Má přes 1 800 kilometrů. Nejdelší průmyslový železniční most na světě bere dech
- Na železnici Haoji najdeme nejdelší průmyslový viadukt
- Trasa slouží pro rychlou přepravu uhlí přes několik čínských provincií
- Stavba trvala pouhé čtyři roky
Viadukt na železnici Haoji
Když v Číně řešili, jak dostat uhlí z dolů v Mongolsku do vlastních provincií, přišli na vcelku unikátní nápad. Jelikož potřebovali najít náhradní způsob dopravy za lodní transport, přišli s nápadem na vybudování nejdelšího železničního mostu. Celá železnice měří 1 813,5 kilometru a po celé délce je možné sledovat unikátní stavební konstrukce. Tou neznámější a nejvýznamnější je zcela jistě osm kilometrů dlouhý viadukt.
Pozemní alternativa k lodní přepravě
Trasa železnice Haoji začíná ve městě Ordos v Mongolsku a vede přes několik čínských provincií až do města Ji’an. Trasa nahrazuje lodní přepravu, kdy převoz trvá 20 dní. Po železnici uhlí dorazí do cíle již po třech dnech. Vlaky mohou cestovat rychlostí do 120 kilometrů za hodinu. Jde o první železnici vyhrazenou pouze pro převoz uhlí. Běžný komerční provoz není na trase zavedený. I z tohoto důvodu je velká část pouze jednokolejná. Pouze omezená část trasy mezi městem Pingtian a chrámem Taoli je veden dvoukolejně. Profil dráhy je ale v případě potřeby připravený pro instalaci druhé permanentní koleje.
Projekt byl zahájen v roce 2015 a čelil mnoha velkým výzvám. Hned dvakrát překračuje obě ikonické řeky Jang-c’-ťiang a Žlutou řeku. Prochází pouští Mu Us, Sprašovou plošinou a třemi velkými pohořími. Na délce tratě se nachází 770 mostů o celkové délce 381 kilometrů a 229 tunelů o 468,5 kilometrech délky. Železnice byla i přes svojí délku a složité konstrukce uvedena do provozu po čtyřech letech od zahájení, 28. září 2019. Výstavbu financoval Čínský stát a vyšla zhruba na 27,2 miliardy dolarů.
Železnice Haoji v Číně
Čtěte také: Vlaky pro zaměstnance Tesly nově nebudou na diesel, ale na elektřinu
Skvělá příležitost pro inovace
Projekt se ve velké míře zasloužil i o mnoho inovací. 119 stavebních metod bylo během výstavby vylepšeno, bylo požádáno o 165 nových patentů, vzniklo 85 vědeckých výzkumů a studií a stavba vyhrála 60 technologických ocenění. Čínské dráhy popisují použité řídící technologie za vysoce vyspělé a ve velké míře automatizované. Zmiňují například inteligentní systémy pro odbavování vagónů, autonomní regulaci pro dodávky proudu a automatizované procesy údržby tratě.
Na trase se nachází 21 stanic s roční odbavovací kapacitou více než 200 milionů tun uhlí ročně. Projekt se začal plánovat v roce 2012 ministerstvem železniční dopravy. Na pracích se spolupodílelo 16 společností. Dodnes jde o největší společný státně-soukromý projekt Čínské vlády. Počet investorů se nakonec vyšplhal na 21.
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
Má přes 1 800 kilometrů. Nejdelší průmyslový železniční most na světě bere dech
- Na železnici Haoji najdeme nejdelší průmyslový viadukt
- Trasa slouží pro rychlou přepravu uhlí přes několik čínských provincií
- Stavba trvala pouhé čtyři roky
Viadukt na železnici Haoji
Když v Číně řešili, jak dostat uhlí z dolů v Mongolsku do vlastních provincií, přišli na vcelku unikátní nápad. Jelikož potřebovali najít náhradní způsob dopravy za lodní transport, přišli s nápadem na vybudování nejdelšího železničního mostu. Celá železnice měří 1 813,5 kilometru a po celé délce je možné sledovat unikátní stavební konstrukce. Tou neznámější a nejvýznamnější je zcela jistě osm kilometrů dlouhý viadukt.
Pozemní alternativa k lodní přepravě
Trasa železnice Haoji začíná ve městě Ordos v Mongolsku a vede přes několik čínských provincií až do města Ji’an. Trasa nahrazuje lodní přepravu, kdy převoz trvá 20 dní. Po železnici uhlí dorazí do cíle již po třech dnech. Vlaky mohou cestovat rychlostí do 120 kilometrů za hodinu. Jde o první železnici vyhrazenou pouze pro převoz uhlí. Běžný komerční provoz není na trase zavedený. I z tohoto důvodu je velká část pouze jednokolejná. Pouze omezená část trasy mezi městem Pingtian a chrámem Taoli je veden dvoukolejně. Profil dráhy je ale v případě potřeby připravený pro instalaci druhé permanentní koleje.
Projekt byl zahájen v roce 2015 a čelil mnoha velkým výzvám. Hned dvakrát překračuje obě ikonické řeky Jang-c’-ťiang a Žlutou řeku. Prochází pouští Mu Us, Sprašovou plošinou a třemi velkými pohořími. Na délce tratě se nachází 770 mostů o celkové délce 381 kilometrů a 229 tunelů o 468,5 kilometrech délky. Železnice byla i přes svojí délku a složité konstrukce uvedena do provozu po čtyřech letech od zahájení, 28. září 2019. Výstavbu financoval Čínský stát a vyšla zhruba na 27,2 miliardy dolarů.
Železnice Haoji v Číně
Čtěte také: Vlaky pro zaměstnance Tesly nově nebudou na diesel, ale na elektřinu
Skvělá příležitost pro inovace
Projekt se ve velké míře zasloužil i o mnoho inovací. 119 stavebních metod bylo během výstavby vylepšeno, bylo požádáno o 165 nových patentů, vzniklo 85 vědeckých výzkumů a studií a stavba vyhrála 60 technologických ocenění. Čínské dráhy popisují použité řídící technologie za vysoce vyspělé a ve velké míře automatizované. Zmiňují například inteligentní systémy pro odbavování vagónů, autonomní regulaci pro dodávky proudu a automatizované procesy údržby tratě.
Na trase se nachází 21 stanic s roční odbavovací kapacitou více než 200 milionů tun uhlí ročně. Projekt se začal plánovat v roce 2012 ministerstvem železniční dopravy. Na pracích se spolupodílelo 16 společností. Dodnes jde o největší společný státně-soukromý projekt Čínské vlády. Počet investorů se nakonec vyšplhal na 21.
