EU chce, aby emise klesly do roku 2030 nejméně o 55 %!

Předsedkyně Evropské komise zveřejnila očekávaný návrh na zvýšení celoevropského cíle pro snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 na alespoň 55 %. Dosavadní číslo, se kterým se počítá, je 40 %, takže je o dramatičtější pokles CO2.

TIP: Téměř 10 % aut na českých silnicích nesplňuje emise?

Emise mají klesnou ne o 40 %, ale alespoň o 55 %

Šéfka Evropské komise, Ursula von der Leyen, dnes před evropskými poslanci přednesla svůj vůbec první projev o stavu unie (“State of the Union”). Na něm nejdůležitější bylo představení nového cíle pro snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030. Nově to má být alespoň 55 % vzhledem k roku 1990, což je výrazně strmější pokles než dosavadních 40 %. Aktualizace evropských klimatických závazků vychází ze strategie Zelená dohoda pro Evropu, kdy se všechny členské státy mimo Polska koncem roku 2019 shodly na potřebě dosáhnout klimaticky neutrální ekonomiky do roku 2050.

„Cíl 55 % je pro některé příliš mnoho, pro jiné příliš málo. Avšak je to cíl dosažitelný. Zatímco emise skleníkových plynů po roce 2005 klesaly, naše ekonomika rostla. Dopadové analýzy ukazují, že naše hospodářství to zvládne,” řekla předsedkyně Komise ve svém dnešním projevu před zastupiteli evropských voličů. Komise podle jejích slov zohlednila hlasy firem od těch nejmenších po ty největší, včetně více než 150 vrcholných manažerů společností, jako jsou IKEA, Google nebo Unilever.

Posun emisního cíle z 40 % na alespoň 55 % nezbytně zvýší i současné evropské cíle pro obnovitelné zdroje: aktuální cíl 32 % do 2030 bude navýšen na 40 %. V oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů by pak podíl zelené energie tvořil 65 %. K obdobnému zvýšení dojde také v oblasti energetické účinnosti, kde nyní platí cíl energetické účinnosti 32,5 % do 2030. To si bude vyžadovat investice, které podle předsedkyně Komise přinesou miliony nových pracovních míst, což zajistí o polovinu menší znečištění ovzduší a sníží závislost Evropy na dovozu energií.

„Nové klimatické modely ukazují, že ani uhlíková neutralita v roce 2050 nemusí vést ke splnění závazku EU v Pařížské dohodě (2015), a to v případě, že by Evropa odložila úsporu emisí až na období 2030-2050,” upozorňuje Martin Madej, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost. Problém se podobá “zplošťování křivek”, které se mnohým vybaví v souvislosti s předcházením nákaze během pandemie koronaviru. „Kdybychom adekvátně reagovali alespoň v roce 2010,” napsala OSN v letošní Zprávě o emisní mezeře, „snížení emisí skleníkových plynů potřebné ke zpomalení zahřívání planety na hranici 1,5 °C by nemuselo přesáhnout průměrných 3,3 % ročně. Nicméně, protože se tak nestalo, čelíme nyní tempu 7,6 % ročně.”

EU chce lepší budoucnost

Evropská komise spatřuje v dekarbonizaci obrovskou investici do budoucnosti Evropanů a nebojí se k tomu uvolnit prostředky. „Evropská unie je se svou kombinací nového sedmiletého rozpočtu ve výši 1 800 miliard euro a plánem na zotavení po pandemii koronaviru v ideální pozici k tomu udělat z evropského průmyslu a byznysu světové pionýry na cestě k zelenější a propojenější ekonomice,” stojí v průvodním dokumentu vydaném Evropskou komisí.

K 750 miliardám potřebným k přechodu na udržitelnou ekonomiku mají podle von der Leyenové z 30 % přispět tzv. zelené dluhopisy. Ty fungují obdobně jako klasické dluhopisy, jejich vydavatel (třeba stát nebo velká obchodní společnost) je ale mohou využít jen k financování klimaticky prospěšných projektů. Komise už dříve rozhodla, že 37 % z nového evropského rozpočtu půjde čistě na opatření související s ochranou klimatu.

„Česko může přispět k evropské ochraně klimatu, pokud naše vláda přestane ignorovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Již dnes nabízí výstavba solárních a větrných elektráren ekonomicky nejefektivnější náhradu fosilních paliv. Pro rozvoj zelené energetiky můžeme navíc smysluplně využít stovky miliard, které získá Česko z Evropy v rámci programů na oživení ekonomiky zasažené koronavirem nebo na podporu realizace Zelené dohody pro Evropu,” upřesňuje české souvislosti dnešního rozhodnutí programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. „Investice do nových obnovitelných zdrojů pomohou české ekonomice a vytvoří nová pracovní místa například v regionech, ve kterých dojde postupně k útlumu těžby uhlí. Další řešení z oblasti moderní energetiky pak podpoří nástup inovací do české ekonomiky. Jde zejména o akumulaci energie nebo elektromobilitu,” dodává Martin Sedlák.

Návrh ještě čeká trnitá cesta

S návrhem Evropské komise ještě budou muset souhlasit členské státy a Evropský parlament, který o tom bude hlasovat v říjnu. Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu už minulý týden podpořil dokonce ještě vyšší ambice (60% snížení). Do evropské legislativy by se nový cíl promítl až v půlce příštího roku. Drtivá většina členských států se kloní k podpoře 55% emisního cíle.

zdroj: TZ SME