Schváleno! Emise v Evropě mají klesnout ne o 40, ale rovnou 55 %
- Nový ambiciózní cíl v Evropě byl schválen v noci ze čtvrtka na pátek
- Do roku 2030 mají emise skleníkových plynů klesnou o 55 % (místo dosavadních 40 %) ve srovnání s rokem 1990
- Mělo by dojít k rychlejšímu přechodu k obnovitelným zdrojům a zrychlení přechodu k elektromobilitě
Evropská unie
„Pro Česko znamená rychlejší tempo snižování emisí potřebu aktualizace klimatického plánu, a to zejména v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů. Česko může zvládnout navýšení podílu obnovitelných zdrojů a efektivně tak snížit emise, pokud správně využije prostředky z Evropské unie, které do Česka míří na oživení ekonomiky po pandemii koronaviru a na dekarbonizaci energetiky,” uvedl ke schválení cíle Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
„Již dnes nabízí výstavba solárních a větrných elektráren ekonomicky nejefektivnější náhradu fosilních paliv. Pro rozvoj zelené energetiky můžeme navíc smysluplně využít stovky miliard, které získá Česko z Evropy v rámci programů na oživení ekonomiky zasažené koronavirem nebo na podporu realizace Zelené dohody pro Evropu,” upřesňuje české souvislosti dnešního rozhodnutí programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. “Investice do nových obnovitelných zdrojů pomohou české ekonomice a vytvoří nová pracovní místa například v regionech, ve kterých dojde postupně k útlumu těžby uhlí. Další řešení z oblasti moderní energetiky pak podpoří nástup inovací do české ekonomiky. Jde zejména o akumulaci energie nebo elektromobilitu,” dodává Martin Sedlák.
EU současně schválila balík 1,82 bilionu EUR. Ten je určen zejména na podporu členským státům, regionům a odvětvím, které projdou transformací z dnešní závislosti na fosilní ekonomice.
Nová energie pro Česko
Česko počítá se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů na 22 % do roku 2030 jako příspěvkem našeho řešení pro snižování emisí v Evropě. Jde přitom o jeden z nejnižších závazků mezi členskými státy EU. Český energetický plán přitom sází zejména na rozvoj obnovitelných zdrojů v teplárenství a dopravě. Nevyužitý potenciál nabízí výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Právě zde je největší potenciál k navýšení našeho závazku podle očekávané aktualizace celoevropského cíle. Aktualizace emisního cíle EU do roku 2030 pak znamená také zvýšení závazku v obnovitelných zdrojích pro ČR. Podle propočtu Deloitte ČR přinese aktualizace cíle zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na zhruba 26 % do roku 2030.
Právě tento týden publikovaná analýza společnosti Deloitte zpracovaná pro Svaz moderní energetiky uvádí, že nejlevnějším nástrojem pro naplnění českého závazku je výstavba pozemních solárních elektráren: náklady na jednu vytlačenou (= nevyprodukovanou) tunu CO2 jsou u pozemních fotovoltaik zhruba 18 tis. Kč. Pro srovnání v případě rezidenční střešní FVE to je téměř 35 tis. Kč.
Zahraniční zkušenost také potvrzuje, že pozemní fotovoltaiky jsou dnes zcela běžným a efektivním nástrojem pro dosahování stanovených cílů v oblasti obnovitelných zdrojů. V Česku se nabízí lokality zvláště v regionech, kterých se dotkne plánované ukončení hnědouhelné těžby. Právě zde mohou solární elektrárny sloužit jako významný bezemisní zdroj vhodný do energetického mixu. Jenom lokalita nejdříve uzavíraného dolu ČSA má potenciál nejméně 600 megawattů instalovaného výkonu solárních parků. Část projektů v této lokalitě může být instalována již v následujícím desetiletí a pomoci tak s transformací kraje na moderní ekonomiku. Zbylé ústecké lomy pak představují potenciál dalších 5 tisíc megawattů. Potenciál pro nové projekty obnovitelných zdrojů nabízí také Moravskoslezský kraj a Karlovarský kraj.
Čtěte také: Téměř 10 % aut na českých silnicích nesplňuje emise?
Solární panely na Tesla Gigafactory | foto: Tesla
Pokud bychom během tohoto desetiletí zvýšili podíl obnovitelných zdrojů zejména investicemi do výroben elektrické energie – tedy solárních a větrných elektráren – přinese to růst HDP ve výši 7 % a vznik více než 30 tisíc pracovních míst.
Dvě třetiny ekonomických investic do fotovoltaiky zůstávají v ČR v podobě projekčních stavebních prací, výroby konstrukcí nebo vývoje akumulačních systémů. Lze uvažovat také o výstavbě více než 1000 MW větrných turbín. Výhodou větrné energetiky jsou domácí producenti tubusů a gondol pro větrné elektrárny, ale i převodovek a hřídelí. Ideálním opatřením na podporu nové výstavby nových obnovitelných zdrojů je vhodně nakombinovaný mix investičních podpor a technologicky neutrálních aukcí.
Moderní budovy s nízkými účty za energii
Důležitou součástí je také zvyšování energetické efektivity budov. Jen státem vlastněné domy mohou prostřednictvím jejich renovace ve formě zateplení, výměny oken nebo optimalizace energetického zdroje uspořit okolo 500 milionů korun ročně.
Energetická efektivita by se podle oborových asociací měla stát vedle rozvoje obnovitelných zdrojů druhým základním kamenem modernizace české ekonomiky. Jde o investice s multiplikačními efekty, které stimulují soukromé investice do stavebnictví a českých technologických firem. Podpora investovaná na zvyšování energetické účinnosti nejen budov, ale také průmyslu se do státní kasy vrátí v podobě sociálního a zdravotního pojištění, daní zaměstnanců a firem.
„Stát a celá veřejná správa by měly tuto situaci využít k možnosti zásadně snížit své provozní výdaje. Je to velká příležitost dát trhu a podnikatelskému sektoru impuls k investičním aktivitám a ukázat, že jsme schopni velice efektivně a účelně čerpat nabízené EU dotace. Buďme jako technologicky vyspělá a inovativní země sebevědomí a deklarované cíle v oblasti snižování uhlíkové stopy naplňujme v minimálně vytýčené míře 55 %. Máme deset let, a to je dost na to, abychom cíle splnili a pomohli Česku stát se “country for the future” i v oblasti moderní energetiky,” říká Martin Boruta, výkonný ředitel Národního centra energetických úspor.
Vhodnými budovami pro projekty energetických úspor jsou například radnice, školy, divadla, zimní stadiony či plavecké bazény nebo například nemocnice, které současná pandemie COVID po finanční stránce obzvláště zasáhla.
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
Schváleno! Emise v Evropě mají klesnout ne o 40, ale rovnou 55 %
- Nový ambiciózní cíl v Evropě byl schválen v noci ze čtvrtka na pátek
- Do roku 2030 mají emise skleníkových plynů klesnou o 55 % (místo dosavadních 40 %) ve srovnání s rokem 1990
- Mělo by dojít k rychlejšímu přechodu k obnovitelným zdrojům a zrychlení přechodu k elektromobilitě
Evropská unie
„Pro Česko znamená rychlejší tempo snižování emisí potřebu aktualizace klimatického plánu, a to zejména v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů. Česko může zvládnout navýšení podílu obnovitelných zdrojů a efektivně tak snížit emise, pokud správně využije prostředky z Evropské unie, které do Česka míří na oživení ekonomiky po pandemii koronaviru a na dekarbonizaci energetiky,” uvedl ke schválení cíle Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
„Již dnes nabízí výstavba solárních a větrných elektráren ekonomicky nejefektivnější náhradu fosilních paliv. Pro rozvoj zelené energetiky můžeme navíc smysluplně využít stovky miliard, které získá Česko z Evropy v rámci programů na oživení ekonomiky zasažené koronavirem nebo na podporu realizace Zelené dohody pro Evropu,” upřesňuje české souvislosti dnešního rozhodnutí programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. “Investice do nových obnovitelných zdrojů pomohou české ekonomice a vytvoří nová pracovní místa například v regionech, ve kterých dojde postupně k útlumu těžby uhlí. Další řešení z oblasti moderní energetiky pak podpoří nástup inovací do české ekonomiky. Jde zejména o akumulaci energie nebo elektromobilitu,” dodává Martin Sedlák.
EU současně schválila balík 1,82 bilionu EUR. Ten je určen zejména na podporu členským státům, regionům a odvětvím, které projdou transformací z dnešní závislosti na fosilní ekonomice.
Nová energie pro Česko
Česko počítá se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů na 22 % do roku 2030 jako příspěvkem našeho řešení pro snižování emisí v Evropě. Jde přitom o jeden z nejnižších závazků mezi členskými státy EU. Český energetický plán přitom sází zejména na rozvoj obnovitelných zdrojů v teplárenství a dopravě. Nevyužitý potenciál nabízí výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Právě zde je největší potenciál k navýšení našeho závazku podle očekávané aktualizace celoevropského cíle. Aktualizace emisního cíle EU do roku 2030 pak znamená také zvýšení závazku v obnovitelných zdrojích pro ČR. Podle propočtu Deloitte ČR přinese aktualizace cíle zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na zhruba 26 % do roku 2030.
Právě tento týden publikovaná analýza společnosti Deloitte zpracovaná pro Svaz moderní energetiky uvádí, že nejlevnějším nástrojem pro naplnění českého závazku je výstavba pozemních solárních elektráren: náklady na jednu vytlačenou (= nevyprodukovanou) tunu CO2 jsou u pozemních fotovoltaik zhruba 18 tis. Kč. Pro srovnání v případě rezidenční střešní FVE to je téměř 35 tis. Kč.
Zahraniční zkušenost také potvrzuje, že pozemní fotovoltaiky jsou dnes zcela běžným a efektivním nástrojem pro dosahování stanovených cílů v oblasti obnovitelných zdrojů. V Česku se nabízí lokality zvláště v regionech, kterých se dotkne plánované ukončení hnědouhelné těžby. Právě zde mohou solární elektrárny sloužit jako významný bezemisní zdroj vhodný do energetického mixu. Jenom lokalita nejdříve uzavíraného dolu ČSA má potenciál nejméně 600 megawattů instalovaného výkonu solárních parků. Část projektů v této lokalitě může být instalována již v následujícím desetiletí a pomoci tak s transformací kraje na moderní ekonomiku. Zbylé ústecké lomy pak představují potenciál dalších 5 tisíc megawattů. Potenciál pro nové projekty obnovitelných zdrojů nabízí také Moravskoslezský kraj a Karlovarský kraj.
Čtěte také: Téměř 10 % aut na českých silnicích nesplňuje emise?
Solární panely na Tesla Gigafactory | foto: Tesla
Pokud bychom během tohoto desetiletí zvýšili podíl obnovitelných zdrojů zejména investicemi do výroben elektrické energie – tedy solárních a větrných elektráren – přinese to růst HDP ve výši 7 % a vznik více než 30 tisíc pracovních míst.
Dvě třetiny ekonomických investic do fotovoltaiky zůstávají v ČR v podobě projekčních stavebních prací, výroby konstrukcí nebo vývoje akumulačních systémů. Lze uvažovat také o výstavbě více než 1000 MW větrných turbín. Výhodou větrné energetiky jsou domácí producenti tubusů a gondol pro větrné elektrárny, ale i převodovek a hřídelí. Ideálním opatřením na podporu nové výstavby nových obnovitelných zdrojů je vhodně nakombinovaný mix investičních podpor a technologicky neutrálních aukcí.
Moderní budovy s nízkými účty za energii
Důležitou součástí je také zvyšování energetické efektivity budov. Jen státem vlastněné domy mohou prostřednictvím jejich renovace ve formě zateplení, výměny oken nebo optimalizace energetického zdroje uspořit okolo 500 milionů korun ročně.
Energetická efektivita by se podle oborových asociací měla stát vedle rozvoje obnovitelných zdrojů druhým základním kamenem modernizace české ekonomiky. Jde o investice s multiplikačními efekty, které stimulují soukromé investice do stavebnictví a českých technologických firem. Podpora investovaná na zvyšování energetické účinnosti nejen budov, ale také průmyslu se do státní kasy vrátí v podobě sociálního a zdravotního pojištění, daní zaměstnanců a firem.
„Stát a celá veřejná správa by měly tuto situaci využít k možnosti zásadně snížit své provozní výdaje. Je to velká příležitost dát trhu a podnikatelskému sektoru impuls k investičním aktivitám a ukázat, že jsme schopni velice efektivně a účelně čerpat nabízené EU dotace. Buďme jako technologicky vyspělá a inovativní země sebevědomí a deklarované cíle v oblasti snižování uhlíkové stopy naplňujme v minimálně vytýčené míře 55 %. Máme deset let, a to je dost na to, abychom cíle splnili a pomohli Česku stát se “country for the future” i v oblasti moderní energetiky,” říká Martin Boruta, výkonný ředitel Národního centra energetických úspor.
Vhodnými budovami pro projekty energetických úspor jsou například radnice, školy, divadla, zimní stadiony či plavecké bazény nebo například nemocnice, které současná pandemie COVID po finanční stránce obzvláště zasáhla.
