, věnováno automobilům téměř 20× více prostoru než jízdním kolům. Navíc tři čtvrtiny úmrtí na silnicích představují chodci nebo cyklisté.
Nina Noblé, jedna ze zakladatelů iniciativy, řekla: “Jde o naše bezprostřední okolí stejně jako o životní prostředí jako celek. Jde o to, jak tady chceme žít a dýchat. Chceme, aby lidé mohli spát s otevřenými okny a aby si děti zase mohly hrát na ulici. A prarodiče by měli mít možnost bezpečně jezdit na kole a mít spoustu laviček, na kterých se mohou nadechnout.”
Ačkoli kampaně, zaměřené proti automobilům v Evropě, mívaly historicky omezený úspěch, Berlin Autofrei může být jiná. Kampaň využívá speciální formu přímé demokracie, zakotvenou v německé ústavě. Jiné referendum vedlo k nedávnému rozhodujícímu hlasování o vyvlastnění tisíců domů největších berlínských pronajímatelů.
V první fázi třídílného procesu musí skupina shromáždit podpisy 20 000 občanů ve prospěch navrhované změny zákona v daném časovém rámci. Ve druhé fázi musí být shromážděno 170 000 podpisů. Pokud vláda poté odmítne zákon implementovat, proběhne v dané otázce veřejné hlasování. Po nasbírání 50 333 podpisů v první fázi se aktivisté cítí sebevědomě.
Federální ministerstvo životního prostředí nedávno provedlo studii na dané téma a 91 % lidí uvedlo, že by byli šťastnější bez auta. “Navíc jen třetina Berlíňanů vlastní auto,” řekl Kaestner. Současně připustil, že “to neznamená, že lidé budou automaticky hlasovat pro. Pokud se věc dostane do konečného hlasování, bude to o motivaci základny stejně jako v každých jiných volbách.”
Předchozí referenda, požadující zákon o mobilitě přátelské k cyklistům, nikdy nemusela projít veřejným hlasováním, protože vláda přijala navrhovaný zákon již po druhé fázi procesu. Je možné, že to samé udělá v případě Autofrei, protože Zelení budou v příští vládní koalici hrát významnou roli poté, co se jejich hlasový podíl v zářijových volbách v Berlíně zvýšil na 18,9 %. V tuto chvíli čeká Berlin Autofrei ještě dlouhá cesta. Ale pokud někdy byla šance na radikální transformaci prostoru na silnici, tak kdy, pokud ne teď?