ElektrickéVozy.cz

Baterie pro ukládaní přebytku energie z rozvodné sítě

  |  komentovat  |  autor:

Rozvodná elektrická síť má jedno specifikum. Je potřeba v ní udržovat rovnováhu mezi okamžitou spotřebou elektrické energie a její výrobou. Jinak může dojít k přetížení sítě a následnému výpadku nebo dokonce až ke kompletnímu zhroucení.

S rozvojem solárních a větrných elektráren problém ještě narostl. Především proto, že množství vyráběné energie z obnovitelných zdrojů není v čase konstantní. Ba naopak, rozdíly můžou být extrémní.

Problém se bude navíc v budoucnu ještě prohlubovat. Nejen, že se počítá s dalším masivním rozvojem obnovitelných zdrojů, ale výzvou bude i postupné rozšiřování elektromobilů.

Hromadné zavádění elektromobilů v následujících letech zapříčiní velké požadavky na okamžité dodávky elektrické energie. Například v nočních hodinách, kdy bude drtivá většina uživatelů své elektromobily dobíjet.

V minulých článcích jsme uvedli, že řešením by mohly být obrovské baterie, které by přebytek elektřiny ze sítě skladovaly a v době zvýšené spotřeby by elektrickou energii dodávaly zpět do sítě.

Jak je to však s vývojem podobných baterií? Jedná se o nejistou hudbu budoucnosti nebo o použitelnou technologii současnosti či blízké budoucnosti?

Německý Fraunhoferův institut je světovou jedničkou ve vývoji úložišť elektrické energie pro potřeby energetiky. Se svou technologií výroby tzv. vanadiových redox bateriímá v plánu postavit až 20 MWh úložiště – dostatečně velké pro zásobovaní 2000 domácnosti na jeden celý den.

Co si ale vlastně pod pojmem „vanadiové redox baterie“ můžeme představit? Jedná se o „kapalné“ baterie, které využívají prvek Vanad. Elektrická energie je v baterii ukládaná do elektrochemických potenciálů různých oxidačních stavů vanadiových solí (vanadium redox) rozpuštěných v elektrolytu. Ukládání a odběr elektrické energie je uskutečňován průtokem obou elektrolytů v palivovém článku.

Mezi největší výhody patří prakticky neomezená velikost (kapacita), dlouhá životnost, rychlost odezvy, neomezený počet vybití-nabití či možnost hlubokého vybíjení bez poklesu dobíjecí kapacity. Účinnost takové baterie může dosáhnout až 85%.

Kde je tedy ono pověstné „ale“? Překážkou ve vývoji skutečně velkých baterií je jednak velká složitost celého systému, tak i absence vhodných konstrukčních materiálů. Jde například o vhodné materiály pro konstrukci membrán oddělující oba elektrolyty.

V současné době Fraunhoferův institut pracuje na 80 kWh baterii. Megawattovou hranici by výzkumníci rádi překročili do 5 let. Tak jim držme palce.

zdroj: physorg.com, SOLARENVI, Wikipedia

ČLÁNKY:
Test: Toyota Prius Plug-in Hybrid (2017) je králem všech hybridů

Test: Toyota Prius Plug-in Hybrid (2017) je králem všech hybridů

2. 10. 2017  |    |  2 komentáře

Prius zůstává ikonickým a tak trochu futuristickým vozem i v roce 2017, tedy 20 let od prvního sériově vyráběného hybridního…

Wozniak: příští velká věc přijde od Tesly, ne od Applu

Wozniak: příští velká věc přijde od Tesly, ne od Applu

24. 9. 2017  |    |  diskuze (0)

Spoluzakladatel Applu Steve Wozniak by o inovacích mohl něco vědět. A něco by mohl vědět také o inovátorech. Nedávno se…

Richard Hammond boural jedním z nejdražších elektromobilů

Richard Hammond boural jedním z nejdražších elektromobilů

3. 9. 2017  |    |  diskuze (0)

Richard Hammond je v partě současných moderátorů pořadu The Grand Tour (a bývalých moderátorů Top Gearu) považován za „toho třetího“. Je…

Mobilní zobrazení