ElektrickéVozy.cz

Baterie pro ukládaní přebytku energie z rozvodné sítě

  |  komentovat  |  autor: Luděk Srb

Rozvodná elektrická síť má jedno specifikum. Je potřeba v ní udržovat rovnováhu mezi okamžitou spotřebou elektrické energie a její výrobou. Jinak může dojít k přetížení sítě a následnému výpadku nebo dokonce až ke kompletnímu zhroucení.

S rozvojem solárních a větrných elektráren problém ještě narostl. Především proto, že množství vyráběné energie z obnovitelných zdrojů není v čase konstantní. Ba naopak, rozdíly můžou být extrémní.

Problém se bude navíc v budoucnu ještě prohlubovat. Nejen, že se počítá s dalším masivním rozvojem obnovitelných zdrojů, ale výzvou bude i postupné rozšiřování elektromobilů.

Hromadné zavádění elektromobilů v následujících letech zapříčiní velké požadavky na okamžité dodávky elektrické energie. Například v nočních hodinách, kdy bude drtivá většina uživatelů své elektromobily dobíjet.

V minulých článcích jsme uvedli, že řešením by mohly být obrovské baterie, které by přebytek elektřiny ze sítě skladovaly a v době zvýšené spotřeby by elektrickou energii dodávaly zpět do sítě.

Jak je to však s vývojem podobných baterií? Jedná se o nejistou hudbu budoucnosti nebo o použitelnou technologii současnosti či blízké budoucnosti?

Německý Fraunhoferův institut je světovou jedničkou ve vývoji úložišť elektrické energie pro potřeby energetiky. Se svou technologií výroby tzv. vanadiových redox bateriímá v plánu postavit až 20 MWh úložiště – dostatečně velké pro zásobovaní 2000 domácnosti na jeden celý den.

Co si ale vlastně pod pojmem „vanadiové redox baterie“ můžeme představit? Jedná se o „kapalné“ baterie, které využívají prvek Vanad. Elektrická energie je v baterii ukládaná do elektrochemických potenciálů různých oxidačních stavů vanadiových solí (vanadium redox) rozpuštěných v elektrolytu. Ukládání a odběr elektrické energie je uskutečňován průtokem obou elektrolytů v palivovém článku.

Mezi největší výhody patří prakticky neomezená velikost (kapacita), dlouhá životnost, rychlost odezvy, neomezený počet vybití-nabití či možnost hlubokého vybíjení bez poklesu dobíjecí kapacity. Účinnost takové baterie může dosáhnout až 85%.

Kde je tedy ono pověstné „ale“? Překážkou ve vývoji skutečně velkých baterií je jednak velká složitost celého systému, tak i absence vhodných konstrukčních materiálů. Jde například o vhodné materiály pro konstrukci membrán oddělující oba elektrolyty.

V současné době Fraunhoferův institut pracuje na 80 kWh baterii. Megawattovou hranici by výzkumníci rádi překročili do 5 let. Tak jim držme palce.

zdroj: physorg.com, SOLARENVI, Wikipedia

ČLÁNKY:

Diskuze

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na
Opel: v roce 2020 uvedeme plně elektrickou Corsu

Opel: v roce 2020 uvedeme plně elektrickou Corsu

16. 2. 2018  |  Pavel Kreuziger  |  diskuze (0)

Šéf automobilky Opel Michael Lohscheller oznámil, že příští generace Opelu (Vauxhallu) Corsa bude od roku 2019 vyráběn výhradně ve španělské…

Design elektrických vozů Volkswagen: inspirováno Applem

Design elektrických vozů Volkswagen: inspirováno Applem

16. 2. 2018  |  Pavel Kreuziger  |  diskuze (0)

Šéf designu společnosti Volkswagen Klaus Bischoff řekl, že při navrhování svých budoucích elektromobilů se automobilka inspiruje přístupem Applu. Podle Bischoffa je…

Tesla vyrobila přes 300 000 elektromobilů za necelých 6 let

Tesla vyrobila přes 300 000 elektromobilů za necelých 6 let

15. 2. 2018  |  Luboš Srb  |  diskuze (0)

Automobilka Tesla se pochlubila, že za celou svou historii dokázala ve svých továrnách vyprodukovat již 300 000 elektromobilů. Počty prodaných…

Mobilní zobrazení