Česko jde silně proti EU. Proč nesouhlasí s plánem výstavby nabíječek?

Matouš Vrchota
  • Česko nesouhlasí s návrhem EU na rychlé rozšíření nabíjecí infrastruktury
  • Tento názor je navíc podpořen mnoha dalšími státy
  • Návrh se s velkou pravděpodobností bude muset znovu přezkoumat
Poslední nabíjení před hranicemi s Chorvatskem
Poslední nabíjení před hranicemi s Chorvatskem

V Evropském parlamentu se za doby předsednictví České republiky ve velké míře řeší aktuální klimatická situace a její cíle pro rok 2055. Tato iniciativa má za cíl snížit produkci skleníkových plynů o 55 %. Její součástí je i maximální přechod k elektromobilitě a s tím spojená výstavba nabíjecí infrastruktury. V tom ale Česká republika vidí velké potíže.

Stovky nových stanic do tří let? Nereálné, tvrdí Česko

Cílem návrhu Evropského parlamentu je mít rychlonabíjecí stanice pro elektromobily na alespoň každých 60 kilometrech na všech hlavních dálničních tazích. Každá stanice by měla nabídnout celkový výkon alespoň 300 kW. Minimálně jedna přípojka musí poskytnout rychlý výkon 150 kW, o zbytek se mohou podělit další přípojné body. Takové jsou vyhlídky nastavené již pro rok 2026. Aktuálně je běžný standard pro rychlou přípojku 50 kW.

Tento požadavek se ale předsedající zemi zdá být nereálný. Stejný názor navíc sdílí více zemí. Návrh totiž naráží hned na několik problémů. Nejen, že je za současné situace velmi nerentabilní stavět takové množství stanic, potíže totiž mohou velmi brzy nastat i s dostatečnými přísuny energie. I když se počet vozidel poháněných elektřinou rychle zvyšuje, stále jich není takový počet, aby se nové stanice uživily.

Nabíjení vozu Ford Mustang Mach-E, ilustrační
Nabíjení vozu Ford Mustang Mach-E, ilustrační

Čtěte také: 10 let na trhu a přínos elektromobilů je téměř nulový. Změní se to v budoucnu?


Experti stanovisko podporují. Přidávají se i další země

Taková slova pronesl i Martin Schreier ze Skupiny ČEZ. Ta na území našeho státu provozuje aktuálně necelou pětistovku nabíjecích stanic. Základ, který v současnosti máme, je dobrý základ, ale jestliže by měl nabíjecí výkon jen v jedné lokalitě vzrůst ze stovek kilowattů na megawatty, taková výstavba si vyžádá velmi komplexní a časově náročné řešení. To vše i za předpokladu, že bude na výstavbu dostatek financí.

Zrovna ty by byly nejspíše tou nejmenší překážkou. Evropská unie přiděluje na podporu výstavby pomocí dotačních programů CEF nebo Operačního programu Doprava. Jenže experti nevidí výstavbu rentabilní ani v následujících letech. Vzhledem k velké podpoře názoru České republiky je tedy velmi pravděpodobné, že návrh zákona Rada Evropské unie v této podobě neodsouhlasí a bude muset být revidován. Dá se tak očekávat, že rozhodné stanovisko nebude známé ani do konce českého předsednictví a přesune se dále do období, kdy naší roli převezme Švédsko.


Autor článku

Matouš Vrchota - Redaktor

Matouš se zajímá o moderní technologie, zejména v oblasti automotive. Baví ho vše digitální, ideálně s Androidem. Ve volném čase se věnuje úpravám rodinného vozového parku nebo vyráží na kole.


Komentáře


Nejnovější články