Kdo by neznal Barrandovský most. Jeden z nejúchvatnějších a nejvytíženějších mostů v Česku byl postaven již před 35 lety a za tu dobu po něm přejely miliony aut. V současnosti prochází velkou rekonstrukcí, která mu má prodloužit život. Vybrali jsme nejzajímavější fakta, o kterých možná ani nemáte tušení.
Most se stavěl od května 1978 a částečně byl zprovozněn v roce 1983, nicméně slavnostní otevření celého mostu proběhlo až 3. listopadu roku 1988. Původně se jmenoval most Antonína Zápotockého, a to do roku 1990, kdy se přejmenoval na Barrandovský most, jak jej známe dodnes.
Původně měla být na mostě socha prezidenta Zápotockého, jenže architekt Filsak si dokázal vyjednat vlastní volbu sochařské výzdoby a z plánů bývalého režimu tak nakonec sešlo. Náklady na postavení mostu se vyšplhaly na tehdejších 483 milionů korun, což byla tehdy naprosto astronomická částka.
Pokud jde o pojmenování, Barrandovský most se jmenuje podle přilehlé čtvrti Barrandov, či Barrandovským skalám. Navazující silniční komunikace do čtvrti Barrandov se pak jmenuje logicky K Barrandovu. Nicméně co je trochu překvapivé, že nespojuje přímo čtvrť Barrandova, nýbrž Hlubočepy na levém, s Braníkem na pravém břehu.
Další možná trochu neobvyklou zajímavostí je, že Barrandovský most je šikmý, tedy že nevede přes řeku kolmo a tedy nejkratší možnou cestou. Úhel křížení tohoto silničního mostu s tokem Vltavy je 53 stupňů. Délka mostu je 352 metrů, šířka pak kolísá od 40 do 55 metrů. Mostovka se nachází ve výši 15 metrů nad hladinou Vltavy.
Sochař Josef Klimeš se na Barrandovském mostě opravdu vyřádil a výsledkem je dvojice ohromných betonových plastik – na pravém břehu je to Rovnováha přezdívaná „červ dobyvatel“, na levém břehu pak dvě betonové mísy, zvané „hroší lázeň“ a „krmítko pro slony“.
Barrandovský most dosud neprošel kompletní rekonstrukcí a je již na kraji předpokládané životnosti. Po téměř 35 letech tak probíhají opravy, rozdělené do čtyř etap v letech 2022 až 2025, které mají mostu prodloužit jeho životnost. A zatímco původní stavba vyšla na 483 milionů korun, dnešní opravy jsou vyčísleny na 600 milionů korun. Nicméně vlivem inflace je jasné, že na dnešní poměry je oprava vlastně levnější, než tehdejší cena celé stavby.
Nejznámější pražský most, který je současně nejvytíženějším mostem v metropoli, každým rokem projede přes 142 tisíc aut (údaj z roku 2017 – pozn. redakce). Barrandovský most má celkem 4 pruhy v každém směru, přičemž je přístupný i chodcům a cyklistům. Nikoliv však tramvajím. Tvoří součást vnitřního Městského okruhu a je klíčovou dopravní tepnou, po které se lidé dostanou na dálnici D1 do Brna, či v opačném směru mohou zamířit na dálnici D5 směr na Plzeň.
Které z uvedených zajímavostí jste věděli a co vás naopak nejvíce překvapilo? Napište nám do diskuze pod článkem.
Kdo by neznal Barrandovský most. Jeden z nejúchvatnějších a nejvytíženějších mostů v Česku byl postaven již před 35 lety a za tu dobu po něm přejely miliony aut. V současnosti prochází velkou rekonstrukcí, která mu má prodloužit život. Vybrali jsme nejzajímavější fakta, o kterých možná ani nemáte tušení.
Most se stavěl od května 1978 a částečně byl zprovozněn v roce 1983, nicméně slavnostní otevření celého mostu proběhlo až 3. listopadu roku 1988. Původně se jmenoval most Antonína Zápotockého, a to do roku 1990, kdy se přejmenoval na Barrandovský most, jak jej známe dodnes.
Původně měla být na mostě socha prezidenta Zápotockého, jenže architekt Filsak si dokázal vyjednat vlastní volbu sochařské výzdoby a z plánů bývalého režimu tak nakonec sešlo. Náklady na postavení mostu se vyšplhaly na tehdejších 483 milionů korun, což byla tehdy naprosto astronomická částka.
Pokud jde o pojmenování, Barrandovský most se jmenuje podle přilehlé čtvrti Barrandov, či Barrandovským skalám. Navazující silniční komunikace do čtvrti Barrandov se pak jmenuje logicky K Barrandovu. Nicméně co je trochu překvapivé, že nespojuje přímo čtvrť Barrandova, nýbrž Hlubočepy na levém, s Braníkem na pravém břehu.
Další možná trochu neobvyklou zajímavostí je, že Barrandovský most je šikmý, tedy že nevede přes řeku kolmo a tedy nejkratší možnou cestou. Úhel křížení tohoto silničního mostu s tokem Vltavy je 53 stupňů. Délka mostu je 352 metrů, šířka pak kolísá od 40 do 55 metrů. Mostovka se nachází ve výši 15 metrů nad hladinou Vltavy.
Sochař Josef Klimeš se na Barrandovském mostě opravdu vyřádil a výsledkem je dvojice ohromných betonových plastik – na pravém břehu je to Rovnováha přezdívaná „červ dobyvatel“, na levém břehu pak dvě betonové mísy, zvané „hroší lázeň“ a „krmítko pro slony“.
Barrandovský most dosud neprošel kompletní rekonstrukcí a je již na kraji předpokládané životnosti. Po téměř 35 letech tak probíhají opravy, rozdělené do čtyř etap v letech 2022 až 2025, které mají mostu prodloužit jeho životnost. A zatímco původní stavba vyšla na 483 milionů korun, dnešní opravy jsou vyčísleny na 600 milionů korun. Nicméně vlivem inflace je jasné, že na dnešní poměry je oprava vlastně levnější, než tehdejší cena celé stavby.
Nejznámější pražský most, který je současně nejvytíženějším mostem v metropoli, každým rokem projede přes 142 tisíc aut (údaj z roku 2017 – pozn. redakce). Barrandovský most má celkem 4 pruhy v každém směru, přičemž je přístupný i chodcům a cyklistům. Nikoliv však tramvajím. Tvoří součást vnitřního Městského okruhu a je klíčovou dopravní tepnou, po které se lidé dostanou na dálnici D1 do Brna, či v opačném směru mohou zamířit na dálnici D5 směr na Plzeň.
Které z uvedených zajímavostí jste věděli a co vás naopak nejvíce překvapilo? Napište nám do diskuze pod článkem.