Představte si, že jste na obvyklé služební cestě, vše probíhá jak má, ale jak se někdy stává, cinkne varovný tón a rozsvítí se kontrolka rezervní zásoby paliva v nádrži. Čerpací stanice je nedaleko, takže vyhodit blinkr a jde se tankovat. Jenže, u každého stojanu stojí elektromobil, který blokuje tankovací stojan. Nemá smysl ptát se, jak se budete cítit po deseti, dvaceti, třiceti minutách marného čekání.
Výše uvedenou otázku skutečně nemá smysl rozebírat, protože už uvedená primární situace se zdá být naprosto absurdní. Přece každý ví, že na čerpací stanici se nesmí parkovat. To by snad nikoho ani nenapadlo, říkáte si. A přece se tak k sobě chováme. Kolikrát už jsme byli svědky blokování ať klasických čerpacích stanic, nebo častěji nabíjecích stanic pro elektromobily.
Ani jedno není správné. Řidiči spalovacích aut mají oproti elektromobilistům snad tu výhodu, že ta zbývající “slza” v nádrži jim mnohdy vystačí k přejetí na jinou pumpu. Majitelé bateriových vozidel jedou často skutečně “nadoraz” a nemají jinou možnost, než na daném místě vystát důlek, než se nabíjecí stojan uvolní.
Čtěte také: Cena za nejdrzejší blokování nabíjecích stanic vyhlášena, získal ji silný pickup s přívěsem
Apeluje se na ohleduplnost, vyvěšují se pravidla chování na nabíječkách, osvěta jede na plný plyn. Kde to nejde po dobrém, následují hrozby odtažením, zavoláním policie, pokutou, správním řízením. Přesto neubývá zpráv, kdy jeden blokuje druhého, ať jde o spalovací nebo elektrické vozy. Nabízí se otázka proč tomu tak je.
Může za to doba, namítnete. Jsme vystresovaní, zaměření na výkony, targety a budgety. Stále o něco bojujeme, soutěžíme a poměřujeme se. První ve firmě. První v tenisovém klubu. První ve frontě na banány. Kdo je první, je vítěz, ti další jsou nezajímaví. Na ně totiž historie zapomene. Ale není to škoda? Vždyť všichni jsme jenom a především lidé.
Představte si, že jste na obvyklé služební cestě, vše probíhá jak má, ale jak se někdy stává, cinkne varovný tón a rozsvítí se kontrolka rezervní zásoby paliva v nádrži. Čerpací stanice je nedaleko, takže vyhodit blinkr a jde se tankovat. Jenže, u každého stojanu stojí elektromobil, který blokuje tankovací stojan. Nemá smysl ptát se, jak se budete cítit po deseti, dvaceti, třiceti minutách marného čekání.
Výše uvedenou otázku skutečně nemá smysl rozebírat, protože už uvedená primární situace se zdá být naprosto absurdní. Přece každý ví, že na čerpací stanici se nesmí parkovat. To by snad nikoho ani nenapadlo, říkáte si. A přece se tak k sobě chováme. Kolikrát už jsme byli svědky blokování ať klasických čerpacích stanic, nebo častěji nabíjecích stanic pro elektromobily.
Ani jedno není správné. Řidiči spalovacích aut mají oproti elektromobilistům snad tu výhodu, že ta zbývající “slza” v nádrži jim mnohdy vystačí k přejetí na jinou pumpu. Majitelé bateriových vozidel jedou často skutečně “nadoraz” a nemají jinou možnost, než na daném místě vystát důlek, než se nabíjecí stojan uvolní.
Čtěte také: Cena za nejdrzejší blokování nabíjecích stanic vyhlášena, získal ji silný pickup s přívěsem
Apeluje se na ohleduplnost, vyvěšují se pravidla chování na nabíječkách, osvěta jede na plný plyn. Kde to nejde po dobrém, následují hrozby odtažením, zavoláním policie, pokutou, správním řízením. Přesto neubývá zpráv, kdy jeden blokuje druhého, ať jde o spalovací nebo elektrické vozy. Nabízí se otázka proč tomu tak je.
Může za to doba, namítnete. Jsme vystresovaní, zaměření na výkony, targety a budgety. Stále o něco bojujeme, soutěžíme a poměřujeme se. První ve firmě. První v tenisovém klubu. První ve frontě na banány. Kdo je první, je vítěz, ti další jsou nezajímaví. Na ně totiž historie zapomene. Ale není to škoda? Vždyť všichni jsme jenom a především lidé.