Síť nabíjecích stanic Supercharger se stále rozrůstá. Aktuálně byla zprovozněna nabíjecí stanice s pořadovým číslem 60 000. To ze Superchargerů dělá jedinou skutečně globální síť rychlonabíjecích stanic se stejnosměrným proudem. Její přínos k elektrifikaci navíc vzrostl poté, co ji Tesla zpřístupnila i pro elektromobily konkurenčních značek.
Ještě letos na jaře nebyla budoucnost Superchargerů zdaleka tak růžová, když při masovém propouštění dostal padáka celý tým, který je měl na starost. Nutnost vybudovat nový tým sice tempo růstu na čas zpomalil, ale jak jsme nedávno psali, ve třetím čtvrtletí počet nových nabíječek meziročně opět výrazně vzrostl.
Jen během tohoto období po celém světě 2 800 nových Superchargerů a další jsou ve výstavbě. Čest mít nabíjecí stojan s číslovkou 60 000 přitom nepřipadla Spojeným státům, kde je síť Superchargerů nejhustší, ale japonskému městu Mori. Není bez zajímavosti, že na této konkrétní nabíjecí stanici mají ještě jeden nabíjecí stojan s kulatou číslovkou začínající šestkou. V tomto případě se však jedná o 600. Supercharger v Japonsku.
Výstavba a zahušťování nabíjecí infrastruktury Tesly však probíhá po celém světě, i když zdaleka ne rovnoměrně. Podle serveru Supercharge.info je aktuálně ve výstavbě 316 Superchargerů a dalších 1217 je v různých stupních rozplánovanosti. V Česku momentálně přitom uvádí jeden Supercharger ve výstavbě na dálnici D1 u exitu 119.
Když Tesla na začátku měsíce informovala o počtu otevřených Superchargerů za minulé čtvrtletí, podělila se i o některá další zajímavá čísla. Ve třetím čtvrtletí jen skrz její síť nabíječek proteklo 1,4 TWh elektřiny, což je meziročně o 27 % více.
To odpovídá úspoře více než 568 milionů litrů fosilních paliv. Současně tak měla zabránit vypuštění 1,36 milionů tun oxidu uhličitého. Ačkoli zrovna toto poslední číslo je nutné brát trochu s rezervou – ne všechna elektřina pocházela ze zelených zdrojů.
Síť nabíjecích stanic Supercharger se stále rozrůstá. Aktuálně byla zprovozněna nabíjecí stanice s pořadovým číslem 60 000. To ze Superchargerů dělá jedinou skutečně globální síť rychlonabíjecích stanic se stejnosměrným proudem. Její přínos k elektrifikaci navíc vzrostl poté, co ji Tesla zpřístupnila i pro elektromobily konkurenčních značek.
Ještě letos na jaře nebyla budoucnost Superchargerů zdaleka tak růžová, když při masovém propouštění dostal padáka celý tým, který je měl na starost. Nutnost vybudovat nový tým sice tempo růstu na čas zpomalil, ale jak jsme nedávno psali, ve třetím čtvrtletí počet nových nabíječek meziročně opět výrazně vzrostl.
Jen během tohoto období po celém světě 2 800 nových Superchargerů a další jsou ve výstavbě. Čest mít nabíjecí stojan s číslovkou 60 000 přitom nepřipadla Spojeným státům, kde je síť Superchargerů nejhustší, ale japonskému městu Mori. Není bez zajímavosti, že na této konkrétní nabíjecí stanici mají ještě jeden nabíjecí stojan s kulatou číslovkou začínající šestkou. V tomto případě se však jedná o 600. Supercharger v Japonsku.
Výstavba a zahušťování nabíjecí infrastruktury Tesly však probíhá po celém světě, i když zdaleka ne rovnoměrně. Podle serveru Supercharge.info je aktuálně ve výstavbě 316 Superchargerů a dalších 1217 je v různých stupních rozplánovanosti. V Česku momentálně přitom uvádí jeden Supercharger ve výstavbě na dálnici D1 u exitu 119.
Když Tesla na začátku měsíce informovala o počtu otevřených Superchargerů za minulé čtvrtletí, podělila se i o některá další zajímavá čísla. Ve třetím čtvrtletí jen skrz její síť nabíječek proteklo 1,4 TWh elektřiny, což je meziročně o 27 % více.
To odpovídá úspoře více než 568 milionů litrů fosilních paliv. Současně tak měla zabránit vypuštění 1,36 milionů tun oxidu uhličitého. Ačkoli zrovna toto poslední číslo je nutné brát trochu s rezervou – ne všechna elektřina pocházela ze zelených zdrojů.