Test Audi A3 Sportback 40 TFSI e – Slušná holka ve městě a ďáblík na okreskách!

• Nová Audi A3 Sportback 40 TFSI e je jeden z povedenějších plug-in hybridů
• Za svou cenu nabídne vysokou míru kvality, zpracování a skvělé jízdní vlastnosti
• Nevýhodou může být pro určité zákazníky příliš pomalé nabíjení

Po delší době jsme v naši redakci uvítali zástupce prémiové německé automobilky, a to rovnou ve verzi plug-in hybrid. Musím říct, že jsem se na test tohoto modrého mazlíka těšil už od doby, kdy byl poprvé spatřen na českých značkách. Kompaktní model A3 je taková moje slabost, protože kombinuje pověstnou kvalitu, živou jízdu, komfort a u poslední generace i prvotřídní technologie. Není tak divu, že jsem se snažil v průběhu testování z auta vymáčknout úplné maximum tak, abych jej mohl v tomto článku dokonale popsat.

Na první dojem nová Audi A3 40 TFSI e nijak nešokuje, spíš zapadá do běžné městské dopravy. To je dle mého názoru trošku škoda, protože od svých konkurentů z koncernu se opravdu dosti odlišuje. Chválím automobilku za zvolení nádherné modré barvy, která je ve spojení s černými a stříbrnými prvky naprosto geniální. Jen se podívejte na úvodní fotku a řekněte mi, že tato kombinace není vážně krásná. Nevšední, ale zároveň nekřičí do světa.

Audi A3 Sportback 40 TFSI e: specifikace

Konstrukce	hatchback, rozměry: 4343 × 1816 × 1458 mm, hmotnost: 1560 kg
Pohon	plug-in hybrid (elektřina + benzin), pohon předních kol
Výkon	celkově 150 kW/350 Nm
Baterie	Li-Ion, 13 kWh
Nabíjení	Type2 konektor (AC), možnost nabíjet ze stanice či domácí zásuvky
Spotřeba a dojezd	kombinovaná spotřeba 3,2 litru/100 km při plně nabité baterii a zapnutém hybridním režimu
Výbava a technologie	Paket S-Line, multifunkční volant, automatické páté dveře, LED světlomety, zadní kamera, Phone Box, Virtual Cockpit, reproduktory Bang & Olufsen a další.
Cena a dostupnost	od 1 136 900 Kč, 2020

Video – doplňující záběry

V rytmu nevšední elegance

Nejnovější „trojková“ Audi na první pohled zaujme svým vzhledem, to je snad jasné. Jde o prémiovou stylovku, kterou nejčastěji využijete ve městě a sem tam si zajedete na nějaký delší výlet. Toho jsou si inženýři pravděpodobně dost vědomi, a tak dělali u tohoto modelu vše, aby byl příjemný hlavně na pohled. A přesně v tu chvíli se projeví to, proč ďábel tkví v detailech.

Dominantním prvkem je macatá přední maska, která dodává falešný pocit toho, že je vůz ve skutečnosti větší. Společnost jí dělá dvojice ostře řezaných a prostě dokonale provedených světlometů, které jsou tak ikonické, že je poznáte bez problému i v noci. Co se mi hodně líbí je spodní část nárazníku, kde Audi vsadilo na stříbrný prvek, který dodává vozu o něco více šťávy. Bez něj by totiž plug-in hybrid nepůsobil tolik sportovně a agresivně, tedy, minimálně z přední části.

Stará známá A3

Z boční části se toho zase tolik neděje, což je do jisté míry možná i škoda. Připadá mi to jako lehce nevyužitý potenciál, kdy mohla automobilka s klidným svědomím přidat nějaký ten stříbrný element pro zdůraznění ikonického designu. Inu, nedá se nic dělat – alespoň, že ta silueta vozu je stále pěkná. V hlavě totiž mám první generaci A3 a když si je vedle sebe představím, tak vidím jasnou podobu. Byť je mezi nimi tak velký věkový rozdíl.

Pochválit musím Audinu jednoznačně za volbu kol. Ta totiž tomuto modelu sedí asi jako prdel na hrnec! Ne, vážně, ta kombinace funguje od A do Z a cítím, že tento konkrétní novinářský vůz nejspíš konfiguroval někdo, kdo měl cit pro design.

Zadní strana pak pokračuje ve stejném rytmu jako ta přední, což se u tolika aut nevidí. U Audi prostě neplatí příliš konzervativní přístup, a tak si inženýři a designéři dovolili stvořit něco, co upoutá pozornost snad z každého možného úhlu. Opět lze spatřit výborně tvarovaná světla s fenomenální animací blinkru či decentní odznáčky „A3“ a „40 TFSI e“. Samozřejmostí je pak plně elektrický kufr s možným dálkovým ovládáním na klíčích, který ukrývá objem 280 litrů, respektive 1100 litrů po sklopení zadních opěradel. Není to sice tolik jako u čistě spalovací verze, ale extra pohon navíc se někde projevit zkrátka musí.

Audi interiéry prostě umí!

Jakmile se přestanete kochat vážně dobře promyšleným exteriérem, tak je čas usednout za volant a pro změnu si říct něco o interiéru. V tu chvíli totiž nastává další milé překvapení, a sice zcela nová generace vzhledu a rozložení. Začneme u volantu, který se automobilce prostě povedl. Tvarování i šířka koláče je tak akorát, s tím, že poskytuje dostatek pohodlí pro běžnou jízdu a i trošičku sportovnější vyřádění. Pokud se do volantu zakousnete, tak grip dokáže hezky ruce podržet na místě a díky perforaci si volant ani nepropotíte. Za naprostý standard pak považuji ovládání přístrojové kapličky nebo připojeného handsfree. Co na volantu zamrzí je kvalita použitého plastu, u prémiovky bych si představoval o třídu lepší.

Přístrojová kaplička řidiče je tvořena za pomoci velkého displeje, který už můžeme znát i z jiných modelů. Znamená to tedy, že tady se žádné překvapení úplně nekoná. Jako vždy ovšem musím pochválit rozložení informací, které je logické a velmi dobře čitelné. Za nejlepší prvek pak považuji mapu s navigací přes celý displej, což je něco, co by měl mít každý nový vůz.

Infotainment na jedničku

Velký displej ve středovém panelu je pak mírně natočen směrem k řidiči, což taktéž musím pochválit. Není ani blízko, ale ani daleko – nemusím se tak složitě nahýbat, abych cokoliv ovládal. Infotainment sám o sobě nenabízí příliš mnoho možností, najdete tam spíš takový základ jako informace o voze, rádio, navigaci či jízdní asistenty. Líbí se mi panel na levé straně, který hledání těch nejčastějších věcí dosti urychluje.

Pod displejem je pak něco, čemu interně říkám „spása každého řidiče“. Možná to bude znít blbě, ale v dnešní době se vše řeší skrze displeje a úplně se zapomíná na jejich praktičnost. Proto jsem i tady rád uvítal možnost těch nejzásadnějších funkcí ve formě tlačítka. To znamená hlavně vyhřívání sedaček, ovládání klimatizace nebo parkovací asistenty. Je až k neuvěření, jak si toho může člověk vážit. Pod pianovými klávesy pak nechybí ani dvojice Type-C konektorů nebo možnost QI nabíjení.

Když se pak podívám na interiér jako na celek, tak se mi líbí jeho jistý minimalismus a decentní provedení. Celému designu vévodí tmavé barvy, kombinace pěkných materiálů a opomenout nesmím ani další stříbrné prvky. Vnitřek tak krásně navazuje na exteriér. S celkovou prostorností jsem tak taktéž neměl sebemenší problém, byť měřím 192 centimetrů.

A jak plug-in hybridní Audina jezdí?

Musím se přiznat, že z části jízdních dojmů jsem měl poměrně strach. Ani ne tak z kvality jízdy a pohodlí, ale spíš z toho, zda Audi A3 40 TFSI e dokáže vůbec něčím zaujmout. Jakmile jsem ovšem usedl za volant a zmáčkl tlačítko Start, tak se vše rázem obrátilo k lepšímu. Jako první vás přivítá naprosté ticho, což my elektromobilisté zbožňujeme. To znamená žádné hlučné studené starty benzínového motoru ani nic podobného. S plnou baterií proto vyrážím z místa vyzvednutí až domů a nestačím se divit, co nová „á-trojka“ nabízí.

Zaprvé je nutné předeslat obavu, kterou mám u většiny plug-in hybridů, a sice takový test pozornosti řidiče. Sleduji totiž, jak hlučný je start spalovacího motoru a jestli se přitom auto nějak projeví. U dosti vozů jsem s tímto měl vážně problém a má osobnost mi zkrátka nedovolí se přes něco takového lehce dostat. Tady ovšem přichází Audině pochvala, protože jak se zdá, tak hybridní systém je naladěn správně. Nic nehučí, necuká ani nebrní. Tak to má vypadat!

Kde elektromotor nemůže, tam spalovák pomůže!

I přes chladnější počasí naskočil benzínový motor o obsahu 1,4 litru na výbornou, čímž hezky doplnil kultivovaný elektromotor. Zážehový motor jinak nabídne výkon 110 kW a točivý moment 250 Nm, což samo o sobě není nijak výjimečné. Do party se však přidává zmíněný elektromotor, který se postará o kombinovaný výkon 150 kW a točivý moment 350 Nm. To už je celkem slušná porce do města, co myslíte?

Během jízdy máte na výběr hned několik možností jízdních režimů, byť mezi nejpoužívanější budou patřit dva. Ten první valí čistě na elektřinu a druhý kombinuje oba pohony. Osobně jsem rád jezdil v rámci městské dopravy čistě na elektřinu, čímž jsem se dostal na opravdu nádhernou kombinovanou spotřebu. V rámci okresek jsem pak přepínal pomocí jediného tlačítka na kombinovaný pohon, který se chová zcela v pořádku. Jediné, co bych vytknul, je v jistých situacích příliš hlučný motor. To platí hlavně za předpokladu, že chcete vozu pěkně naložit.

A když už jsme u toho, pojďme si něco říct o tom, jak Audinka vlastně dokáže na silnicích pozlobit. Zatímco po městě se chová jako slušná holka z křesťanské rodiny, tak na okreskách se z ní stává pořádný ďáblík, na kterého platí jen pevná ruka a Bible. Zatáčky řeže s naprostou lehkostí, neurve se ani při vyšších rychlostech a vy jen nechápete, jak je to u takového auta možné. Nerovnosti pak vyrovnává až překvapivě dobře, byť u větších děr se už ozve poměrně silná rána z přední nápravy. Jedinou citelnou nevýhodou je zrychlení, které mi přijde na výkon 150 kW poměrně slabé a jde cítit, že tady je přidaná hmotnost hodně na škodu.

Překvapivě úsporná jízda

V rámci mého týdenního testu jsem si pochopitelně měřil i výslednou spotřebu, protože jsem měl pocit, že Audinka má silný apetit. Na konci testování jsem ovšem musel valit bulvy, protože kombinace úsporné jízdy s ostřejším vyblbnutím na okreskách vyústila ve vážně pěkná čísla. Dlouhodobá spotřeba se zastavila na čísle 3,2 litru na 100 kilometrů, což je hluboko pod tím, co jsem očekával. Na druhou stranu jsem si dával velký pozor na to, abych měl každý den řádně dobitou baterii, což asi každý řidič dělat nebude. Zvlášť, pokud nemůže nabíjet doma.

Celkový dojezd vozu bude těžce záviset na stavu baterie, okolní teplotě i stylu jízdy – to je jasné. Za sebe mohu ovšem říct, že s Audi A3 40 TFSI e bych byl za pěkných podmínek schopen urazit klidně přes 650 kilometrů, což je parádní hodnota. Z toho dojezd čistě na elektřinu bude činit krásných 50 až 55 kilometrů, za což plug-in hybrid vděčí baterii o kapacitě 13 kWh. Tady prostě nemám co vytknout.

Největší slabost? Rychlost nabíjení

Co se pak týče nabíjení, tak tady nechť zpozorní ti, kteří nemají šanci nabíjet doma ze zásuvky. Velká slabina současných plug-in hybridů je velmi pomalá palubní nabíječka, která se samozřejmě vyskytuje i u A3. Pokud máte v plánu nabíjet na veřejné nabíjecí stanici skrze AC, tak se připravte na to, že budete zabírat jedno místo na parkovišti dobré čtyři hodiny. Vyplatí se proto nabíjet zásadně doma za nižší tarif a ideálně přes noc, když auto stejně nikdo nevyužívá.

Jak hodnotíme Audi A3 Sportback 40 TFSI e?

Jak už jste nejspíš z mého testu pochopili, tak týdenní jízda s Audi A3 v provedení 40 TFSI e se mi opravdu líbila. Je to jeden z těch více povedených plug-in hybridů, které splňují hned několik mých podmínek. Umí zaujmout svým krásným vzhledem, jejich provedení a kvalita souhlasí s cenou a na silnicích dokážou být do jisté míry zábavným společníkem. Ať už to bude znít blbě nebo ne, tak jsem nedokázal najít jakoukoliv zásadnější chybu. Ano, pár menších se najde, ale věřte mi jedno – jakmile tohle auto vyzkoušíte, tak vám budou víceméně fuk. A pokud o tomto autě neuvažujete, tak vás alespoň vyzývám k tomu, abyste si Audinu vyzkoušeli v rámci zkušební jízdy.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
výborně zpracovaný design	v určitých místech méně kvalitní plasty
nová generace interiéru, technologie	pomalá palubní nabíječka
dílenské zpracování
živé jízdní vlastnosti