Solární panely na poli překvapily. Rostliny ztrácely o 22 % méně vody

Solární panely nemusí pole zabrat

Velké fotovoltaické elektrárny bývají kritizovány za zábor půdy, která by jinak mohla sloužit zemědělství. Agrovoltaika ale ukazuje jinou cestu. Solární panely umisťuje tak, aby pod nimi bylo možné nadále pěstovat plodiny.

Takové řešení umožňuje využívat stejnou plochu současně k produkci potravin i výrobě elektřiny. Předchozí výzkumy navíc ukázaly, že zastínění některým plodinám pomáhá a může přispívat také k udržení vlhkosti v půdě.

Nová studie se proto zaměřila na vzájemné působení panelů, plodin a okolního mikroklimatu. Vědci využili data z agrovoltaických projektů v Kalifornii a Minnesotě a vytvořili podrobný počítačový model.

Rajčata byla až o 7,56 °C chladnější

Výzkumníci následně simulovali pěstování rajčat během horkého a vlhkého dne v Princetonu v americkém New Jersey. Průměrná teplota jejich listů byla pod fotovoltaickými panely během dne o 1,84 °C nižší.

Ještě výraznější rozdíl nastal během odpoledního teplotního maxima. Listy zastíněných rajčat byly v tu chvíli až o 7,56 °C chladnější. Zároveň se o 22,4 % snížilo množství vody, které rostliny ztrácely transpirací.

Panely přitom blokovaly část potřebného slunečního záření. K rostlinám ho pronikalo o 47 % méně, jejich příjem uhlíku však poklesl jen o 31 %. Mírnější mikroklima tak podle modelu dokázalo část nevýhod zastínění kompenzovat.

Příjemnější podmínky měli i lidé

Výhody přitom nepocítily pouze samotné rostliny. Model počítal také s podmínkami lidí pracujících na poli a během pracovní doby vyšla jejich průměrná vnímaná teplota pod panely o 4,46 °C nižší než na nezastíněné ploše.

Zajímavý efekt se projevil také u samotné fotovoltaiky. Panely nad plodinami byly podle modelu během dne v průměru o 5,6 °C chladnější než panely nad holou půdou, což je pro jejich provoz výhodné.

Vyšší teplota totiž obecně snižuje výkon fotovoltaických článků. Vegetace a vlhčí mikroklima pod panely tak mohou pomáhat nejen rostlinám a pracovníkům, ale za určitých podmínek také samotné výrobě elektrické energie.

Agrovoltaika se rozšiřuje také v Česku

Agrovoltaika přitom není pouze předmětem zahraničních experimentů. Možnosti jejího využití se postupně rozšiřují také v Česku, kde byla původně spojována především se sady, vinicemi, chmelnicemi a trvalými kulturami.

Novela vyhlášky Ministerstva zemědělství z roku 2025 rozšířila možnosti také na ornou půdu s vybranými druhy zeleniny. Cílem je umožnit zemědělcům vyrábět elektřinu, aniž by daný pozemek přestal plnit svou hlavní zemědělskou funkci.

Rozvoj podporuje také dotační výzva s alokací 300 milionů korun z Modernizačního fondu. Podpora může dosáhnout až 30 % nákladů. Agrovoltaika tak postupně dostává podmínky k tomu, aby se z experimentů přesunula i do běžné praxe.

Zdroje:

• autorský text / Elektrickevozy.cz
• Live Science
• Ministerstvo životního prostředí