Toyota se svého času věnovala kromě vývoje automobilů i leteckému odvětví. Konkrétně šlo o letecké motory. Jeden ze členů týmu, Eidži Itakura, si k této zodpovědnosti přidal ještě další ambiciózní projekt zabývající se větrnou energetikou. Jak to souvisí s leteckým průmyslem? Možná více, než si myslíte. K získávání energie totiž používá velké draky.
Zatímco projekt leteckých motorů již Toyota ukončila, výzkum použití draků jako zdroj energie je stále aktivní. Řízeným pouštěním osmimetrových draků ve výškách přesahující i jeden kilometr má dojít k novému revolučnímu způsobu zisku energie větrného typu. Standardní turbíny jsou v efektivitě provozu proti drakům chudým příbuzným. Výzkum Toyota provádí na speciálním „letišti“ na západě Japonska. Má to hned několik odůvodnění.
Pouštění draků je v Japonsku něco jako národní sport. Létá se tu denně a zvláště na západním pobřeží jsou k tomu výborné podmínky. Západní tryskové proudění větru je jako stvořené pro větrnou energetiku. Kvůli velmi hornatému zvrásnění země je ale složité zde vystavět klasické farmy. Japonsko se bohužel v naprosté většině oblastí spoléhá na importovanou elektřinu.
Čtěte také: V Tibetu vyrostla větrná elektrárna, která je největší svého druhu na světě
Projekt Mothership započal v roce 2018. Od té doby Itakura a jeho tým pracují na zlepšení systému vypouštění draků a řízení polohy, které by draky drželo ve vzduchu bez vlivu na aktuální proudění větru. Velcí osmimetroví draci jsou připevněni na silných lanech a mohou létat ve vysokých výškách. V roce 2020 se týmu podařilo dosáhnout výšky tisíce metrů. Draci jsou navíc schopní stabilního fungování i při rychlosti 30 m/s. To už jsou hodnoty, které například drony nebo vzducholodě zvládají jen velmi obtížně. A právě rychlé proudění chtějí výzkumníci zužitkovat. Draci jsou vyrábění ze speciální odlehčené tkaniny. Toyota využila dlouholeté textilní tradice země a dostupných vyspělých technologií.
Drak je ze svojí základny lanem odvíjen z navijáku do základní pracovní výšky. Jak jej poryvy větru vynáší výše, roztáčí se lanem naviják, který je připojen ke generátoru a vyrábí elektrickou energii. Po dosažení maximální výšky je drak navíjený opět do základní výšky a celý proces se opakuje. Na navíjení je spotřebován pouze zlomek z vygenerované energie. Cílem projektu ovšem není jen najít nový způsob zisku elektrické energie. Draci mohou tvořit důležitou roli i v dalších odvětvích.
Díky své operativní výšce mohou tvořit nový komunikační prvek mezi zemí a satelity nebo vesmírnými stanicemi. Potenciál mají i v letecké dopravě na kratší vzdálenosti, kde mohou nahradit drony, a to především díky svým nosným schopnostem. Ve vizích jsou dokonce i létající zemědělské farmy, které mohou ve výškách nabídnout lepší podmínky. Velmi vzdálené představy hovoří dokonce o celých městech v oblacích. Vše stojí na genialitě Eidžiho Itakury.
Toyota se svého času věnovala kromě vývoje automobilů i leteckému odvětví. Konkrétně šlo o letecké motory. Jeden ze členů týmu, Eidži Itakura, si k této zodpovědnosti přidal ještě další ambiciózní projekt zabývající se větrnou energetikou. Jak to souvisí s leteckým průmyslem? Možná více, než si myslíte. K získávání energie totiž používá velké draky.
Zatímco projekt leteckých motorů již Toyota ukončila, výzkum použití draků jako zdroj energie je stále aktivní. Řízeným pouštěním osmimetrových draků ve výškách přesahující i jeden kilometr má dojít k novému revolučnímu způsobu zisku energie větrného typu. Standardní turbíny jsou v efektivitě provozu proti drakům chudým příbuzným. Výzkum Toyota provádí na speciálním „letišti“ na západě Japonska. Má to hned několik odůvodnění.
Pouštění draků je v Japonsku něco jako národní sport. Létá se tu denně a zvláště na západním pobřeží jsou k tomu výborné podmínky. Západní tryskové proudění větru je jako stvořené pro větrnou energetiku. Kvůli velmi hornatému zvrásnění země je ale složité zde vystavět klasické farmy. Japonsko se bohužel v naprosté většině oblastí spoléhá na importovanou elektřinu.
Čtěte také: V Tibetu vyrostla větrná elektrárna, která je největší svého druhu na světě
Projekt Mothership započal v roce 2018. Od té doby Itakura a jeho tým pracují na zlepšení systému vypouštění draků a řízení polohy, které by draky drželo ve vzduchu bez vlivu na aktuální proudění větru. Velcí osmimetroví draci jsou připevněni na silných lanech a mohou létat ve vysokých výškách. V roce 2020 se týmu podařilo dosáhnout výšky tisíce metrů. Draci jsou navíc schopní stabilního fungování i při rychlosti 30 m/s. To už jsou hodnoty, které například drony nebo vzducholodě zvládají jen velmi obtížně. A právě rychlé proudění chtějí výzkumníci zužitkovat. Draci jsou vyrábění ze speciální odlehčené tkaniny. Toyota využila dlouholeté textilní tradice země a dostupných vyspělých technologií.
Drak je ze svojí základny lanem odvíjen z navijáku do základní pracovní výšky. Jak jej poryvy větru vynáší výše, roztáčí se lanem naviják, který je připojen ke generátoru a vyrábí elektrickou energii. Po dosažení maximální výšky je drak navíjený opět do základní výšky a celý proces se opakuje. Na navíjení je spotřebován pouze zlomek z vygenerované energie. Cílem projektu ovšem není jen najít nový způsob zisku elektrické energie. Draci mohou tvořit důležitou roli i v dalších odvětvích.
Díky své operativní výšce mohou tvořit nový komunikační prvek mezi zemí a satelity nebo vesmírnými stanicemi. Potenciál mají i v letecké dopravě na kratší vzdálenosti, kde mohou nahradit drony, a to především díky svým nosným schopnostem. Ve vizích jsou dokonce i létající zemědělské farmy, které mohou ve výškách nabídnout lepší podmínky. Velmi vzdálené představy hovoří dokonce o celých městech v oblacích. Vše stojí na genialitě Eidžiho Itakury.