Vybrali jsme ty nejhorší elektromobily v historii, některé vám vyrazí dech

• Přinášíme výběr těch vůbec nejhorších elektromobilů všech dob
• Během vývoje vzniklo hned několik „speciálních“ vozidel
• Které to jsou a proč byste je nikdy nechtěli používat?

Elektromobily by měly být budoucností automobilového průmyslu, ne všechny modely se ale vždy podaří. Pokaždé se nepovede, aby se vyrobené automobily staly tím vysněným vozem, splňujícím veškeré technické i ekologické předpoklady a obsahujícím poslední vymoženosti a funkce, které jako zákazník prostě musíte mít. Někdy prostě dojde k selhání, ať obchodnímu, praktickému nebo estetickému.

Reva G-Wiz

Jak víme, elektromobily jsou zde s námi již od 30. let 19 století. Na konci 19. století, tedy v době, kdy společenské postavení obvykle určovala velikost vašeho klobouku, byla většina taxíků v Londýně poháněna elektřinou. Myslíme si, že i ranní průkopníci by se zalekli, kdyby měli nastoupit do Rewa G-Wiz.

G-Wiz připomíná auto podobným způsobem, jako je kočka podobná koni. Základ je podobný, ale výsledek výrazně jiný. Vůz, který byl vyráběn v letech 2001 až 2012, byl ve skutečnosti klasifikován jako čtyřkolka. Používal 8 šestivoltových olověných baterií, které produkovaly přibližně 15 koní výkonu. Tedy dost na to, aby G-Wiz rozpohybovaly na děsivých 80 km/h s předpokládaným dojezdem 80 km.

Použití „speciálních funkcí“, jako například světlometů, dojezd výrazně snížilo. Vůz byl sice navržen pro městský provoz, ale vzhledem k tomu, že by se v případě nehody naprosto zbortil, je otázkou, zda by nebylo lepší, kdyby vás srazilo auto na přechodu pro chodce, než zůstat zmačkaný jako sardinka v tomto konkrétním vozidle.

Mahindra E20

Není to úplný záměr, ale také další vůz souvisí s G-Wiz. Je to ve skutečnosti jeho nástupce, Mahindra E2O. Další mikrovůz, který sice vypadá mohutněji, než předchůdce, ale stále jako auto, které se dostalo mezi dva kamiony. Baterie, vhodná snad do hodinek, dokázala auto rozpohybovat na rychlost 50km/h za 18 sekund a vůz byl navržen jako městské vozítko.

Th!nk City

Je těžké vynášet do nebe vůz, který měl výkon 34 koní a dojezd necelých 160 km. Navíc, když víte, že to byl v podstatě experimentální testovací automobil. Tohle autíčko se prodávalo ve Velké Britániii za 25 000 liber, tedy za cenu velmi pěkného BMW. Chtěli byste ho za těchto podmínek vlastnit?

Sinclair C5

O tom, že byl sir Clive Sinclair vizionářem v pravém slova smyslu, nemůže být pochyb. Muž, zodpovědný za domácí počítače řady ZX (včetně známého ZX Spectrum) a například první kapesní kalkulačky, má na svém kontě také C5, „auto“, které vypadalo spíš jako dětská hračka, než jako seriózní dopravní řešení. Přesto bylo nabízeno jako elektromobil.

Technicky se jedná o elektrickou tříkolku, ovládanou pedálem. Karosérie a podvozek pochází z dílny Lotusu. Dál už zbývá vyjmenovat jen nedostatky. Tak třeba dojezd vzhledem k jediné olověné baterii byl pouhých 32 km. Dále tu máme obavy o bezpečnost v nízkém voze, které je špatně rozeznatelné na silnici. Maximální rychlost je pouhých 25 km/h a trpí nedostatečnou ochranou proti povětrnostním vlivům. Někdy prostě obyčejný zákazník nedokáže myšlenku vizionáře pochopit.

Corbin Sparrow

Vůz, jehož tvar snad nelze popsat. Jedná se o tříkolku se dvěma koly vpředu. Zadní, elektricky poháněné kolo, udílí vozu maximální rychlost 110 km/h a maximální dojezd 65 km. Vůz původně využíval 13 olověných baterií, ty byly později vyměněny za modernější lithium-iontové, které dojezd prodloužily.

Sebring-Vanguard Citicar

Představte si, že dokud se na trhu neobjevila Tesla Model S, byl Citicar a jeho varianty nejrozšířenějším elektromobilem, vyráběným v Severní Americe. Motor podával výkon 2,5 koní. Extrémní klínový design byl spíše komický. Vůz byl také směsicí nejnovějších technologií a techniky ze staré školy. Rám tvořil letecký hliník a lehké plasty, pod nímž byl vecpán podvozek s pevnými nápravami a listovými pružinami.

Jaký elektromobil se Vám z našeho seznamu nejvíce líbil? Podělte se o svůj názor v diskuzi!